STÁL ZA SMRTÍ A. ŠVEHLY VÁCLAV UDRŽAL (1870-1938)?

Cituji: „ V době, co byl mezi námi (ve Valdicích – pozn J.K.) tvrdil, že je přesvědčen    a jeho matka také, že jeho otec byl otráven něčím vhozeným do jeho vína… Začátkem prosince 1933 přijela za otcem návštěva z Benešova liberálně-levého křídla agrární strany: Vašek Udržal z Rovně (mladší bratr F. Udržala – pozn. J.K.), Stržil od V. Mýta (J. Stržil ze Štěnce – pozn. J.K.) a Svoboda z Popovic u Jičína, všichni tři zbytkoví statkáři. Za jednu a tři čtvrtě hodiny pak po jejich odchodu se Švehla svalil na zem, chroptěl, měl pěnu u úst a v krátkosti byl mrtev.“ Následoval státní pohřeb (za účasti TGM) – bez pitvy těla. Teprve po odletu E. Beneše do Londýna r. 1938 (22.10. – pozn. J.K.) Švehlova rodina žádala o exhumaci a chemický rozbor. „Po zveřejnění data pitvy… se bývalý ministr obrany F. Udržal den na to ráno v 6. hodin otrávil a hodinu na to i jeho bratr Vašek v Rovni.“ Šlo prý o snahu E. Beneše posunout politicky agrární stranu doleva. A. Švehla ml. (syn) se z Mírova do Valdic vrátil těžce nemocný. Zemřel po propuštění následkem věznění.

            A tak se podívejme, co víme o smrti A. Švehly a bratří Udržalů z odborných studií českých historiků. Podle staršího populárního článku L. Bobíkové pro „Magazín Práva“: (sobotní příloha) zemřel A. Švehla 12.prosince 1933 v Hostivaři na zápal plic a selhání srdce. Prodělal v září 1928 těžký srdeční záchvat. Aby mohl sedět, připoutali jej k židli. Na jaře 1931 se již zdálo, že bojuje se smrtí. Postěžoval si F. Soukupovi: „Třetina čtverečního metru byla mým místem na Zemi. Jedna židle, dovedeš si představit, jaký to byl život!“. Žil ještě dva roky. V listopadu 1933 se jeho zdravotní stav opět zlepšil. 12.prosince zemřel ve věku 60 let. V monografii „Antonín Švehla, tvůrce politického systému“ (vyd. Academia 2017) Doc. PhDr. Eva Broklová, CSc. uvádí (s. 423), že Švehlova nemoc trvala 24 let (tedy již od roku 1909). V tomto roce se Švehla účastnil v Dolní Rovni pohřbu otce F. Udržala. Táž autorka připomíná, že spisovatel K. Čapek tehdy chystal „Hovory se Švehlou“, což ochladilo jeho vztahy s TGM. E. Beneš se obával návratu Švehly do politiky slovy: „On tehdy byl úplným už fašistou…“ Tyto ideologické nálepky používal Beneš v politice již od 20.let k diskreditaci jemu nepohodlných osob. Švehla mu mohl vadit jako event. kandidát na presidenta po TGM. Švehlovo nachlazení přišlo na začátku října 1933, věc ukončilo…

            A nyní se podívejme na okolnosti konce života obou bratří Udržalů – Františka                    a Václava. Podle vzpomínek dcery F. Udržala Libuše Morávkové „Naše Roveň (vyd. Vyšehrad 1998) její otec zemřel 25.dubna 1938. Dva dny poté, co ztratil vědomí na Havlíčkově náměstí v Praze a musel být převezen do sanatoria v Podolí. Jeho ostatky byly převezeny do Rovně k církevnímu pohřbu, Libuše se nemohla pohřbu účastnit pro zápal plic. Ve sborníku J. Rokoského, J. Urbana a kol. „F. Udržal – sedlák a politik“ (vyd. Vyšehrad 2016) historik L. Kopecký popisuje podrobněji (na s. 186-188) okolnosti konce F. Udržala podobně jako L. Morávková, tj. mrtvičný záchvat při nastupování do auta na Havlíčkově náměstí 21.4.1938. Jeho 67letý bratr Václav se za ním druhý den ( 22.4.) vydal do Prahy, po vystoupení z vlaku na Masarykově nádraží ho však stihl také silný záchvat mrtvice. V podolském sanatoriu byl uložen na lůžko v místnosti proti pokoji svého bratra Františka. V neděli 25.4. po poledni F. Udržal ve věku 72 let zemřel. Ve středu 28.4. byly jeho ostatky připraveny k převozu do východních Čech. Tentýž den zemřel jeho bratr Václav! Smuteční obřady za F. Udržala proběhly v Rovni 28.dubna za silného deště. Je zajímavé, že hradecký diecézní biskup Mons. M. Pícha se omluvil, protože prý nechtěl poslouchat husitský chorál „Kdož jsú Boží Bojovníci“, jenž zazněl nad rakví. Obřad celebroval za něj kapitulní děkan Jan Černý. Smutečním řečníkem byl čs. premiér M. Hodža (slovenský agrárník). Vystoupil i R. Beran, předseda agrární strany. Historik M. Charbuský uvádí ve své studii „Nenaplněný odkaz“ (ve výš uvedeném sborníku na s. 191), že pohřbu se účastnil i sudetoněmecký přítel F. Udržala F. Spina. Uvádí též (s. 190), že F. Udržal zemřel tiše ve spánku 25.4.1938 v Praze.

            A tak lze jen spekulovat, co bylo v případě smrti obou bratří Udržalů příčinou jejich mrtvičných záchvatů takřka ve stejný den. (Viz přiložené kopie z matriky s lékařskými diagnózami). Proto se mi domněnka A. Švehly ml. reprodukovaná Z. Ludvíkem musí nutně jevit jako velmi divoká… Pro úplnost připomínám, že ještě 12.prosince 1937 – při 4.výročí úmrtí A. Švehly – F. Udržal uctil jeho památku v Hostivaři.

            Za přátelskou konzultaci děkuji upřímně kolegovi Miloši Charbuskému.

Přílohy:

1/ Kopie „Východočeského republikána“ z 29.4.1938.

2/ Kopie z matriky zemřelých D. Roveň (děkuji Mgr. R. Růžičkové ze SOkA Pardubice).

VÝCHODOČESKÝ  REPUBLIKÁN                                                                                        Dne 29.dubna 1938

Tragedie, která bude historickou.

   Při vypravování tohoto čísla do tisku, zdrceni žalem nad odchodem býv. předsedy vlády Františka Udržala, dochází nás v poslední chvíli neuvěřitelná zpráva o smrti jeho bratra Václava Udržala, předsedy Rolnického družstva v Pardubicích, známého veřejného pracovníka. Z posledních chvil jeho života můžeme jen krátce zaznamenat, že ještě v pátek dlel v Pardubicích na družstevní schůzi a odejel odtud do Prahy. Tam v rozechvění nad zprávou        o beznadějném stavu bratra Františka raněn byl mrtvicí a musel být odvezen do Podolí. Oba bratři byli v jednom ústavu, ve dvou sousedních místnostech. Václav Udržal byl raněn na pravou stranu a zdálo se, že vyvázne. Ale přidružil se zápal plic a v době, kdy pohřební průvod Františka Udržala projížděl rodné Rovně, umíral v Praze Václav Udržal. Druhá těžká rána na Roveň, na východočeský kraj. Zdrceni, skláníme se před majestátem smrti. Skláníme se nad hrobem nezapomenutelného Františka Udržala a nad otevřenou rakví jeho bratra Václava Udržala.