Archeologické objevy na zámku

„Dohlížíme na výkop a v archeologické sondě v jižní části nádvoří jsme našli relikty hradu pánů z Pardubic, což odpovídá době vlády Lucemburků v českých zemích. Jedná se              o mohutné opukové zdivo mocné 2,4 metru,“ oznámil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

Nejstarší zděná konstrukce v Pardubicích

            „Nález potvrzuje předpoklad, že tento hrad byl menší, situovaný v prostoru vnitřního nádvoří a jižního křídla dnešního zámku      a jeho jádrem byla obytná věž zvaná donjon. Zároveň tak vyvrací starší představy o dvoupalácové dispozici hradu 14.století,“ vysvětlil stavební historik Bohdan Šeda. „Tato věž měla obdélníkový nebo čtvercový půdorys. Jedná se patrně    o nejstarší dosud objevenou zděnou konstrukci v Pardubicích. Mladší pohusitské a pernštejnské stavby jsou většinou postaveny z vyvřelých hornin z Kunětické hory nebo zaniklého povrchového lomu v blízkosti dnešní pardubické části Hůrka. Tato věž byla postavena z opuky, což také potvrzuje, že je starší,“ řekl Šeda. Donjon byl obehnán obvodovou hradbou, buď kamennou nebo jen dřevěnou palisádou.

„Když pak hrad koupil roku 1491 Vilém z Pernštejna, zahájil rozsáhlou přestavbu celého jádra. Starší donjon a další stavby, které již zřejmě nevyhovovaly svou velikostí, byly zbořeny až pod úroveň nádvoří. Zachován byl pouze pohusitský severní palác, který se stal základem nové pravidelné dispozice seskupené kolem pravoúhlého nádvoří. Zbořený donjon nahradil dnešní jižní palác ve stylu pozdní gotiky a také renesance,“ dodal Šeda.

Archeologické nálezy stáří potvrzují

            „Při archeologickém průzkumu jsme našli vrstvy v původním uložení s nálezy ze 14.století, což dále potvrzuje nová zjištění o stáří hradu,“ řekl vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral. „Podařilo se nám zachytit i geologické podloží. Z něj můžeme soudit, že hrad tu byl postaven na původní štěrkopískové vyvýšenině, kterou vytvořilo meandrující Labe. Návrší mohlo být i určitým způsobem upraveno a uzpůsobeno k založení hradu, ale rozhodně nedošlo k nějaké výrazné remodelaci terénu,“ dodal Tomáš Zavoral.

            „Kdo byl stavitelem tohoto hradu, nelze s určitostí říci. Mohli jimi být synové Arnošta z Hostýně Bohuš, Vilém a Smil, kteří byli podporováni bratrem Arnoštem z Pardubic, který je všem jistě dobře znám,“ doplňuje jeho slova Tomáš Libánek.

Model do expozice se překreslí

            „Nyní budeme muset překreslit původně rekonstrukci do chystané pernštejnské expozice na zámku, která se otevře příští rok. Místo hradu s obvodovou zástavbou tam bude obyčejná obranná věž,“ uzavřel ředitel Tomáš Libánek. Před donjonem tu pravděpodobně stávala tvrz typu motte, opevněné sídlo postavené na upraveném přírodním návrší ve tvaru komolého kuželu.                                                                                                    (skp)

Dopis řediteli VČM T. Libánkovi

Vážený pane řediteli,

před téměř 60 lety byl při VČM založen historický kroužek, který ještě existuje, i když se žádnými výzkumy dávno nezabývá. Vedoucím byl pan doktor Zikmunda. Členové kroužku se scházejí dvakrát do roka, ale i jinak spolu komunikují, především o zajímavostech, které se dějí v Pardubicích. Samozřejmě nás velice zajímají veškeré archeologické objevy. V mládí jsme se aktivně zajímali o archeologii a také jsme pod vedením odborníků (např. Dr. Smetánky z Archeologického ústavu v Praze) prováděli různé výzkumy, které jsme dokumentovali. Zápisy jsou v Kronice s přiloženými přílohami, která se před několika lety stala sbírkovým předmětem VČM a je uložena pod sbírkovým číslem.

Po přečtení článku v Týdeníku Pernštejn jsme si uvědomili, že naše bývalá činnost by nějak mohla přispět stávajícím výzkumům na nádvoří zámku. Jedná se o válcovitou stavbu v jihozápadním nároží zámku. Obrys je vydlážděn a dobře viditelný ze Zámeckých valů. Je to už hodně let a nikdo z nás si nepamatuje, z jakého podnětu došlo na archeologický výzkum, který vedl právě p. Zikmunda ve spolupráci s archeologem Pavlem Šebestou. Muselo to být v letech 1968-9, protože zápis v kronice je z roku 1970. V tomto roce dle zápisu nebylo s výzkumem pokračováno, ale byl pořízen odborný posudek doktorem Alfrédem Pifflem. To byl archeolog působící v Bratislavě. O Pardubice a okolí měl zájem, protože jeho matka pocházela z Valů. Podle názorů dr. Piffla šlo o architekturu, která může přinést podstatné znalosti o nejstarší stavební fázi pardubického zámku, resp. jeho předchůdce (tvrze či arnoštovského hradu). Tento dokument je uložen jako příloha ke Kronice pod č. 52. Protože nevím, pod jakým inventárním číslem je Kronika s přílohami uložena, posílám Vám přepis Archeologického posudku o vykopané válcovité stavbě v jihozápadním nároží zámeckého příkopu zámku v Pardubicích:

1/  Podkladové podmínky posudku:

Vykopanou válcovitou stavbu na jmenovaném místě jsem navštívil dne 2.října 1970. Na místě jsem byl archivářem Zdeňkem Bičíkem informovaný o minulém postupu zjišťovacího výkopu a týž den mi byl daný k dispozici p. M. Bičíkovou „řez výkopem“ v měřítku 1:10 s ústním vysvětlením.

Na dně výkopu jsem nebyl pro zlé počasí. Z vykopaného inventáře, jmenovitě dřeva, rákosu      a cihel jsem nezískal nic pro podklad posudku a z toho důvodu pokládám výzkum za nedokončený. Nalezený inventář by mohl upřesnit datování, ujasnit případnou funkci stavby     a doplnit koordinační situaci mezi inventářem a zdivem pro případ, že inventář nebyl současný se zdivem. Postup výkopu nebyl proveden podle archeologických pravidel, nebyly například dělané půdorysy jednotlivých hloubkových horizontů po 20-50 cm a tyto horizonty nebyly postupně dokumentované. V naznačených horizontech nebyly také v půdorysech a řezech zakreslovány polohy nálezů, což často ovlivní nálezový závěr. Jednotlivé hloubky nebyly také sáčkované a uskladněné v depozitářích. Zbývalo tedy jen makroskopicky a pokusně datovat stavbu a zaměřit některé její partie.

2/  Vlastní posudek:

Na místě je jasně a zřetelně vidět kruhovitou stavbu, patrně tvaru válce, ze které je odhalená v půdoryse kruhovitá výseč a v prostoru a hloubkově část válce. V hloubce 145 cm se vytvořil stavební stupeň 10 cm široký, který původní světlost válce 455 cm snížil na 435 cm.

Obvodové zdivo válce je z různorodého kamenného materiálu. Spojovací materiál, t j. malta, nebyl podroben výzkumu, protože spolehlivé vrstvy pro datování nebyly dostupné a nejvyšší dostupné vrstvy nemusely být směrodatné.

Obnažené svislé zdivo je středověké. Bude ovšem nutné podrobit toto zdivo archeologickému rozkreslení rozvinutím do pásma, kde bude poloha každého jednoho kamene spolehlivě zakreslená. Taktéž malty bude nutné podrobit chemickému průzkumu a ozáření ultrafialovým světlem v porovnání s jinými obnaženými partiemi zámku, které máme přesně datované.

Při makroskopické prohlídce nálezu se vynořila řada námětových otázek:

1/  Proč došlo k zúžení válce ze 455 na 435 cm uskočením zdiva, když případný účel této úpravy, položení stropu, není zatím zdůvodněn. Zatím chybí výklenky na uložení stropních trámů.

2/  V případě, že by rákosová a dřevěná vrstva, nalezená na dně sondy, byla izolací proti vlhkosti, potom světlá výška místnosti (cca 175 cm) by byla absolutně nepodchodnou.

3/    Otázka, k čemu tento stavební válec sloužil, bude zřejmě řešená až odkrytím druhé poloviny válce a je zbytečné dělat předčasné závěry.

Výzkumový záměr:

Doporučuje se vyčistit celý válec. Při této práci dlužno respektovat archeologické výzkumové normy a respektovat požadavky archeologické dokumentace. Současně je třeba obnažit část vnějšího povrchu válce, zjistit funkci jižního kubického bloku a v každém případě vykopat sondu, která by odkryla výškové horizonty staré zástavby. Pro tuto sondu bude důležité, aby byla kresebně a fotograficky zdokumentovaná.

Závěr:

Z minulosti předpernštejnského hradu víme málo. Stavby z doby Arnošta z Pardubic zatím jen tušíme, stejně jako jen pokusně lokalizujeme pardubickou tvrz. O dnešním válcovitém nálezu jsme informovaní jen částečně, ale vzhledem k jeho strategické situaci jde zřejmě o stavbu velmi důležitou, která bude klíčovým východiskem pro další výzkumy po stránce technologické.

Zodpovědně uvádím, že tento cenný zbytek povede k dalším rozsáhlým výzkumům, které jsme povinni uskutečnit.

Prof. Dr. Ing. Arch. Alfred Piffl

Zapsala a opis dokumentu provedla: Miloslava Bičíková