Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubice a rok 1866
V létě roku 1866 vypukla prusko-rakouská válka, která poznamenala i naše město Pardubice. Po prohrané bitvě u Hradce Králové prchalo přes naše město rakouské vojsko. Poražený 9.husarský pluk knížete Liechtensteina odpočíval na Veselce. Dne 4. července 1866 o 5.hodině ranní ohlašoval císařský kyrysník po Pardubicích příchod pruského vojska. Poslední rakouské jednotky zapálily za sebou dřevěný most přes Labe. Spolu s pruskou armádou přibyl do Pardubic i pruský panovník Vilém I., dále další čelní představitelé Pruska. Po krátké době bylo město Pardubice drancováno, vojíni vykrádali jak obchody, tak i příbytky obyvatel/!/ Mezi vojáky byl tehdy i mladý poručík Hindenburg, pozdější polní maršál a německý prezident, který předal úřad kancléře v roce 1933 A.Hitlerovi. Ale k vojákům : C.k.hulánský pluk Alexandra II., cara ruského měl č.11 a posádku v Pardubicích. V době konfliktu historie popisuje, že byl "v ataku u Probluze a Střevétic".V uvedeném období okupovali Prusové celé naše území s výjimkou západních a části jižních Čech. Každopádně je pro mnohého z našich spoluobčanů tento válečný konflikt snad spojen jen se známou písničkou ... "u kanónu stál a pořád ládoval". Jinak je vzdálen bezesporu historicky tak, jako snad třicetiletá válka. Nutno však připomenout, že právě prusko-rakouská válka u nás ukázala, jak je pro vojsko důležitá železnice a právě tehdy se to poprvé potvrdilo. /Sluší se tedy poznamenat, že spojení mezi Olomoucí a Prahou bylo zahájeno Lzáří 1845. Další tratě z Pardubic pak zahajovaly do Jaroměře 4.11.1857, do Horek u Staré Paky 1.6.1858 a konečně do Turnova 1 .prosince 1858. V tomto regionu byla zahájena přeprava i z Jaroměře do Malých Svatoňovic dne 1 .května 1859/.
Když poněkud odbočím k osobním vzpomínkám, pak si pamatuji na vyprávění mého dědečka /narozen 1863/, které slyšel od své maminky. Ta musela v roce 1866 v Ledči nad Sázavou vyvářet pruským vojákům, i když měla citelný nedostatek jídla pro své malé děti. V rodině se to tradovalo jako příkoří po desítiletí.
Měl jsem však štěstí, když jsem před několika málo roky navštívil přítele v italské Padově. Mj. se mi pochlubil vázaným ročníkem týdeníku vydávaném v Londýně v roce 1866 s názvem "The lllustrated London News" a kupodivu jsem tam v číslech s daty 25.8. a 1.9.1866 našel zprávy o uvedené válce-navfc s ilustracemi, na nichž byly dva náměty z Pardubic. Jak už to tehdy bývalo, musel mít reportér s sebou kreslíře, který zachytil kresbou válečné výjevy. Fotografie byla tehdy v plenkách a její reprodukce pak dosud neobjevená. Tak tedy první snímek ze srpna pohledem ze severního břehu Labe na pardubický zámek. Vlevo je vidět dřevěný most, o němž je shora uvedeno, že ho rakouské vojsko zapálilo. Vidět to není, ale přes most se nejezdí. Prusové museli těsně pod ním vybudovat most provizorní. Na snímku jsou vidět vojáci jednotlivě, i menší jednotka, dále pak vozatajstvo. Spolu s touto kresbou je v časopise i druhá, zobrazující bojiště a hroby vojáků obou armád u Chlumu. Vidět je i kostel. V čísle z 1 .září je vyobrazeno pardubické náměstí s pohledem na původní radnici. Na náměstí je plno lidí, především vojáků v typických přilbách, které jsou špičaté, dále pak řada vozů krytých plachtami. Před radnicí je pak vidět hlouček civilů. I zde je ještě druhý obrázek znázorňující pražské náměstí /není napsáno, které/, na němž je uprostřed mohutný pomník a kolem pak spousty lidí. Uvádí se, že jde o modlitbu.
V Pardubicích měli Prusové i svoji polní poštu, která měla razítko s číslem 14. Podařilo se zjistit, že byla umístěna v budově patřící železnici, a to v místech, kde byly Uhelné sklady. I když korespondence z těchto dob byla velice bohatá, přesto je to dnes záležitost té nejvyšší vzácnosti. Kupodivu jde o úřední dopis pruské armády. Adresován byl do Chocně na Královskou polní intendanturu V.armádního sboru. V úvodu bylo napsáno o drancování ve městě. Právě o něm jsem získal zajímavý doklad.
Jak již bylo napsáno, pruští vojáci drancovali a loupili. Jistě už tehdy musely být nějaké předpisy a určitě to armádě nesloužilo ke cti. Hodně vypoví perem psaná vyhláška /3/, která nese datum 14. července 1866 a která je dvoujazyčná. Zní takto:
OZNÁMENÍ
Veškerému král. pruskému vojsku se tímto co nejpřísněji zakazuje, v jednotlivých osadách rekvizice o své moci předsebráti.
Kde rekvizic takových zapotřebí, tam nechť se vůdcové odděleni vojenských na velitelství etapní obrací.
Kdo stižen bude při tom že o své moci rekvizice provádí, buď zatknut a má potrestání své dle vojenských zákonů ocekávati.
V Pardubicích dne 14. července 1866.
Královské pruské velitelství 12. pěši divise.
(přepsáno i s gramatickými chybami).
Za 30 let trvání Zpráv KPP bylo publikováno několik málo článků zabývajících se Pardubicemi a válečným rokem 1866. Určité by bylo užitečné se těmito záležitostmi zabývat podrobněji. Uvádím tedy aspoň několik dobových dokladu.
1) Chudá M.: Veselka /dokončení/. Zprávy KPP.ročník 1978, č. 12, s.242
2/ Zprávy KPP, ročník 1985, č. 1-2, str.38.
3/ Za poskytnutí kopie děkuji Karlu Janáčkovi ze Sobiňova.
