Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

ČEPKOVY NOVINY - zajímavé firemní periodikum z Přelouče z předvečera první světové války - 2. část

obrázek k článku Čepkovy noviny však přinášely čtenářům i jiné zážitky, zejména básně a povídky na různá témata. Básně opěvovaly krásu venkova, význam zemědělství, vzdor venkovanů proti útlaku šlechty, lásku, dovolenou na venkově, českou hudbu, úděl života, slovanství, stárnutí člověka, roční období, život básníků a touhu po svobodě. Nalezneme zde i velice pozoruhodnou báseň Emila Pavláta Svítá... pojednávající o právě aktuálních balkánských válkách. Celkem je v Čepkových novinách osmadvacet básní, nejpilnějším přispěvatelem byl Emil Pavlát (jedenáct básní). Po třech má Miroslav Pospíšil a E. P. Vyhnanický, po dvou Pavla T., Silva Hlubinský a P. Vršák. Jednu báseň zde publikoval Josef Alois Hořák, Pavel Lát, Nemo a Fráňa Chrzová. Povídky se zaměřují na život na vesnici, vojnu, vzpomínky na léta studií, příhody z vesnice, úředníky, příběhy z maloměst i Prahy apod. Zajímavý je text autora E. P. Aeroplan ve válce, který má téměř zpravodajský charakter (hovoří opět o balkánské válce). Povídek obsahují Čepkovy noviny dohromady dvacet. Nejvíce (osm) jich napsal opět Emil Pavlát, dvě má E. P. Vyhnanický a po jedné ostatní (Josef Alois Hořák, Archleb Luděk, Láďa Papež, Viktor Kamil Jeřábek, X. Robát, P. Vršák, Pavla T., E. P., A. C. a Milada Hulíčková). Jak je zřejmé, autoři se často schovávali za pseudonymy či iniciály.

Musíme zmínit i dva překlady – text  Zkouška na život a na smrt od A. de Réve (překlad Josef Táborský) a Anděl strážce od V. M. Michejeva (překlad F. P.). Pro odlehčení byly na konci každého čísla též různé hádanky a tajenky Ládi Papeže z Benešova o slosovatelné ceny, návody na zajímavé partie ve hře Dáma od Josefa Táborského a samozřejmě anekdoty.

Velice cenná je obrazová část novin. Najdeme zde řadu fotografií a grafik z Čech (někdy                 i z východních) i celého světa, které mnohdy reagovaly na aktuální dění. České fotografie vyobrazují staročeskou svatbu v Ostřeticích, náhrobek Tyrše a Fügnera na Olšanech, opočenský zámek, náhrobek Boženy Němcové na Vyšehradě, aeroplán pana Šimůnka z Nuslí, Husův pomník v Dobříkově u Vysokého Mýta z roku 1912, slováckou svatbu s muzikou a zprávu            o úmrtí Vrchlického i s velkou fotografií. Ze světa mohli čtenáři vidět fotografie týkající se současného válečného a politického dění, tedy italsko-turecké války či balkánských válek (Tripolis,  černohorské vojsko s králem Nikolou v čele,  maják a přístav v Burgasu, pohřeb zavražděného velkého vezíra tureckého, prezident francouzské republiky Poincaré v Anglii přehlížející s princem Waleským čestnou gardu), dále snímky týkající se zemědělství (belgický způsob nakládání sena, česání chmelu v Americe) a další zajímavosti (aeroplán M. Moisanta       z Paříže, býčí zápasy ve Francii, fotografie Emy Destinové pojmenované Naši umělci v cizině) či vyloženě kuriozity (fotografie s názvem  Pařížská herečka Polairová s kroužkem v nose). Bez určení země jsou zde fotografie dámských klobouků, plavebních úborů a spouštění a letu aeroplánu.

Pro dokumentaci Přelouče jsou nesmírně cenné fotografie areálu přeloučské cikorkárny                 a provozu v ní. Všechny zobrazují objekty, které již fyzicky neexistují. V čísle 3/1912 je vyobrazen celkový pohled na továrnu Reform od západu, vilu pana Čepka, objekt pro úředníky továrny od jihozápadu, balírnu a výpravnu. Nechybí fotografie Ferdinanda Čepka. V čísle 6/1912 se nám zase zachovala skupinová fotografie úředníků, pohled na sušárnu a interiér výpravny. Konečně v čísle 3/1914 je vyobrazení novostavby dalšího objektu továrny z roku 1914. V přeloučských muzejních sbírkách se nachází jen dvě vyobrazení Čepkovy továrny – úřednické domy od jihozápadu (sign. FA-p 272) a areál z dálky z věže budovy Občanské záložny (sign. FA-P 311), proto jsou zmíněné fotografie tak důležité.

 

Grafika z Čech zobrazuje Františka Palackého, turecké vojáky v Liberci, sokolský slet (resp. zneužití fotografie ze sletu Němci), návrh na Žižkův pomník a Výprachtickou lípu                 z Pardubicka. Ze zahraničí vidíme např. grafiku lodi Imperator v porovnání s Eiffelovou věží   a vzducholodí Schwaben, mešitu Hagia Sofia v Cařihradě, jednání představitelů mocností            v balkánské válce, město Skadar s pevností Taraboš, vyobrazení cara Alexandra II., generála Gurka a paši Denise (rusko-turecká válka), předávání krčmy v Rusku a knížete Viléma Albánského. Pochopitelně jsou zde i reklamy na jiné výrobky z celých Čech.

V novinách jsou taktéž uvedena jména výherců různých soutěží a adresy recenzentů Čepkovy kávy. Z nich si můžeme vytvořit obrázek o tom, že kávu pily v podstatě všechny vrstvy společnosti v různých místech České republiky, na vesnicích i ve městech. Pokud z nich můžeme soudit, posílal Čepek svoji kávu kromě dnešního Pardubického a Královéhradeckého kraje zejména do kraje Vysočina a Jihočeského. Již méně do západních Čech a na Moravu.

Článek se pokusil připomenout noviny, které pro své klienty vydávala přeloučská Čepkova továrna. Noviny dokazují, že i firemní periodikum může přinést zajímavé aktuální informace nejen z Čech, ale i celého světa, což muselo být pro čtenáře před více jak sto lety zajímavé a přínosné. Závěrem lze sdělit, že pro případné zájemce jsou Čepkovy noviny dochovány  v Národní knihovně v Praze.

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem