Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.08.2020 08:00

Cesta husitských hejtmanů

Bahno – Chlístovice – Sion – Polanka – Malešov. Délka trasy 10 km. Odjezd v 8:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. vlakem ČD. Vedoucí J. Skotnica. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

16.08.2020 09:00

Žulová stezka

Skuteč – Žulová stezka – Vrbatův Kostelec – Podskala – Chrast u Chrudimi. Délka trasy 12 km. Odjezd v 9:03 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 15:01 hod. (16:07 h.; 17:03 h.) vlakem ČD. Vedoucí L. Kvapilová. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

23.08.2020 06:00

NS Údolím Šembery a kosteleckými lesy

Český Brod – Tuchoraz – NS Údolím Šembery – Kostelec n. Č. lesy. Délka trasy 13,5 km. Odjezd v 6:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. BUS+ČD. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

30.08.2020 08:20

Pivovar Třebovský mlýn

Česká Třebová – pod Skuhrovem – Dlouhá Třebová. Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:23 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 14:55 hod. (15:17 hod.) ČD. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

13.09.2020 07:50

Údolím Doubravky

Bílek - NS Údolí Doubravky - Chotěboř. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:53 vlakem ČD z hl.n., návrat 16:07 vlakem ČD. Vedoucí: J. Skotnica. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Sportsman Vincenc Chomrák (1871–1935)

obrázek k článku Rok 1869 byl přelomový jak z hlediska evropské, tak české cyklistiky. Jel se první meziměstský závod Londýn–Brighton, ve Francii začal vycházet první cyklistický odborný časopis „Le Velocipede Illustré“ a v téže zemi se cyklistika stala příčinou rozvodu, protože jistá dáma konstatovala, že její muž se musel jistě zbláznit, když jezdí na kole každý den. 8. srpna 1869 se jel první závod v Rakousku-Uhersku, a to z Kutné Hory do Sedlce. „Národní listy“, tiskový orgán Mladočechů, psaly o tom, že v Praze na Pernštýně u Františka Batky byla otevřena „první cvičitelna pro jízdu na velocipedech“. Tak to přesně shrnul historik Petr Zídek v rubrice Archiv (Lidové noviny 7. 8. 2019, s. 8).

20.ledna 1871 se v Pardubicích v domě čp. 2 na Bělobranském náměstí narodil hostinskému „U Zlaté koule“ Ferdinandu Chomrákovi a jeho ženě Marii syn Vincenc (Chomrákovi vlastnili tento dům podle J. Sakaře v letech 1879-97, vdova Marie – Vincencova matka – byla majitelkou domu do roku 1910, kdy dům koupil J. Hiller). Zdrojem základních životopisných údajů o životě V. Chomráka, průkopníka cyklistiky a motorismu, stále zůstává článek ve „Východočeském republikánu“ (č. 4, 23.1.1931). Byl napsán k jeho 60.narozeninám, bohužel je nepodepsaný. Z něho čerpali i další Chomrákovi „životopisci“, např. J. Vosáhlo, M. Klimpl a L. Ladýřová (Pardubické noviny 31.8.2000). Heslo mu věnoval i archivář Z. Bičík ve svém lexikonu (Pardubice od A do Z, vyd. Pardubice 1974, s. 36 – 37). Chci tu poděkovat p. Miloši Kajzrlíkovi z české abilympijské asociace v Pardubicích, který shromáždil s pomocí archivářů některé nové dokumenty o činnosti V. Chomráka z fondů Státního okresního archivu v Pardubicích a dal mi je k dispozici pro tento článek. Zaujala jej činnost V. Chomráka proto, že Chomrák měl svou dílnu, garáž a obchod ve Sladkovského ulici čp. 482 (dnes centrum KOSATEC). Pro V. Chomráka byla poloha jeho obchodu výhodná i proto, že za rohem ve Smilově ulici čp. 339 bydlel (foto domu J. Kotyk).

            Pojďme ale Chomrákovým životem postupně. Podle matrik vše vypadá, že Chomrákova rodina přináležela domovsky do Dašic, jak je uvedeno u Vincencova (Čeňkova) narození 20.ledna 1871. Sám je uváděn s domovským právem v Pardubicích až od 1.12.1906. O jeho rodinných poměrech zatím nebylo publikováno nic, zdá se však, že Vincenc měl za manželku Miladu Zavřelovou, narozenou v Ostřešanech 16.ledna 1875, ženu v domácnosti, jež od října 1939 se přechodně přihlásila do obce Stříhalic u Kostelce nad Černými lesy. Této Miladě zemřel její otec Antonín Zavřel (nar. 10.8.1855 v Dašicích), profesí tovární domovník, 1.října 1891, matka Marie (nar. 1876 v Lipce na Chrudimsku pak zemřela 22.10.1911). Vincenc Chomrák měl s Miladou dceru Růženu, narozenou 4.ledna 1897 v Pardubicích, jež se provdala za rychnovského lékárníka PhMr. Rudolfa Voborníka. Vraťme se ale k životním osudům Vincencovým. Byl absolventem nižší reálky v Pardubicích, pak studoval ještě na německé reálce v Trutnově. Na přání otce se vyučil puškařem. Podle pamětníků – jak uvádí L. Ladýřová – už jako chlapec upozorňoval na sebe jízdou na t. zv. kostitřasz (dřevěném vysokém kole). Byl tak zřejmě prvním pardubickým cyklistou vůbec. Protože byl menší postavy, měl prý potíže s tím, aby dosáhl dolů na pedály a musel si proto upravovat sedadlo, to mu bylo 15 let.

            Jako správný puškařský tovaryš absolvoval pěší vandr po trase Plzeň – Litoměřice – Vídeň – Steyer – Tyroly – Budapešť – Frankfurt n.M. – Lutych. Na vandru získal první zkušenosti z jemné mechaniky a podnikání. Pak se vrátil a začal se profilovat jako vynikající cyklista dálkových tras. V roce 1891 – ve svých 20 letech – podnikl na vysokém kole o váze 28 kg cestu z Grazu (Štýrského Hradce) přes Terst, Benátky a Linec zpět do Pardubic. Celkově šlo o vzdálenost 1 835 km. Za tento sportovní výkon obdržel oprávněně cenu od Německé cyklistické unie v Norimberku. Roku 1892 podnikl další dlouhou cestu, tentokrát na kole značky ROWER s gumovými pneumatikami, do Kufsteinu, Salcburku a Budapešti. Roku 1893 jel na kole s pneumatikami trasu Mnichov – Frankfurt n. M. – Lutych. Roku 1897 vydalo zastupitelstvo města Pardubic jízdní řád pro cyklisty v královském komorním městě Pardubice o 13 paragrafech, legitimaci č.1 obdržel Artur baron Kraus.

            Vrcholným sportovním úspěchem V. Chomráka však zřejmě byla jeho jízda na trase Pardubice – Paříž v červenci roku 1900. Vyjel 10.července v 5 hodin ráno za velmi deštivého počasí, u Úval byl postižen průtrží mračen. Urazil 210 km do Plzně, kde přenocoval. Další den dojel do Norimberka, třetí do Stuttgartu. 4.den v poledne překročil německo-francouzskou hranici a zamířil přes Nancy a Toulouse do Paříže. Celková cesta Pardubice – Paříž (1300 km) mu trvala tedy 5 dní a 4 hodiny. Jel na kole PREMIER III., které po celou dobu nemusel nijak opravovat. O jeho cestě informovaly francouzské sportovní časopisy, z nichž L. Ladýřová citovala: „Pan Chomrák použil převod 81, šlápl za celou cestu 202 800 krát a zadní kolo se mu otočilo 650 000 krát. Na váze jezdec ztratil 5 kg.“ (La Vélo).

            Již roku 1895 si založil ve svém rodném domě „U Zlaté koule“ v Pardubicích závod. Stal se členem Českého klubu velocipedistů, jenž byl založen roku 1885 v Pardubicích hoteliérem z Veselky Františkem Kašparem, otcem prvního českého aviatika. Staral se                   o cyklodorost a první oválnou hliněnou dráhu, jež byla až do svého zrušení roku 1901 na místě dnešního lesíka za sídlištěm Dukla u železniční trati na Chrudim (v letech 1895 – 1900 byl jejím správcem). O této dráze jsme psali v našich Zprávách KPP v ročníku 2019, č. 9-10, foto J. Řeháček a v č. 11-12 téhož ročníku v článku dr. R. Brože. Jak uvádí tento autor ve své Kronice cyklistiky na Pardubicku (59. sešit edice AB-Zet Pardubicka), Chomrák jel na ní roku 1897 (25.7.) v tandemu s Čapkem, v závodě dominovala paní Chomráková (dcera to být ještě nemohla, proto jistě šlo o manželku!)

            Podle L. Ladýřové „lidé ve městě tenkrát s velkým zájmem přihlíželi, jak velocipedisté na vysokých kolech společně vyjížděli na výlety… ve slušivých bílých šedě pruhovaných košilích, modrých kalhotách, červených punčochách a s modrými čapkami na hlavách.“ Nechyběl mezi nimi ani populární Vincenc Chomrák. Ten však v našem městě tenkrát patřil už i k průkopníkům motorismu. První motocykl ve městě značky Hildenbrand – Wolfmüller (první motocykl importovaný do c. k. monarchie) patřil baronu A. Krausovi. Vedle motocyklety automechanika J. Chmelíka byla jedním z prvních motorových vozidel v Pardubicích roku 1906 i tříkolka V. Chomráka. Jmenovala se „De Dion Bouton“. Ta však byla hodně poruchová, proto si Chomrák otevřel roku 1906 v Pardubicích první dílnu na opravu motocyklů, údajně první ve východních Čechách. Byl také jmenován soudním znalcem v oboru automobilismu       a roku 1906 zavedl v Pardubicích řidičské zkoušky pro region vých. Čech, jež se konaly každý měsíc. Roku 1910 pak založil první českou autoškolu i s výukou teorie. Používal čtyřsedadlový automobil Laurin a Klement a praktickou jízdu vyučoval mezi Jesenčany a Dražkovicemi. Ve válečném období 1914 – 15 byl c. k. místodržitelstvím v Praze jmenován znalcem v oboru automobilových odvodů v obvodu pardubického hejtmanství. Sám nastoupil na vojnu roku 1916 a pracoval jako učitel vojáků – automobilistů ve Vídni a Hornu.

            Po vzniku ČSSR byl prezidentem Svazu výrobců velocipedů, šicích strojů a motorových vozidel a předsedou Čs. svazu oprávněných majitelů autoškol v Praze. Měl mnoho přátel ve sportovních kruzích, své první auto a motocykl si u něj koupil (1900 – ve svých 17 letech) ing. Jan Kašpar, první český aviatik. Ve svém obchodě prodával hlavně auta zn. Peugeot. Vincenc Chomrák zemřel 1.září 1935. Jeho hrob byl však nepochopením jeho významu zrušen, a tak alespoň Společnost J.Kašpara jej jmenovitě vzpomněla na pamětní desce Zmizelí Pardubáci (na ohradní zdi Městských hřbitovů se židovským hřbitovem).

            V přílohách zveřejňujeme dopis starosty J.Sochora z roku 1917 c. k. okresnímu hejtmanství ve věci Chomrákovy koncese na provozování autodopravy se stanovištěm na Zeleném předměstí nebo u nádraží v Pardubicích, již doporučilo obecní zastupitelstvo 3.ledna 1917 (koncesi Chomrák vrátil roku 1934). V přílohách je obsažena i jeho žádost ze 7.února 1916 (s logem jeho firmy) okresnímu hejtmanství o provozování autodrožek, t. j. taxislužby. Roku 1916 udělal pokus  o provozování „feldpostzugu“ z V. Mýta do Klosterneuburgu. Již roku 1909 upomínal c. k. okresní hejtmanství (hejtmana Nápravníka), že má od roku 1907 žádost       u dr. Vichra potvrzenou obecním úřadem v Pardubicích 6.2.1909 ke stavbě kolny pro auta (t. j. garáže) k domu čp. 482. Získal živnostenské povolení, 9.března 1909 proběhlo komisionální řízení. Vlevo od jeho dílny měla být zřízena 2 okna (světlíky). Nalevo byl dvůr od čp. 601 (prof. E. Hlavatý), vzadu byla zahrada prof. Sovy z reálky. Plán garáže pořídil V. Chomrákovi stavitel E. Kašpar 28.ledna 1909. Tyto dokumenty nabízí karton 634 fondu Okresní úřad ve Státním okresním archivu v Pardubicích podobně jako vyjádření živnostenského inspektorátu v Pardubicích z 11.5. a 12.6.1923, jež vytýká V. Chomrákovi závady jeho podnikání, protože jeho 1 dělník a 2 učňové jsou ubytování na půdě jeho dílny, kam je přístup ze dvora po dřevěných schodech. K tomu měli připomínky hasiči. Zaměstnanci V. Chomráka spali v zimě bez kamen na cihelné podlaze. To poněkud narušuje náš obrázek sportsmana se smyslem pro fair – play…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem