Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

TAJEMNÍCI KV KSČ V PARDUBICÍCH A JEJICH KAUZY

obrázek k článku V červenci 1945 měla krajská organizace KSČ v Pardubicích asi 38 tisíc členů. Strana umístila svůj krajský sekretariát do budovy bývalého hotelu GRAND na dnešním náměstí Republiky, své ekonomické oddělení měla v čp. 222 na Smetanově náměstí. 1/ V čele krajského výboru (dále jen KV) stál v letech 1948-53 předseda, od roku 1953 do 1960 vedoucí tajemník. Předsedy KV KSČ v Pardubicích byli postupně F.Kubát (1945-47), D.Stehlík (1947-49) 2/, J.Lochman (1951-53). Vedoucími tajemníky byli J.Beran (1949-53), F.Pecha (1953-54) a F.Kuba (1954-60) 3/. Ze schůzí zvolených předsednictev byly pořizovány záznamy. 26.dubna 1949 napsal krajský politický tajemník Oldřich Vyhnálek organizačnímu sekretariátu ÚV KSČ dopis, v němž žádal, aby Pardubickému kraji ?bylo pomoženo rychlejším doplněním StB.? 4/ Sám však již byl kritizován na V. krajské konferenci KSČ konané 7.-8.5.1949 V.Doležalem, svým kolegou, politickým tajemníkem OV KSČ v Chrudimi. D.Stehlík připomněl, že z Chrudimě vycházela vždy stranická opozice a vyhrožoval vysláním silného instruktora. Případu předcházely 3 krádeže na KV KSČ v Pardubicích (peníze a t. zv. šatenky). Usvědčena z nich byla sekretářka zemědělského oddělení J.Paclíková, jež v pátek 6.května 1949 vyskočila z okna krajského sekretariátu do dvora ONV. Případ byl po polednách oznámen bezpečnostnímu referentu D.Stehlíkovi a krajskému veliteli SNB kpt. Špitálskému. Paclíková, jež byla ve dvouleté kandidatuře pro vstup do KSČ, se přiznala. 5/ Z OV KSČ směřovala ke KV kritika za špatnou práci, D.Stehlík vysvětloval ?manipulaci s materiálem? v Práchovicích návrh na odvolání prozatímního velitele pracovního tábora zřízeného v Zemské donucovací pracovně Šilda. V táboře, kde pracovalo 112 dělníků, byl zjištěn velký nepořádek, 8 lidí bylo z tábora propuštěno včetně těhotných žen. Mluvilo se o ?frakci v předsednictvu OV?, jež si dovoluje kritizovat KV. 6/

A nyní k větším kauzám stranických funkcionářů tehdejší doby. Začněme případem bývalého bezpečnostního a branného tajemníka KV KSČ v Pardubicích Čermáka z 26.června 1950, jenž byl navržen na vyloučení z KSČ. Byl mu vytýkán alkoholismus, styky s bývalým ředitelem podniku HEDVA v Jedlové u Poličky, defraudantem, jenž uprchl na Západ,                     a sexuální apetyt jeho ženy, jež zhodnotily (závistivě) dvě soudružky (instruktorka JZD Klouzalová a prodavačka z okresní prodejny KSČ v Poličce Mlátková). Ta první řekla: „Její chování při různých plesích a zábavách bylo nehezké. Na zábavě v Jedlové byla za Tarzanku (tj. polonahá) a tančila nejvíce se s. Dvořákem, tajemníkem s.Vyhnálka. Byla poloopilá, přivřené oči a budila pozornost… Čermáková dělala milenku Dvořákovi i jiným, chodila do pardubické Rotundy, že tam byli důstojníci, šla tam s Dvořákovou a říkala: „Tady budeme mít jistě úspěch…“ Prodavačka vytkla Čermákové kožich za 50 tisíc (možná 80 tisíc) a řekla: „Stalo se na jedné zábavě, že se Čermáková zbláznila do vojáka, šla s ním do lesa a to dohánělo Čermáka k pití…“ Skutečně „ze života lepší společnosti“, že? O.Vyhnálek vypověděl, že Čermáka vybrali za krajského bezpečnostního referenta, protože od něj dostával D.Stehlík kvalitní zprávy z StB i KV NB (roz. Národní bezpečnost – pozn. J.K.) a byl hodnocen jako nejlepší bezpečák v kraji. Sliboval prý, že už pít nebude… Stýkal se s uprchlým ředitelem HEDVY Mohovským, jenž měl v podniku manko, dostal za to pokutu od KNV 20 tisíc Kč, ale utekl za hranice… Kauza byla vytknuta kádrovému tajemníkovi KV KSČ v Pardubicích Maryškovi, který byl odvolán m.j. také za pití s Čermákem. Maryško stačil ještě pomluvit udavačku Klouzalovou, že ji museli vyhodit z veřejné schůze žen za „její výstřední chování        a namalování.“ Opravdu stranická idylka, že?

II.

 

Případy spjaté s t. zv. protistátním spikleneckým centrem R.Slánského

 

            Sem patří např. kauza bývalého vedoucího tajemníka KV KSČ v Pardubicích, člena ÚV a poslance NS (Národní shromáždění) J.Berana, jež údajně začala v Čáslavi, kde byl v letech 1945-49 vedoucím tajemníkem OV KSČ. Beran byl předválečným členem strany, ale nechal se prý zkorumpovat ředitelem městského podniku KOSMOS Slepičkou a stal se doslova místním diktátorem.  8/  V roce 1949 byl již Beran předsedou KSČ v Pardubicích ale zůstal ještě v předsednictvu OV KSČ v Čáslavi. Zde chtěl umlčet své kritiky Šimonka a Klofáče, kteří si stěžovali do Prahy předsedkyni KSK (Komise stranické kontroly) Jarmile Taussigové-Potůčkové.  9/  Ta zjistila, že ředitel Slepička připravil svůj podnik o více než 1 milion Kč, Beran z toho získal 200 tisíc Kč. Taussigová v duchu dobové atmosféry plné „protistátních spiknutí“ zkonstruovala z těchto podkladů stranickou frakci v Čáslavi, jež bránila Berana se Slepičkou. Ti nebyli nijak potrestáni a Beran využil svého nového postu předsedy KV KSČ v Pardubicích, aby potlačil frakci zástupce vedoucího tajemníka KV J.Kotrcha, zodpovědného za zemědělskou politiku KSČ. Beran se zřejmě Kotrcha obával, že by proti němu znovu mohl „otevřít“ čáslavský případ. Kotrch si již totiž v průběhu čáslavské kauzy stěžoval na postup KSK na ÚV KSČ L.Kopřivovi. Když se to dozvěděla Taussigová, vytkla Kotrchovi jeho jednání. Kotrch „byl odhalen“ na zasedání KV KSČ v Pardubicích jako stoupenec Marie Švermové.  10/  Taussigová při výslechu Kotrcha chtěla vědět, jaké výhrady měla údajně Švermová proti generálnímu tajemníkovi ÚV R.Slánskému. Kotrch byl vyloučen z KSČ, ale jeho stoupenci (Šplíchalová, Krčma, Malík a Doubnerová) stranickou „inkvizici“ přežili… Po vyloučení Kotrcha se J.Beran stal roku 1951 vedoucím tajemníkem KV KSČ v Pardubicích         a cítil se samozřejmě osobně zavázán J.Taussigové. Ta se stala totiž instruktorkou ÚV pro Pardubický kraj a Beran ji často konzultoval. Taussigová mu poradila, aby znemožnil svým čáslavským kritikům pracovat v důležitých funkcích a šikanoval je i v jejich profesích. Nemohli být např. zaměstnáni ani jako dělníci v MKZ ve Chvaleticích. Beran nepřipustil odchod svého komplice Slepičky z funkce podnikového ředitele KOSMOSU v Čáslavi a když v dubnu 1951 předsednictvo OV KSČ V Čáslavi požádalo o nové šetření čáslavské kauzy, Beran to na KV KSČ v Pardubicích znemožnil. Svůj nepotismus projevil tím, že svého zetě Štolbu (od roku 1942 protektorátního policistu), který nemohl zůstat u SNB, prosadil na místo okresního inspektora CO (Civilní obrany).

            I na berana ovšem došlo… Po odvolání ze všech stranických funkcí politickým sekretariátem ÚV bylo s ním zahájeno disciplinární řízení. Byla znova konstatována jeho prokázaná korupce v Čáslavi manipulace se služebním autem, styky se „závadovými osobami“ (např. účast na hostině u bývalého statkáře Vlasáka) atd. Beran umožnil zaměstnání své dcery, jež byla za okupace členkou kolaborantské Vlajky, na kádrovém oddělení KNV v Pardubicích. Byl obviněn z toho, že byl „exponentem Taussigové a Slánského“ v Pardubickém kraji a že nezabránil Kotrchově škodlivé zemědělské politice. Protože v písemné sebekritice Beran nepřiznal všechny své chyby, musel být „usvědčován“ bod po bodu. Snažil se prý oklamat M.Švermovou neobjektivními informacemi, totiž i dopisem K.Gottwaldovi. Ve své sebekritice z 27.června 1952 (je uvedena i jeho pardubická adresa Stalinova třída (dnes Třída Míru čp. 71) „přiznal nedostatečnou bolševickou ostražitost.“ 11/  Jeho dcera Marie Štolbová (nar. 1924, bytem Pardubice, Dukelská čp. 2036) byla také vyloučena z KSČ (členkou byla od roku 1946) za prokázané členství ve Vlajce a sexuální styky s příslušníky wehrmachtu. Ve Žlebech měla velmi špatnou pověst i jako alkoholička. Očistným řízením po válce prošla jen díky svému mocnému otci. Své chování za okupace omlouvala snahou pomoci vězněnému otci. Legitimaci KSČ vrátila sama před svým vyloučením na protest proti obviněním svého otce. Její matka Františka (nar. 1902), jež bydlela s dcerou na stejné adrese, byla také vyloučena z KSČ za arogantní chování při nákupech z titulu manželky poslance NS, za účast na hodech u kulaka atd.  12/  V souvislosti s „frakční skupinou Kotrcha“ byla udělena stranická důtka Anně Krčmové (roz. Mouchové, nar. 1923, bytem Pardubice, Jindřišská ul. 1441), od ledna 1952 tajemnici KV KSČ v Pardubicích, za intriky proti funkcionářům, kteří „prohlédli“ Kotrcha. Do funkce byla dosazena svou sestrou Šplíchalovou. Věřila M.Švermové i po jejím odvolání. Se svým manželem, s nímž se seznámila v létě 1950, věřila také Kotrchovi.

            Další kauza z listopadu 1951 se týkala Josefa Osmíka, člena strany od roku 1927, kterého roku 1929 (po V. sjezdu KSČ a vítězství Gottwaldovy party karlínských kluků) získal Bohumil Laušman do ČSSD. Do KSČ se Osmík vrátil už roku 1933. Roku 1940 odjel dobrovolně na práci do Říše. Roku 1945 se vrátil do KSČ a jako bezpečnostní referent ONV v Hlinsku se stal členem KV KSČ v Pardubicích a bezpečnostním referentem KNV v Pardubicích. Zatajil své krátké členství v ČSSD a „Dopitova děvčata z Hamrů jej prý viděla na fotografii v uniformě s hákovým křížem“. Vypovídat však v tomto smyslu dívky odmítly. Krajská disciplinární komise navrhla Osmíkovi potrestání 2.stupně.  13/

            Již 1.listopadu 1950 se začala odvíjet kauza bývalého politického tajemníka KV KSČ v Pardubicích, poslance NS O.Vyhnálka, který byl i generálním tajemníkem tělovýchovné organizace SOKOL. Na výborové schůzi ZO KSČ v n.p. Elektroisola v Pardubicích s. Křížová připomněla, že se Vyhnálek přimlouval za zaměstnání bývalého redaktora Svobodného slova Legnera, souzeného za „protistátní činnost“, v podniku. S.Klimplová upozornila, že Vyhnálek přešel již za první republiky od FDTJ do Sokola, s.Škoda tvrdil, že Vyhnálek byl dokonce za války v Kuratoriu, nosil jeho uniformu i zbraň. Vyhnálkův případ projednávala disciplinární komise KV KSČ v Pardubicích. S.Heršlová vzpomínala, jak za 1. republiky se Vyhnálkovi smáli ve dveřích svého bytu ve Smilově ul. (bydleli u MUDr. J.Kučery, člena NOF), jak četníci ženou od Zelené brány demonstranty. Vyhnálková dělala Kučerovým domovnici. Kauza Vyhnálek byla postoupena přes A.Baramovou s.Bínovi z KSK při ÚV KSČ. Způsobil to s.Krčma, který 1.prosince 1950 zaslal do Prahy „kompro“ na Vyhnálka, jež se našlo v souvislosti s likvidací závodu Elektroisola v Pardubicích.  14/

 

Poznámky:

1/         J.Němeček, Komunisté na Hlinecku a Chrudimsku I., vyd. Luže 2010 ,s.7.

2/         D.Stehlík byl také bezpečnostním referentem ONV v Pardubicích a měl zřejmě lví podíl na kauze L.Krátkého zavražděného roku 1949. Původní profesí byl dělníkem u fy Prokop.

3/         Podrobné seznamy volených členů předsednictev KV KSČ v Pardubicích viz J.Němeček, cit.d., s.12-13.

4/         Tamtéž, s.17.

5/         Tamtéž, s.18.

6/         Tamtéž, s.20-21.

7/         Tamtéž, s.83-84 a 107-108.

8/         Tak to uvádí zpráva o průběhu disciplinárního řízení s Beranem i Slepičkou, označená v materiálech Krajské disciplinární komise v Pardubicích jako „čáslavský případ“. Viz cit. práce J.Němečka, s.89-94.

9/         J.Taussigová řešila také m.j. případ Josefa Krátkého, předsedy ONV v Pardubicích (KSČ), bývalého berního inspektora za Protektorátu, jenž se v květnu 1945 prezentoval v Pardubicích jako vedoucí t. zv. Hnutí za svobodu. Životopis Taussigové obsahuje kniha J.Pernese „Komunistky s fanatismem v srdci“ (vyd. Brána 2006), s. 105 J.Taussigová (nar. 1914 v Olomouci), roz. Janovská měla za 1.manžela redaktora brněnské Svornosti F.Taussiga popraveného nacisty, v 2.manželství žila s MUDr. Fr. Potůčkem (manželství bylo rozvedeno). Zatčena byla roku 1951 (listopad), v procesu konaném r. 1954 byla odsouzena na 25 let vězení. Propuštěna byla přes. amnestií r. 1960. V kruzích KSČ bývala označována za „satana v sukních“, podle samotného K.Gottwalda to prý byla „veliká mrcha“. J.Pernes se s ní setkal roku 2006, když jí bylo 92 let.

10/       Marie Švermová (nar. 1902, zemřela 1992), vdova po J.Švermovi zemřelém roku 1944 za SNP žila v 50.letech s O.Šlingem, vedoucím tajemníkem KV KSČ v Brně (popraveným roku 1952 s R.Slánským a spol.) Sama byla odsouzena na doživotí roku 1954. U soudu s R.Slánským musela svědčit proti O.Šlingovi i svému bratru K.Švábovi, kteří byli popraveni v prosinci 1952. Amnestována byla roku 1960. Více o ní cit. práce J.Pernese, s.74-104.

11/       J.Němeček, cit. d., s.94.

12/       Tamtéž, s. 95-96.

13/       Tamtéž, s. 119-120.

14/       Tamtéž, s. 101-102.

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem