Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

MOROVÉ NÁKAZY V PARDUBICÍCH ROKU 1680 A 1758

obrázek k článku V době koronavirové krize bude jistě zajímavé podívat se na to, jak se naše město vyrovnávalo s velkými morovými nákazami, jež měly též původ ve špatném dodržování hygieny. Již roku 1665 postihla t.zv černá smrt Londýn a pěkně ji popsal Daniel Defoe, autor „Robinsona Crusoe“, v knize „Deník morového roku“. Mor zažil jako pětiletý chlapec, ale přežil jej v bezpečí na venkově. Později zapsal vzpomínky svého strýce sedláře H. Foa, jenž epidemii přečkal v Londýně. Černá smrt zahubila čtvrtinu obyvatel města, t.j. 100 tisíc lidí. Dalších 200 tisíc uprchlo na venkov. Město se vylidnilo, jen reklama nabízela „zaručeně pravé“ masti, pilulky a vody. Na ulicích hořely vatry pročišťující vzduch. Byty se vykuřovaly vonnými směsmi a kouřením svých majitelů. Mince se čistily octem. Noční město však přesto křižovaly umrlčí káry. Roku 1666 očistný požár zničil nejen většinu domů, ale také krysy – přenašeče moru.

O 15 let později (1680) postihla černá smrt také Prahu, kde vymřela třetina obyvatel, tj. 12 tisíc lidí. Nemoc popsal historik V. Schulz v práci „Příspěvky k dějinám moru v zemích českých v letech 1531 – 1746“, vydané roku 1901. Začínala horečkou a vznikem tzv. hlíz (boulí), event. zčernáním těla. Smrt přicházela rychle, nejpozději do 3 dnů. V Praze se mor objevil již v létě 1679 a do konce t.r. zahubil 600 lidí. Druhá vlna moru přišla v březnu 1680 po bujném slavení masopustu. Domy nakažených byly zapečetěny a ponechány 40 dní v karanténě. Pak byly vydesinfikovány octem a vykouřeny jalovcem. Největší pražské pohřebiště – Olšany – vzniklo právě roku 1680. Nemocných se obětavě ujímali jezuité (Tovaryštsvo Ježíšovo-SJ). Císař Leopold I. opustil Prahu v květnu 1680. Život v Praze se vrátil do normálu až v polovině roku 1681. Další epidemie černé smrti přišla o 35 let později a stála životy čtvrtiny obyvatel Prahy. Pak mor z Evropy vymizel, neznámo proč…

            Vraťme se do Pardubic, kde jej připomínala dnes zbořená Černá kaple u chrámu sv. Bartoloměje a prostor nazývaný „v Rochu“ u presbytáře téhož kostela (sv. Roch je patronem mrtvých). Nelze opomenout ani Mariánský sloup na Pernštýnově náměstí z roku 1695, poděkování pardubické obce za zažehnání moru.

            Císař Leopold I., který opustil Vídeň v obavě před nákazou, pobýval v Praze až do 20.května 1680. S manželkou a princem Josefem přijel 3.června do Brandýsa nad Labem a 6. t.m. do Pardubic na zámek. Následovali jej sem i jeho ministři. 17.června císařův zpovědník P. Filip Müller upozornil panovníka na zázračný obraz Božského Salvátora (Spasitele) v děkanském chrámu v Chrudimi, který za třicetileté války poškodili švédští žoldnéři. Následujícího dne (18.6.) vykonal tedy císař pouť do Chrudimi a vyžádal si obraz ssebou do Pardubic. Na den Božího těla (20.6.) přijímal před ním na zámku eucharistii. 23.června byl obraz vrácen do Chrudimě s darem 100 dukátů. 28.června 1680 Leopold I. vydal na našem zámku robotní patent, omezující robotní povinnost jen na 3 dny v týdnu. V prvých dnech července 1680 opustil Pardubice směrem na jih (přes Č. Budějovice) do Lince. Ve Vídni totiž pokračovala morová nákaza. Votivní sloup z roku 1695 na pardubickém rynku a sbírka roku 1710 na výstavbu Kostelíčka (Panny Marie Bolestné) byly poděkováním města za ukončení morové nákazy z roku 1680.

            Další však postihla Pardubice za sedmileté války v letech 1757-58. Již na Vánoce 1757 postihla zde utábořené pluky úplavice. Mor byl na svém vrcholu v lednu 1758. Na Nový rok (1.1.) zemřeli 3 vojáci, 25.ledna už 20 a posledního ledna 21 vojáků a 8 občanů města. Černá smrt kosila i lékaře, obětí se stal i P. Jindřich Chmelíček, kaplan opatřující oběti posledním pomazáním. 26.března byla pohřbena poslední oběť na hřbitově u sv. Jana Křtitele, dnes zrušeném (t.č. je tu park a pomník vynálezců ruchadla). Mor ukončil své „dílo“ i vzhledem k odchodu vojska z města, přenášel se však do okolí (v Sezemicích zemřelo za 4 měsíce 264 lidí včetně starosty a 2 kaplanů). Jakási druhá vlna přišla ještě v létě 1758, lidé umírali rychle (často za půl hodiny), nejvíce děti a žebráci. Tečku za morovou nákazou udělal podle J. Sakaře 27.červenec 1758.

 

Literatura:

Josef Sakař, Dějiny Pardubic n. L., 1.díl, vyd. Pardubice 1920.

Tomáš Čechtický, Zavřete to město, ať tam umřou, Orientace (příloha Lidových novin) 25.4.2020.

Petr Zídek, V roce 1680 vybil mor třetinu Prahy, tamtéž.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem