Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Kuriozity z archivů

obrázek k článku Vrchnostenský soud na pardubickém zámku nemohl si naříkat na nedostatek práce, ňešil různé spory i přestupky poddaných a těch nebylo málo. Dost často byly to spory majetkové, spory mezi dědici a byly to spory někdy zbytečné, dalo se jim předejít, kdyby zavčas bylo uděláno poslední pořízení nebo zápis do knih. Platila a i dnes platí stále zásada "quod non est in actis, non est in mundo" - co není ve spisech úředních, toho není na světě. Archivy dávají nám dost příkladů. V představách mnohých z nás jsou archivy staré zaprášené listiny a folianty s obsahem vážným až suchopárným, ale ve skutečnosti jsou svědectvím o životě našich předků v minulých dobách, jsou to příběhy dramatické a často i humorné, které nás dokáží i pobavit.
Následující ukázky jsou z gruntovní knihy Dašické rychty z obce Hostovice. I. Prokop Hájek byl vůl hloupá, že sobě za živobytí otce a to tehdy, když déle hospodařit nemohl, podle vůle otce zápis dědičný udělat nedal, ale přistoupíce na to po smrti otce, když mu zápis udělán byl, že Václava bratra za právo dědický řemeslu vyučit dát chce, tím samým dlužníkem Václavovým jest a nechttce on nyní při zrostu řemeslníkem býti, jemu za to 20 zl. při Vánoci 1754 složí, aneb chalupu postaví, ač sice Prokop že slib nevyplnil a bratra na řemeslo včas nedal, slušným způsobem by chalupy prázen býti měl, vážíce se ale při tom, že
1/ otec chalupu pustit musel a hospodařit nemohl, i že proto nebož. David Štěpánek svou dceru se znamenitou pomocí, aby z ní dítě dědič byl, sem za téhož Prokopa Hájka vdal.
2) že Václav dědič 1 vola za 18 zl.
3/ peněz za lidmi od nebož.matky pučených 21 zl.sám užil a protož Prokop Hájek se nezměnitedlně na chalupě zachová. Václav ale s tím nadepsaným za své dědictví dost mnoho dostal. Prokop po rodičích dostal jedinou jalovici za 6 zl.stojící.
Stalo se na zámku Pardubským dne 24.Máje 1754.
Dne 15.6.1802 podala Anna, manželka Josefa Netušila z Hostovic žalobu proti svému manželu "s prokázanýma modřinama, že od jejího muže pronásledována jest a tak nevážně ubita byla, žádá, by mezi nima nějaký prospěšný prostředek zřízen byl." Nebyl to nějaký výjimečný případ. Případů, kdy muž bil ženu, byly stovky, snad už tentokrát se muži řídili úslovím, ženě můžeš natlouct kdykoliv, ona už bude vědět, proč. Někdy to žena trpělivě snášela, ale dost často se s tím zabýval vrchnostenský soud, který se vždy snažil tyto případy smírně vyřešit. Ale byly i opačné případy, i když ne časté, kdy muž si stěžoval na špatné zacházení od své manželky. Ale vraťme se k našemu případu. Josef Netušil se oženil v roce 1785 s vdovou po Matěji Reinsteinovi a stal se prozatímním hospodářem na chalupním gruntě s 26 měřicemi 13/8 mázů rustik gruntů a 3 jiter 637 sáhů staroúročními zádušními grunty. Po nebožtíkovi M.Reinsteinovi zůstaly 4 děti: syn Václav (v roce 1802 18 1/2 roku) a tři dcery (Kateřina vdaná v Hostovicích 24 r., Alžběta 22 r. a Anna sloužící v Mněticích 20 r.) Otčím má na gruntě hospodařit až do plnoletosti oprávněného dědice Václava, t.j.do jeho 24.roku. K vlastní mu sporu podává rychtář Josef Mazánek, že "ty manželové v stálé nesvornosti živi jsou, žalující manželka že k jejím dětem náchylná jest a všechno jmění panovat žádostivá je, muž ale obilí pod svým zámkem drží a tudy ta nesvornost pochází a taky že onen muž hotov jest raději tu chalupní živnost 18 1/2 roku starýmu dědicovi ihned odevzdat". Josef Netušil doplňuje zprávu rychtáře, matka nechce, aby se syn oženil, ale sama usiluje o to, aby ona sama se synem hospodařila, nikoliv s manželem, aby mohla pro dcery něco nahospodařit. Proto odpírá živnost předat synu do doby, než dosáhne dospělého věku. Netušil uvádí, že Václava doma nepotřebuje, poněvadž má pohůnka a rovněž dceru Alžbětu nepotřebuje, neboť všichni jsou proti němu. Když půjdou do služby, je ochoten jim každoročně do sirotčí kasy skládat 8 zl. Oba manželé byli 23.6, předvoláni na vrchnostenský úřad, kde Josef Netušil znovu prohlašuje, že chce ihned dobrovolně od svého práva hospodaření odstoupit a jen žádá, aby jménem vejminku ročně dostával 5 str. obilí a manželka může dle své libosti se svými dětmi hospodařit. Ta však nesouhlasí a žádá, aby on sám hospodařil a jí dával ten samý vejminek, rovněž tak nesouhlasí, aby její syn Václav Reinstein grunt převzal.
Rozhodnutí vrchnostenského soudu, z kterého je i patrna hlavní příčina celého manželského nedorozumění, bylo vydáno téhož dne a znělo takto: "Poněvadž ale bez hospodyně Josef Netušil na gruntu hospodařit v stavu nejni a sobě hospodyní pro hospodářství zaopatřit za škodlivé býti se uznává a celé jejich manželů nedorozumění v tom pozůstává, že tam voják ulán dochází a manželka se svýma dětma se s ním více než s manželem dorozumívá a zdet rozvedení od lože a stolu připustit se nemůže. Pročež byli oba manželé na svornost poukázány, by tak jak skrze 17 let hospodařili, ještě ty čtyři léta až do 24 let dědice Václava tak jak se patří hospodařili. Při tom Josefu Netušilovi se zapovídá, aby se neopovážil svou manželku tejrat nebo bít, naproti tomu se nařizuje rychtářovi, aby on v týhodně tam dohlédl, zdaž ve svornosti všichni živi jsou, pokudž by ale Alžběta dcera nějaké nevole neb překážky dělala, ihned na službu ji poukázati má. Ostatně manželka jemu slibuje jej za celého hospodáře držeti, by vše řídil a spravoval jak prve. Což všecko oznámenio. Pardubitz dne 23.června 1802. Benedeti justiciár.
Jak to pomohlo a manželé se skutečně smířili, to už spisy neříkají.

Pramen:
Listiny vložené do gruntovní knihy Dašické rychty, SOA Zámrsk, poz.kniha 10.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem