Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.08.2020 08:00

Cesta husitských hejtmanů

Bahno – Chlístovice – Sion – Polanka – Malešov. Délka trasy 10 km. Odjezd v 8:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. vlakem ČD. Vedoucí J. Skotnica. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

16.08.2020 09:00

Žulová stezka

Skuteč – Žulová stezka – Vrbatův Kostelec – Podskala – Chrast u Chrudimi. Délka trasy 12 km. Odjezd v 9:03 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 15:01 hod. (16:07 h.; 17:03 h.) vlakem ČD. Vedoucí L. Kvapilová. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

23.08.2020 06:00

NS Údolím Šembery a kosteleckými lesy

Český Brod – Tuchoraz – NS Údolím Šembery – Kostelec n. Č. lesy. Délka trasy 13,5 km. Odjezd v 6:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. BUS+ČD. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

30.08.2020 08:20

Pivovar Třebovský mlýn

Česká Třebová – pod Skuhrovem – Dlouhá Třebová. Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:23 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 14:55 hod. (15:17 hod.) ČD. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

13.09.2020 07:50

Údolím Doubravky

Bílek - NS Údolí Doubravky - Chotěboř. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:53 vlakem ČD z hl.n., návrat 16:07 vlakem ČD. Vedoucí: J. Skotnica. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

TRAGICKÝ PŘÍBĚH STUDENTA JOSEFA FROŠE

obrázek k článku Po uzavření středních škol v Protektorátu Čechy a Morava byl student Josef Froš, jako mnoho jeho jiných spolužáků, přidělen k Technické nouzové pomoci (Technische Nothilfe) v Pardubicích. Všichni chlapci z jeho oddílu bydleli nejdříve doma u rodičů. Protože však jejich docházka do práce vázla, byli ubytováni ve společné ubytovně v tehdejší Průmyslové škole (nyní VŠCHT) v Pardubicích. V té době byl již Froš dvakrát vyšetřován za to, že několikrát v noci nebyl na společných ubikacích. Dne 28.dubna 1945 odešel ještě s několika svými kamarády z ubytovny do práce, ale zpět se již nevrátil. Rodičům napsal dopis, ve kterém jim sdělil, že jde pomstít smrt svého strýce Františka Froše, který pracoval před svým zatčením jako dozorce Donucovací pracovny v Pardubicích. Ten byl po zatčení gestapem a výslechu převezen do koncentračního tábora Oranienburg, kde byl posléze umučen. Kde a u koho se Froš zdržoval po svém odchodu z ubytovny až do neděle 6.května, se nepodařilo dosud zjistit. Toho dne si údajně v Nasavrkách od svého kamaráda Oty Adámka ze Svítkova půjčil kolo s vysvětlením, že se potřebuje dostat rychle do lesů v okolí Ždírce nad Doubravou. Měl tam prý vyhledat nějakého hajného, který je náš člověk a ten prý mu pomůže. Tak to později interpretoval jeho spolužák Adámek, když v polovině května 1945 navštívil rodiče Froše. Přišel se k nim jednak zeptat na svého kamaráda, jestli se už Pepík vrátil zpět domů a dále, aby si vypůjčil jeho kolo místo svého, které zanechal Frošovi v Nasavrkách. Ale tak tomu nebylo. Student Josef Froš pravděpodobně hledal na Železných horách spojení na partyzány. Zřejmě byl již předtím napojen jako spojka na nějakou odbojovou skupinu, neboť v době své nepřítomnosti na společné ubytovně v Pardubicích měl údajně chodit přestřihovat telegrafní dráty někde pod nemocnicí.

Josef Froš se narodil 1.října 1925 do rodiny soustružníka a kolportéra Josefa Froše, bytem v Pardubicích. Studoval s prospěchem na obchodní akademii v Pardubicích a v době popisované události byl ve III. ročníku. Velmi úspěšně se věnoval ochotnickému divadlu, na němž prokázal značný herecký talent, takže pomýšlel na to, věnovat se po studiu divadelní dráze. Osud mu to ale nepřál.

            Od zmíněného 6.května můžeme sledovat další osud Froše z celé řady svědectví, které se v podstatě shodují, pouze v některých podrobnostech se různí. Z nich lze sestavit tuto mozaiku událostí starých skoro 70 let a přiblížit si trochu blíže tento smutný příběh s tragickým závěrem.

            Dne 6.května 1945 kolem 15.hodiny odpoledne došlo v Trhové Kamenici ke střetu českých revolučních bojovníků s oddílem asi 30 ustupujících německých vojáků, kteří byli při tomto střetnutí odraženi a ustoupili směrem ke Ždírci nad Doubravou. V lese nedaleko obce Údavy ale Němci zadrželi dva muže. Jeden z nich byl poštmistr z Horního Studence a druhý, který se jmenoval Froš, se prokázal pouze legitimací Technische Nofhilfe. Vojáci ho proto začali považovat za zběha z tohoto polovojenského technického oddílu. Oba zadržené muže Němci odvedli do zámku v Novém Studenci, kde je intervenovali. Z Horního Studence povolali vrchního četnického strážmistra Františka Kropáčka, aby je vyslechl. Zadrženého poštmistra hned Němci po výslechu propustili. U Froše to ale bylo jiné. Ten na otázky českého četníka Kropáčka, kam a za kým chtěl jít, pořád mlčel a neodpovídal. Proto německý velitel přerušil výslech a nařídil poslat Froše s eskortou dvou vojáků kolem 18.hodiny téhož dne do Ždírce nad Doubravou. Tam eskorta dorazila krátce po 18.hodině a zamířila rovnou do hostince Peklo, kde tehdy sídlilo a bylo ubytováno německé velitelství. Froš byl zatím zavřen do chatrné kůlničky na dvoře uvedeného hostince. Z této kůlničky mohl podle pozdějšího svědectví hostinské Pochopové snadno utéci, ale Froš se o útěk ani nepokusil. Mezi 18. a 19.hodinou večerní odvedli dva němečtí vojáci Josefa Froše s napřaženými puškami ke stodole Fiedlerova statku čp. 61, aby ho tam zastřelili. Na místo se však zběhli místní ždírečtí občané, kterým tato událost nezůstala utajena, a začali se proti německým vojákům výhružně chovat. Vojáci se snažili rozhořčeným občanům vysvětlit, že jde v tomto případě o německého dezertéra, ale marně. Proto od popravy v této chvíli upustili a Froše prozatím zavřeli do komory sousedního Šupitova statku čp. 7. To netrvalo ale dlouho. V době mezi 22. a 23.hodinou večerní byl Froš přesto německými vojáky zastřelen. O způsobu provedení popravy, kterou můžeme považovat za vraždu, se dochovalo svědectví několika lidí, která se rozcházejí. Někteří z nich tvrdili, že Froš byl zastřelen do týla jakýmsi esesákem Scholzem a následně dvěma vojáky měl být dobit tak, že mu roztříštili hlavu pažbami pušek. Další svědci tvrdili, že bylo slyšet od stodoly Šupitova statku několik výstřelů. Němečtí vojáci hned po popravě ještě v noci zahrabali tělo zastřeleného Froše v brambořišti na poli Fiedlerova statku. Druhého dne ráno pak Němci rozhlásili, že se zajatý student pokusil o útěk a že byl při tomto pokusu zastřelen. Čeledín z Fiedlerova statku, který jezdil s koňmi a měl jet ráno následujícího dne vláčet na pole brambory, ve kterých byl student Froš zahrabán, nemohl práce vykonat, poněvadž jeho hrob byl osázen minami a granáty. Fiedler proto musel jít na německé velitelství, aby nebezpečné výbušniny byly odstraněny. To provedli francouzští zajatci. Mezitím se dostavil hrobník z Krucemburku, který studenta z mělkého hrobu vyzvedl a uložil do hrobu nového, hlubšího. Fiedler předtím Frošovi odstřihl kousek látky z košile a šatů a sejmul mu z krku řetízek s medailonkem. Když se rodiče později dozvěděli, že jejich syn byl zavražděn, přijeli do Ždírce nad Doubravou a vyptávali se místních lidí. Byli posláni k Fiedlerovi a ten jim ukázal odstřižky z šatů a medailonek. Poznali, že zavražděný je jejich syn. Znovu bylo posláno pro hrobníka Soukupa a zároveň byla přivezena rakev. Student Josef Froš byl pak dopraven do Pardubic do krematoria, kde byl dne 3.srpna 1945 zpopelněn.

            Tak smutně skončil mladý život studenta Josefa Froše. Mladého muže, který se nepokusil využít svoji poslední šanci k útěku nabízeného chatrným vězením. Nenamáhal se vysvětlit nějakou vymyšlenou verzí příběhu, proč je tam a za kým šel. Naopak zarytě mlčel          a jakoby se smířil se svým osudem krátkého lidského života. Možná chtěl dokázat něco sám sobě, ale už bylo pozdě. Není potvrzeno, že by byl podroben nějakému fyzickému násilí při výslechu od německých vojáků V jeho chování lze vystopovat určité prvky vzdoru proti vyslýchajícímu a za každou cenu nevyužít své obhajoby k propuštění. Jako by Němce ignoroval a neuvědomoval si svoji tíživou situaci. Tragický příběh a na jeho konci zbytečná smrt…

 

(Z knihy Partyzáni Vysočiny, vyd. Praha 2015)


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem