Zveme Vás
17.04.2024 16:00
Pardubice včera, dnes a zítra
Srdečně Vás zveme akci pražské pobočky Klubu přátel Pardubicka, která se bude konat ve středu 17.dubna 2024 od 16:00 hodin klubovně Ve Smečkách 25 v Praze. Z Pardubic přijede člen Klubu přátel Pardubicka, průvodce města a znalec místopisu, zkušený a zajímavý vypravěč, pan Ing. Jiří Mareš, CSc. Připravil přednášku na téma Pardubice včera dnes a zítra.
typ akce: Pražská pobočka KPP
17.04.2024 18:00
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Arnošt z Pardubic a město Pardubice
(přednáška proslovená 5.11.1994 na městských oslavách v hudebním sále
pardubické radnice) Vaše Eminence vážený Otče kardinále, Vaše Excelence vážený Otče biskupe, vážená paní primátorko, dámy a pánové,
dovolte mi, abych nyní připomněl zakladatelský vztah arcibiskupa Arnošta a jeho rodiny -pánů z Pardubic- k našemu městu. Abychom tento vztah dobře pochopili, je třeba se vrátit až k první listinné historické zmínce o osadě Pardubice. Tato zmínka je obsažena v bulle Sv.Otce Bonifáce VIII. z 15.prosince 1295, v níž je brán v ochranu tehdy klášterní kostel sv.Bartoloměje s domem řádu Cyriaků, t.j. křížovníků s červeným srdcem "in Pordoby", t.j. v Pardubicích. Tomuto řádu patřil tehdy i kostel sv.Jiljí v dnešních Pardubickách. 1) V příštím roce si tedy připomeneme plných 700 let od této první listinné historické zmínky o Pardubicích.
Je takřka symbolické, že v první polovině 14.století to byl právě otec budoucího prvního arcibiskupa pražského Arnošt z Hostýne a ze Staré, který získal pardubické panství směnou za svůj hrad Vizmburk nedaleko Úpice, postoupený bratřím Crhovi a Hajmanovi z Dubé z rodu Ronovců erbu ostrve. Stalo se tak zřejmě kolem poloviny 20.let 14.století, určitě před rokem 1332. Arnošt z Hostýne u Č.Brodu, který byl od roku 1335 v královských službách v Kladsku jako purkrabí, nepatřil k bezvýznamným zemanům. Jeho dva synové -Arnošt a Bohuš- se připravovali na dráhu vyšších duchovních hodnostářů, zatímco další dva -Smil a Vilém- měli spolu s otcem spravovat panství a rodinné jmění. Roku 1332 učinil Arnošt z Hostýne významné obdarování pardubickým Cyriakům. Věnoval jim kostel sv.Jiljí s farou, které již dříve spravovali. 2) Pro tuto část Pardubic se později vžil název Pardubice Mnichové a ještě později Pardubicky. Jelikož Arnošt z Hostýne byl již ve věku, kdy se pamatuje na věci poslední, ustanovil též, aby v klášteře Cyriaků za jeho duši, duše jeho předků a přátel každý den sloužili 2 mše svaté.
Tato Arnoštova donace Cyriakům z roku 1332 signalizovala, že vzrůstala významová hodnota oné části pardubické aglomerace, která se rozkládala kolem kláštera Cyriaků v chrámu sv.Bartoloměje, tvrze (sídla pánů z Pardubic) a brodu přes Labe. 8 let potom nás závěť Arnošta z Hostýne, sepsaná na Staré (t.j.dnešních Starých Hradech u Libáně na Jičínsku) 29.prosince 1340 informuje již o existenci "civitatis novae" -t.j.města nového- Pardubic. Arnošt z Hostýne v ní -cituji- "ač trochu churavý na těle, zdravém však rozumu a zdravém úsudku" -ustanovil v případě smrti vykonavatelem své poslední vůle nejstaršího syna Arnošta, tenkráte již děkana pražské kapituly. Odkázal potomkům v Pardubicích hrad s "městem novým" a vesnicemi Ostřešany, Bukovinou, Černou za Bory a dvěma Lhotami (Rybářskou a u Přívozu), jež později zanikly. 3) Arnošt z Hostýne zemřel někdy v roce 1341 či nejpozději 1342. Byl pochován ve farním kostele sv.Jiljí v Pardubicích Mnichových, t.j. v Pardubickách.
Jak již bylo řečeno, vykonavatelem poslední vůle otcovy a zároveň hlavou rodiny se stal nejstarší syn Arnošt, od roku 1340 děkan pražské kapituly, od roku 1342 kanovník ve Vratislavi (dnešní polské Wróclawi) a od 3.března 1343 rozhodnutím Sv.Otce Klementa VI.nástupce Jana IV. z Dražic ve funkci pražského biskupa. 21 .listopadu tohoto roku vzpomeneme 650.výročí konání zemského sněmu v Praze, kde na královském dvoře Jana Lucemburského převzal Arnošt z Pardubic pallium prvního arcibiskupa pražského. Tentýž den byl položen i základní kámen nové katedrály sv.Víta. Chci v této souvislosti připomenout, že ostatky sv.Víta pro novou katedrálu získal Arnoštův bratr Bohuš z Pardubic, probošt litoměřický.
Přesto, že Arnošt byl plně zaměstnán organizací své nové církevní metropole a nad to úkoly diplomata a rádce Otce vlasti Karta Čtvrtého, našel si vždy čas, aby projevil svou péči o město mu svěřené -o naše Pardubice. Ačkoli vlastní správu panství svěřil svému bratru Smilovi a Pardubice od roku 1351 přestaly podléhat Arnoštově církevní správě, jsouce připojeny k nově založenému biskupství litomyšlskému, přeci zachované archivní dokumenty svědčí o jeho pobytech ve městě. Jak uvádějí Sakařovy dějiny města, vystavěl na místě otcovské tvrze rozsáhlejší gotický hrad, chráněný hradbami a ve 4 rozích baštami. 4) Dne 17.května 1346 dlel Arnošt v Pardubicích i jako prostředník mezi rektorem nového špitálu v Hradci Králové a jeho zakladateli. 5)
Není náhodou, že Pardubice ctily v arcibiskupu Arnoštovi svého patrona a zakladatele. Přijaly na svůj městský štít i Arnoštův rodinný znak -stříbrnou půlku koně se zlatou uzdou na červeném štítě. "Civitas nova Pordubycz" -město nové Pardubice bylo však i nadále menší aglomerací bez pevnější hradební zdi. 6) Jeho středem se stal nový farní kostel Panny Marie, založený před rokem 1359 Arnoštem a jeho bratry. Pro větší význam kostela opatřil roku 1359 arcibiskup Arnošt návštěvníkům ranních mší sv. od papeže zvláštní odpustky. Ke kostelu - jak pěkně líčí historiograf města prof.Josef Sakař, katolický kněz - přirůstala na západě postupně podél tzv.Pražské cesty řada domů Dlouhého předměstí. Jiná skupina domů se vytvářela při cestách Mýtské a Chrudimské u panského dvora na Vystrkově, kam Arnošt přeložil hospodářskou správu panství, a podél cesty Sezemské při ústí řeky Chrudímky. 7) Význam nového města Pardubic zvyšoval nejen hrad, nýbrž i výhodná poloha u přechodu přes Labe. Se schválením českého krále vybíralo se tu od roku 1357 clo i z dříví Labem plaveného. 8) Nepřímým svědectvím rostoucího významu města může být i krátká návštěva Karla IV. v Pardubicích v září 1363, tedy necelý rok před Arnoštovou smrtí. Ten byl jisté hostitelem svého císaře ve městě. Šlo zřejmě o první listinně doložený pobyt českého panovníka v Pardubicích. 9)
Po smrti arcibiskupa Arnošta r.1364 stal se jediným pánem na Pardubicích nej-mladší z bratfí-Vilém z Pardubic, zvaný Flaška, který se však dělil o příjmy z panství se Vzňatou ze Skuhrova, zřejmě zetěm svého zemřelého bratra Smila. Poněvadž panství bylo od dob Arnoštových výborné spravováno, vztáhl na ně po Vznatově smrti roku 1384 svou ruku král Václav IV. jako na odúmrť. Právě tento čin přivedl Arnoštova synovce pana Smila Flašku z Pardubic do řad panské jednoty proti králi a obráží se i v jeho slavné alegorii "Nová rada zvířat". Duchovní a estetické podněty, jež si odnesl Smil z domu svého velikého strýce arcibiskupa Arnošta jeví se zvláště -podle Arnoštova životopisce dr.Jana Kapistrána Vyskočila - v radě špačkově a slavíkově. Byla to jistě bohatá knihovna Arnoštova, v níž nadaný básník a "český Ezop" získal první inspiraci. 10)
Není náhoda, že třetí pardubické radnici, zbourané přibližně před 100 lety nepochopením její umělecké hodnoty tehdejšími radními, vévodila socha Arnošta z Pardubic od známého barokního mistra Jakuba Teplého. Není též náhoda, že první akademický spolek pardubických studentů si zvolil roku 1883 jméno "Arnošt". Jeho jméno nesl i jeden z pardubických zvonů. Při oslavách 600 let města Pardubic - v tíživé době nacistické okupace - byl umístěn v presbytáři kostela sv.Bartoloměje umělecky cenný reliéf arcibiskupa Arnošta od Františka Zuzky, jenž vychází z krásných předloh - díla J.Jandy v Kladsku a samozřejmě i z Arnoštovy podoby v triforiu velechrámu sv.Víta v Praze. Stalo se tak zásluhou tehdejšího p.arciděkana Mons.Vincence Setiny, který tenkrát navštívil i Kladsko.
Skláníme se s úctou před světlou památkou prvního arcibiskupa pražského a prvního kancléře Univezity Karlovy, o němž rukopis Univerzitní knihovny uvádí - cituji: "Vir magne literatuře mireque pietatis" - česky: "Muž učeností neméně vynikající než svatostí života". Muž, který zavedl českou formu modlitby Páně Otče náš, který v synodálních statutech z roku 1349 předvídavě řešil otázku reformy církve, autor aktuálních filozofických glos v "Liber de apibus", duchovní rádce a ocovský přítel největšího z českých panovníků si to jistě zaslouží. Dovoluji si ukončit svou přednášku slovy ze závěru slavnostního projevu prezidenta republiky Václava Havla, který přednesl 4.července t.r. v Den americké nezávislosti ve Filadelfii - cituji: "Skutečnou nadějí člověka (...) je obnovená jistota jeho pozemského i kosmického zakotvení a z ní vyrůstající vědomí i schopnost vlastní transcendence (...) Stvořitel dal člověku právo na svobodu. Zdá se, že svou svobodu může člověk naplnit jen tehdy, nezapomene-li na toho, kdo mu ji dal." 11) Konec citátu. Věřím, že tento slavnostní den v Pardubicích přispěl i u nás všech k upevnění a posílení tohoto pocitu.
Poznámky:
1) J.Sakař,Dějiny Pardubic nad Labem,díl l.,vyd.Pardubice 1920,hlava lll.,s.16,pozn.4.
2) Tamtéž,s.18 a F.Šebek a kol.,Dějiny Pardubic,díl l.,vyd. Pardubice 1989,kap.5,s.48.
3) J.Sakař,cit.d.,s.19,pozn.1.
4) J.Sakař,cit.d.,díl IV.,vyd.Pardubice 1928,s.3.pozn.3.
5) J,Sakař,citd.,díl l.,s.19,pozn.6.
6) Tamtéž,s.19,pozn.3.
7) Tamtéž,s.19.
8) Tamtéž,s.19 s odkazem na Archiv český IV-174.
9) J.K.Vyskočil,Amošt z Pardubic a jeho doba,vyd.Vyšehrad 1947,s.575-
