Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
OBJEV VE VĚŽI LARISCHOVY VILY
Podle laskavého sdělení správce Larischovy vily p. ing. Františka Bobka (ČSOL) se letos v krovu věžičky nalezlo pamětní prkénko Nr.8 uložené 5.května 1906 při opravě roštu střechy věže. Z fotografií dodaných ing. Bobkem (viz příloha) lze pěkně přečíst:od pana stavitele pracovali zde
Leiskeho zedníci Fr. Zita Veseli 41 roků starý
z Pardubic Jos. Hudeček Veseli 27
oprava stropu Jos. Pokorny Vohraženice 33
tesaři Jan Škoda Mětice 42
Na zdar
Jan Herynk Habřina 31
Roku 1906 5/5 Jan Liška 19 roků
Veseli
přidavač
Z Dějin Pardubic n. L., díl IV., vyd. Pardubice 1928, Místopis, lze u J. Sakaře na s.34 v pozn.6 se dočíst, že Fr. Leiský patřil k významným stavitelům Pardubic na konci 19. a na začátku 20.století. Tamtéž na s.263 se nachází sdělení, že stavitel Leiský s Josefou (zřejmě manželkou) podle pozemkové knihy žili od roku 1906 v domě čp.92 st.-46n. na rohu Wilsonovy třídy (dn. Třída Míru) a Pernerovy ulice. Dá se předpokládat, že jejich synem byl architekt O. Leiský známý v období první republiky.
Šárka Kuchtová, Český rozhlas Pardubice:
Otakat Leiský se narodil 11.listopadu 1925 v Pardubicích. Když mu bylo pět let, odjel jeho otec (také stavitel) za prací na podkarpatskou Rus, kde se v období první republiky bouřlivě stavělo. Adina jela s ním, zůstala ale ve slovenském Prešově. Malý Oto žil s maminkou v místním zámečku a otec odtud odjížděl za prací
V březnu 1939 v houstnoucí atmosféře na Slovensku posílá otec 14letého Otu zpátky do Pardubic, kam přijíždí současně s německými vojsky. Necelý rok pak žila rodina Leiských v Pardubicích, než se definitivně přestěhovala do Prahy. Mladý Otakar nastoupil na gymnázium, vyučování ale bylo neustále přerušováno buď uhelnými prázdninami, nebo t. zv. rozhlasovými brigádami, během kterých museli vymontovávat krátké vlny z radiopřijímačů, aby lidé nemohli poslouchat zahraniční rozhlas.
V roce 1943 se díky spolužákům z gymnázia zapojil do Zpravodajské brigády, jediné protinacistické odbojové skupiny, která zůstala až do konce války neodhalena. Zpravodajská brigáda dodávala zahraničnímu odboji v Londýně takové množství informací o pohybu Němců, že se podle jejich zpráv plánovaly nálety.
Po válce se Otakar chystal stát lékařem a skutečně nastoupil na studium medicíny. Studentů bylo obrovské množství, takže některé přednášky probíhaly ve velkém sále Lucerny. Po pátém semestru přichází únor 1948 a Otakar cítí, že přichází jiná doba, a přestupuje na přírodní vědy. O chystaném převratu Ota věděl od svého strýce, který byl za války členem Benešovy vlády v Londýně a těsně před nástupem komunistů k moci stačil emigrovat do Argentiny. Otakar Leiský však svoji emigraci zavrhl se slovy: „Já jsem tady doma a tady taky zůstanu“.
Po absolvování vojenské služby byl kolem roku 1955 přijat na ministerstvo školství na odboru ochrany přírody, který byl tehdy ještě ve svých úplných začátcích. Pomáhal vytvářet nový obor, roku 1958 založil ve spolupráci s Národním muzeem Sbor ochrany přírody. Tomu byl v roce 1969 udělen status nezávislé organizace TIS – svaz pro ochranu přírody a krajiny a lidí, který funguje dodnes.
Roku 1972 zareagoval TIS na vymírající druh huculských koní a založením Hucul Clubu se zasloužil o jejich záchranu. Otakar Leiský je stále aktivní v oboru ochrany přírody a žije se svou rodinou v Praze.
Použity informace z archivu Paměti národa, který obsahuje výpovědi více než 9 300 osobností.
https://www.pametnaroda.cz/cs/leisky-otakar-1925
