Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
STŘÍPEK Z KVĚTNA 1945 V PARDUBICÍCH
Při pořádání svého osobního archivu jsem objevil 3 fotografie z Pardubic roku 1945, jež mi v srpnu 2006 věnovala paní Eva Fridrichová, roz. Žítková z Prahy. Fotografie jsou všechny datovány 9.června. Jedna z pardubického zámku je podepsána Brudiar, šlo o Arména mluvícího slovensky. Na dalších dvou fotografiích je věnování od Ivana Timofejeviče Sincova a Sergeje Sergejeviče Sergejenka.Pamětnice paní E. Fridrichová k tomu připsala: „Tito maníci bydleli v kanceláři u našeho bytu, kterou jim táta (Karel Žítek, m. j. organizátor Zlatých přileb) upravil pro dočasný život. Šlo o kancelář Pražské městské pojišťovny ve Sladkovského ul. čp. 1872 (t. zv. Sedlákovy domy), 2.patro. V 1.patře měl ordinaci a bydlel se svou matkou MUDr. Karel Jičínský. Sergej se díval z okna na poštu a hrozně by tak chtěl doma bydlet! S Uralcem jsme se moc nedomluvili, jen řečí rukou, ale Armén byl vzdělaný, parašutista, mluvil slovensky a seděl v našem obýváku a četl naši knihovnu, Masaryka aj… Mimo tuto generaci byli v armádě mladí kluci 18-19 let, s nimiž jsme chodili po Jiřinkových sadech (Tyršovy sady – pozn. J. K.) a oni znali Jiráska, Smetanu, Dvořáka, leccos z klasiky, takže jsme žasli. Jak přišli, tak asi po měsíci zmizeli, ani rozloučit se s námi nesměli…“