Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

POŘAD OKRESNÍCH HEJTMANŮ NA PARDUBSKU

obrázek k článku F E U I L L E T O N (Data pro některé kronikáře našich obcí.) FKR In: VR, č.4, 25.1.1935, s.3-4 Jíž vícekráte byl jsem žádán od kronikářů některých, abych jim sdělil určité události, za kterého dnes okres. hejtmana se staly, a jindy, abych sdělil pořad okresních hejtmanů na Pardubsku; i podávám dnes tuto o nich některá stručná data.

Po svatodušní bouři pražské 1848 staly se Pardubice  k r a j s k ý m  městem pro území bývalého kraje chrudimského a čáslavského, jež mělo 130 čtvereč. mil, 698.389 obyv., 11 okresních hejtmanství, 2 expositury a 27 okresních soudů. Krajský úřad podřízen byl podle cís. patentu ze 4.srpna 1849 českému místodržitelství a toto odborovým ministerstvům. V Pardubicích počal úřadovati dne 15.ledna 1850 (president, tři radové, dva koncipisté                   a tajemník).

            Zřízením krajského úřadu mizelo zřízení magistrátní ve městě a patrimoniální na zámku, kde při posledním „řízení“ 28.ledna 1850 rozloučili se vrchnostenští úředníci, představení (starostové) a důvěrníci pardubských osad, děkovnou řečí s posledním vrchním Jos. Kottwitzem, poněvadž politické řízení od bývalých správních řízení přejalo pardubské hejtmanství (podkrajský úřad) od 1.února 1850, jež krylo se rozlohou většinou s panstvím pardubským.

            Soudní správa přešla na c. k. okresní soud od 1.července, vedle něhož byly ještě státní úřady; stavební, komisariát finanční stráže, notářství, velitelství pěšího i jízdního četnictva, jež mělo stanici od března 1850 na Předhradí a jehož správcem byl rytmistr šl. Clanner. Obchodní a živnostenské zájmy obstarávala „Pražsko-pardubská obchodní a živnostenská komora v Praze“.

            Ale Pardubice nezůstaly dlouho krajským městem. Císařským patentem ze 14.září 1853 zrušena byla soustava sedmi krajů Českého království a zřízeno 13 krajů; pardubský „okresní úřad“ politický a soudní přidělen byl ke Chrudimi, jež stala se opět krajským městem, kamž do konce května 1855 přesídlila všecka oddělení krajské vlády. K vedení samosprávy zvolen dne 8. a 9.října 1850 za přítomnosti podkrajského Čermáka 14členný výbor a 10.října zvolen purkmistr.

            Nemohu tuto vypověděti šíře o činnosti vedoucích hlav politického řadu pardubského, než jen podati jich posloupnost a stručná životopisná data, pokud se podařilo mně jich získati. Bude prací historiků, aby v budoucnosti prostudovali dle aktů činnost politických správ, aby vylíčen byl dokonale život našeho lidu v minulých letech.

            Trpké jsou zprávy o činnosti hejtmanů za persekuce, kterou zakoušel národ náš od vídeňské vlády, a kterou musili vykonati zvláště první dva hejtmané Špulák a Brechler.

            Adolf  Š p u l á k, rytíř z Elbstetten, majitel několika vlád. dekorací, vedl správu hejtmanství po podkrajském Čermákovi do roku 1868. Když po válce rakousko-pruské došlo města sdělení, že 28.srpna 1867 poveze čestná deputace zemského výboru královské korunovační insignie z Vídně do Prahy Pardubicemi, občanstvo pardubské chtělo uvítati na nádraží Českou korunu, ale o 4.hodˇ. odpol. šířila se městem poplašná zpráva, že okresní přednosta slavnostní uvítání zakázal a prostřednictví slavnostního výboru příkře odmítl. Byrokratický projev Špulákův byl ojedinělý. Bolest obyvatelstva ze zmařené nádražní ovace sdělil starosta V.Bubeník telegramem pražskému tisku. (O dalším jitření viz Sakařovy Dějiny Pardubic I. d. str. 27.) Dne 29.srpna někteří občané s býv. poslancem Pulpánem způsobili Špulákovi pouliční demonstraci, tak zvanou „kočičinu“. Špulák podnikl vyšetřování v řadě občanů, ale již dne 2.září tříčlenná deputace městské rady žádala u místodržitelství v Praze odstranění Špuláka z pardubské zeměpanské správy. Vážnějších důsledků se žaloby vzájemně nedočkaly, jen okřídlené pořekadlo „Kam s tou flintou, Herr Špuláku?“ dlouho žilo v Pardubicích.

            Na hejtmana Špuláka stěžovaly si pisateli r. 1903 paní Anna Hromádková (zemřela 1907) a její dcera, že roztrhl jejímu otci dru Fr. Hromádkovi poděkování pruské vlády za obětavé ošetřování raněných Prusů v lazaretech pardubských roku 1866. Špulák tvrdil, že není rakousky loyální přijmouti dík od nepřítele.

            Jako Špulák, tak podobně zapsal se pro zákazy pardubskému občanstvu následník jeho Josef  B r e c h l e r  rytíř  z  Troskovic, jenž úřadoval od r. 1868 do 1870. Byl synem Vincence Brechlera ryt. z Tros., majitele velkostatků Litně a Vlenců, narodil se dne 2.května 1850 v Praze, studoval práva, sloužil jako kra. komisař v Haliči, od r. 1862 jako aktuár v Čechách, kde jako válečný komisař civilní při III. arm. sboru prodělal bitvu u Hradce Králové 1866. Od r. 1870 působil na různých místech, naposledy u místodržitelství. Zemřel 1902. Brechler zakázal výlet na Kunětickou horu ke dni 18.června 1869 a tábor lidu na Kunětické hoře na 15.srpna. Ale důvěrníci z rozsáhlého kraje nedbali zákazů hejtmanství a dne 29.srpna 1869 ustrojili tábor na Kunětické hoře, kde četnictvo v plné zbroji bylo, a kde hejtman umlčel rolníka Jírka z Dražkovic při úvaze o poměru král Českého k Uhrám. Za Brechlera jako předsedy začala působiti okresní školní rada 15.února 1870.

            Po Brechlerovi stal se c. k. okr. hejtmanem komisař  Ignác  B a u k a l, rodák pardubský, jehož otec byl zámeckým úředníkem a r. 1848 členem gardy, a bydlil na náměstí, v Peikrtově domě č. 79 st., 32 n. Ig. Baukal byl vrchnostenským písařem u kontrolora Jos. Kučery, také pardubského rodáka. Když císařské panství pardubské přešlo r. 1855 do soukromých rukou,          a když r. 1863 byl sbor panských úředníků rozpuštěn, vstoupil Baukal do služeb okres. polit. úřadu i přízní osudu postupoval až k dosažení ryt. řádu Františka Jos. I. a titulu c. k. místodržitelského rady. Úřadoval od r. 1870 do 1891; zůstal starým mládencem, obývaje v nárožním domě Pernštýnské a Arnoštovy ulice, později v domě sousedním v Arnoštské ulici. Též on snažil se vyhověti pokynům s hůry, jež tlumily českého ducha. Vyšetřoval původce oslavy Karla IV. a jindy řed. Jahna a prof. Sovu pro ovace studentské v den upálení M. J.Husa, konané v Polabinách; chtěl prý vojsko poslati k rozehnání studentského zpátečního průvodu, kdy zpíváno „Kde je hrob náš?“ – Pozn.: Píseň tato zpívá se nápěvem písně „Kde domov můj?“ Druhá její sloka začínala otázkou: Kdo mstitel náš? A třetí: Kdy přijde čas? Končila: Ajta, bratři, k mečům pěstě, brzy přijde pomsty čas. (Přišel až za 50 let.)

            Od 17.dubna 1891 počal po Baukalovi úřadovati Pavel  A p p e l t a u e r, po němž zakrátko, když se stal místodržit. radou v Čáslavi, dosazen byl Jindřich  V o j á č e k, jenž počal úřadovati 15.února 1892. Narodil se v Praze r. 1858, po studiích právnických vstoupil do služby politické, r. 1890 byl jako okresní komisař v ministerstvu vnitra ve Vídni, načež r. 1892 stal se okresním hejtmanem v Pardubicích, kde získal si velkých zásluh zejména o regulace Loučné, pro něž byl jmenován čestným občanem Dašic, pak o stavbu dráhy z Holic do Borohrádku a Chrudimě. Též šlechetné národní snahy podporoval, zúčastniv se, kde bylo třeba, osobně, např. národopisné výstavky v Holicích 1894 a r. 1903 Východočeské výstavy v Pardubicích, z nichž utkvěla nám v paměti na něho episoda, svědčící o jeho tělesné a duševní svěžesti v 45 letech; doprovázen čestnou suitou v dívčí škole staroměstské v prvém patře, pojednou, přidržev si kord, vyběhl, bera dva schody najednou, na odpočivadlo druhého patra, a obrátiv se tam, zval usměvavě provázející pány k následování jej; ovšem nikdo z nich podobné hbitosti nohou se neodvážil, jen výkon obdivovali. R. 1897 byl Vojáček povolán k c. k. místodržitelství do Prahy, stal se od r. 1899 zástupcem vlády ve sněmu zemském a r. 1907 náměstkem místodržitele. Zemřel brzo po světové válce v Praze.

            Po Jindř. Vojáčkovi spravoval politický úřad pardubský Eduard  S c h e l l e r od r. 1897 do 1903. Narodil se v Praze r. 1857, do politické služby vstoupil r. 1881, byl správcem c. k. okr. hejtm. v Ledči a v Pardubicích přejal správu 28.června 1897; od r. 1903 působil v Praze jako místodržit. rada. Spolek vojenských vysloužilců v Pardubicích jmenoval jej svým čestným členem; paní jeho byla dovednou malířkou, syn a dcera chodili do pardubských škol.

            Po E.Schellerovi nastoupil Antonín  N o v á k. Narodil se r. 1862 v Praze, ve státní službě působil od r. 1885 v Praze a v jiných městech, až dne 1.dubna 1903 stal se správcem hejtmanství a v lednu 1904 hejtmanem v Pardubicích, odkud na konci r. 1913 odešel k místodržitelství do Prahy, kde dosud žije. Ant. Novák byl horlivým navštěvovatelem dýchánků Literárního spolku v Měšťanské besedě, byl v důvěrném přátelském styku se spisovatelem drem J.Štolbou i jeho zetěm drem Leon. Lhotou. Za něho konán byl průvod městem, oslavující dobytí Skadru. Učitelstvo pardubské podalo mu při odchodu blahopřejný list.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 3-4/2019


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem