Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Blahopřejeme architektu Řepovi
Akad. archit. Ing. Miroslav Řepa oslavil 24.února pětašedesáté narozeniny. Je to osobnost, která rozhodně patří mezi nejpopulárnější žijící pardubické rodáky nejen pro výsledky své práce architekta uznávané doma i ve světě. Lidé ho tady mají rádi i proto, že i když žil převážně v Praze nebo v cizině, nevynechal žádnou příležitost sejít se s přáteli a spolužáky doma v Pardubicích. Uměl se s nimi otevřeně podělit o zajímavé poznatky z daleké ciziny v době, kdy se ještě tak jednoduše "ven" nejezdívalo. Z besed, které kdysi začínaly na Dukle setkáním pár přátel, se časem staly vyhledávané kulturní akce i v Hradci Králové a mnoha dalších městech Čech nejen východních. Pořadatelé se nikdy nemuseli obávat o to, zda lidé přijdou, spíš o to, aby se do sálu vešli.Píši tento článek 22.února 1995, tedy dva dny před narozeninami, kdy budou "Řepovské tématiky" plné noviny. I při dlouhých výrobních lhůtách našich Zpráv KPP si myslím, že na to, upřímně popřát významnému členu a příteli, nikdy není pozdě.
Všeobecně se ví, že akad. architekt ing.Miroslav Řepa je nejen autorem návrhu čs. pavilonu na Světové výstavě v Montrealu, ale že se bez jeho zkušeností neobešly ani další dvě světové expozice, v Osace a španělské Seville.
S Řepovým jménem je však spojeno především Národní divadlo. Jako jeho architekt v něm strávil většinu tvůrčího života a řídil tady tak rozsáhlé práce jako byla přestavba a rekonstrukce divadla Národního, Smetanova i Tylova.
Vyjmenovat všechny úspěšné projekty architekta Řepy uskutečněné v různých městech republiky, to bychom ani nestačili. Dodnes se mluví například o jeho divadle ve Zlíně, které nejen projektoval, ale i stavěl. K úspěchům patří i stavby, které realizoval doma v Pardubicích, často ve spolupráci s Ing.arch.Lubošem Drimlem. Je to například "INTERHOTEL LABE", jehož dokonalý interiér nese Řepův rukopis. Architekt interiéru hotelu to vůbec nemá snadné, stará se o všechno, od koberců, přes obklady, řešení stropů a svítidel, nábytek i o umělecká díla, informační systém až po emblémy klíčenek, jídelních lístků či dopisů. V celostátní soutěži architektonických děl let 1985-1986 získal pardubický hotel II.cenu.
Méně známou Řepovou prací v Pardubicích z nedávné doby, opět spolu s architektem Drimlem, je výstavní síň "Ideon", víceúčelový sál, který vznikl úpravou starších městských lázní na Olšinkách (název má možná připomínat slavný sál "ODEON" pardubické Veselky.) Miroslav Řepa pokračuje v Pardubicích v tradici svého otce, akademického architekta Karla Řepy. Ten doslova ozdobil Pardubice řadou krásných budov, od pavilónů všesportovní výstavy v "Jiřinkovém parku" pod zámkem v roce 1931, Průmyslového muzea (dnes potravinářské školy proti kostelu sv. Bartoloměje), přes činžovní a obchodní domy na třídě Míru i jinde, až po nádraží ČD z roku 1958, po architektonické a provozní stránce tenkrát nejlepší v republice.
Je tady ještě jedna zajímavá souvislost Řepů otce a syna. Pod záštitou prezidentů České i Slovinské republiky chystá pražský Hrad napřesrok velkou výstavu věnovanou slovinskému architektu Josipu Plečnikovi a jeho tehdejší přestavbě hradu (dle představ prezidenta Masaryka.) Šlo například o úpravy I. a II. nádvoří, Rajské zahrady, Sloupové síně a bytu prezidenta republiky. A protože žákem Plečnikovým v Praze i v Lublani byl architekt Karel Řepa -otec, není divu, že hlavním kurátorem velké výstavby na pražském hradě byl jmenován architekt Miroslav Řepa -syn....
Ani v rodných Pardubicích zřejmě nepokládají řepovskou tradici jen za otázku minulosti. Svědčí o tom i pozvání "radnice" k účasti Řepy juniora na hodnocení územního plánu města i úvahy o případných úpravách pardubického nádraží.
Čas nečeká, už i Řepovi mladšímu je 65 let... Naštěstí ne "už", ale "teprve", má prý ještě mnoho práce. Tak ať mu zdraví a ten úsměv věčného mladíka, vydrží ještě hodné dlouho!
