Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
96 LET KREMATORIA V?PARDUBICÍCH
Ponurá atmosféra černobílého snímku Juraje Herze Spalovač mrtvol jednou pro vždy ztotožnila pardubické krematorium s?dějištěm slavné adaptace románu Ladislava Fukse.
Filmové renomé převyšuje povědomí o vysoké architektonické hodnotě této ikonické stavby rondokubismu, která vyrostla podle návrhu arch. Pavla Janáka před 96 lety. Studoval na pražských vysokých školách, ale i ve Vídni u prof. Otto Wagnera. Jeho tvorba byla ovlivněna českou modernou. Věnoval se větším architektonickým dílům i drobnějším uměleckým realizacím, veřejným stavbám i rodinným domům. Je jedním z?představitelů tzv. národního stylu, zvaného též rondokubismus. Ikonickou stavbou této jeho tvůrčí etapy je pardubické krematorium.
Více než osmdesát architektů zaslalo v?roce 1919 návrh do soutěže, která měla určit podobu budoucího pardub. krematoria. Významná část z?nich reflektovala svébytným způsobem tehdy aktuální kubistický styl. Stejně jako návrh vítězný návrh architekta Pavla Janáka.
Budovu stavěla firma Karel Kohout a Jaroslav Krupař od srpna 1922 do září 1923. Celkový rozpočet stavby dosáhl i se zařízením žároviště a ostatního příslušenství 1,9 milionu korun. U paty hlavního schodiště střeží budovu krematoria dva světlonoši od sochaře K.Lenharta. Osm a půl vysoká obřadní síň je vyzdobena malbou profesora Františka Kysely. První spalovací zařízení bylo vybudováno firmou Rottenbach z?Bernu, v?průběhu let se dočkalo rekonstrukce. V?roce 1995 bylo spalovací zařízení v?budově samotné uvedeno mimo provoz a postavena byla rovněž nová, navazující budova spalovny.
Do roku 1997 vlastnilo budovu krematoria Město Pardubice, které v?témže roce realizovalo výměnu střešní krytiny a nechalo obnovit původní výmalbu obřadní síně za více jak 5 milionů korun. Od roku 1998 je tato památka v?majetku městské akciové společnosti Služeb města Pardubice. Změnou majitele odstartovala razantní technická a stavební obnova. Obřadní prostory rozšířila malá síň, vyrostla čekárna smutečních hostů včetně sociálního zázemí, proběhla rekonstrukce vstupního schodiště, úpravy se dočkalo podkroví pro sklad květinových darů a přibyla také nová kancelář obřadníka v?návaznosti na nově vybavenou čekárnu nejbližších pozůstalých.
Závěrečnou fází byla instalace zdviže pro imobilní smuteční hosty. V?roce 2009 byla celková rekonstrukce v?hodnotě přesahující 25 milionu korun zakončena úplnou obnovou fasády. Generálním investorem byly Služby města Pardubic a.s. Částkou 2,5 milionu korun přispělo Statutární město Pardubice, Pardubický kraj a ministerstvo kultury. V?roce 2010 se budova pardubického krematoria stala Národní kulturní památko
