Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
PROJEKT ELEKTRICKÝCH DRAH Pardubice - Chrudim, Pardubice-Heřmanův Městec, Pardubice-Sezemice a Pardubice-Bohdaneč
Z nedávné minulosti.
Dne 25.3.1904 konala se v zasedací síni radnice v Pardubicích předběžná schůzka, jejímž jednacím předmětem byla úrada o krocích čelících ke zřízení uvedených elektrických drah. Zúčastnili se jí zejména pp. starosta Pardubic JUDr. Formánek, MUDr. Novák, prof. Rosa, prof. Sova, okresní starosta Markalous, starosta MUDr. Pospíšil z Bohdanče, starosta Blahouš ze Sezemic, starosta Topič z Dražkovic aj. Prof. Sova referoval o projektované dráze, již by instalovala firma Křižík z Prahy. Vytknuta důležitost toho projektu jak pro dopravu osob, tak pro dopravu zboží. Velká a rozhodující vlastnost toho podniku jest, že elektrické dráhy nevyžadují tak značného nákladu finančního jako lokální dráha s parním pohonem a že elektrické dráhy vypravují krátké, ale časté vlaky. Pan prof. Rosa navrhuje, by byl zvolen komitét, který by s p. Křižíkem zahájil jednání a nechal vypracovat generální projekt. Podotýká, že dle zákona o lokálních drahách by 75 proc. finančního nákladu nesl stát a zem, 25 proc. by se mohlo rozdělit v akcie. Pan starosta JUDr. Formánek podotýká, že p. Křižík se o stavu silnic osobně přesvědčil a že je shledal způsobilými pro kladení kolejí el. dráhy. Zvolen prozatímní výbor. Pan starosta ukončil schůzi přáním, aby manifestační schůze o zužitkování Labské vodní síly, která bude svolána po Velikonocích, byla hojně navštívena a prosí o propagaci této myšlenky.
Pardubice před 100 lety měly opravdu velké plány a perspektivy hospodářského rozvoje propojených obcí a měst. To mělo dát podnět vzniku průmyslové aglomerace, patrně po vzoru liberecké, o několik desetiletí starší. Ing. Křižík zahájil stavbu pardubické elektrárny nutné pro ten projekt. Byla dokončena roku 1905 a roku 1911 ji převzalo město Pardubice. Bohužel Pardubice byly podstatně hospodářsky slabší než Liberec a tak do 1.světové války tj. za 10 let k realizaci nedošlo.
Dnes, ač jsou Pardubice asi pětkrát větší a hospodářsky silnější, se za 50 let nepodařilo prosadit dokončení nové trati do Chrudimi, pouhých 5km spojky do Medlešic. Uskutečnilo se sice trolejbusové spojení do Lázní Bohdanče, ale na spojení s Chrudimí, Sezemicemi nebo Dašicemi dnešní představitelé nemají ani odvahu pomyslet, natož svolat schůzku zájemců či dokonce nechat zpracovat ideovou studii.
Nejsou-li ČD schopny postavit 5km nové železniční trati, spojky do Medlešic, přece by se měly Pardubice a Chrudim dohodnout na stavbě levnější elektrickou tratí po staré silnici, podél cyklostezky. Asi nejlépe trolejbusové trati, s intervaly 20 minut. Nejpotřebnější je poněkud komplikované spojení k FOXCONNu, snad přes Ostřešany. Uvažovat je třeba i o té trati do Sezemic.
