Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Odboj a povstání v Holicích v roce 1945

obrázek k článku I.Odboj v průběhu války
Město Holice, jedno ze tří měst v pardubickém okrese, má ze strategického hlediska velmi význačnou polohu. Leží totiž na hlavní silnici, spojující Moravu s Prahou. Právě v Holicícch se hlavní tah rozdvojuje na Hradec Králové a na Pardubice a Prahu. Tento důvod, to jest zablokovat státní silnici do Prahy, aby Němci nemohli přisunout posily a přitížit tak bojujícímu hlavnímu městu, byl jedním z nejpádnějších, které přispěly ke vzniku povstání v Holicích v prvních květnových dnech roku 1945.

Německá posádka byla v Holicích již od začátku války, a to v obuvnické továrně firmy H. Hirsch. Obuvnická výroba zde byla zastavena a namísto toho sem Němci přemístili správkárnu uniforem a obuvi z macTarského Keczkemétu. Proto se továrně všeobecně říkalo Kečkemet.. Již od počátku okupace byl odpor proti nacistickému režimu v Holicích patrný. Ponejprv to ještě nebyla nijak organizovaná činnost, pouze určité skupiny lidí např. skrývaly osoby hledané gestapem, či sháněly potravinové lístky. Dělníci sabotovali výrobu, jak se dalo. Na radnici bylo také skryto několik zbraní. Lidé, zaměstnaní na radnici, též prováděli jinou, neméně nebezpečnou činnost. Po seskoku paraskupiny Silver A v roce 1942 a následném atentátu na Heydricha sháněli falešné doklady pro členy této skupiny. A to i přes přítomnost inspektora říšské policie Goebla. Na policejní odhlášce pro parašutistu Valčíka, který byl toho času zaměstnán v pardubické Veselce pod jménem Miloslav Šolc, bylo i falešné razítko s Goeblovým jménem. To, spolu s dobře vedeným jednáním zástupců města, zachránilo mnoho lidí před zatčením, když přijelo do Holic vyšetřovat gestapo. Mezi lidmi kolovaly i výtisky ilegálních novin.

Odbojová činnost stoupla na intenzitě a nabyla organizovanosti až v roce 1944. Bylo navázáno spojení se skupinou českých parašutistu z Anglie "Velký Josef", která byla ve městě i s vysílačkou určitou dobu přechovávána. Když riziko odhalení nebezpečně stouplo,skupina odešla na Rychnovsko a Žamberecko, kde byli dopadeni.

V roce 1945 už fronta procházela Polskem, Němci tudíž museli přesunout zajatecké tábory více na západ. V únoru prošlo Holicemi několik proudů válečných zajatců. Začínaly obvykle v Horním Slezsku a vedly přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Choceň, Holice, Pardubice, Hradec Králové, Hořice, Novou Paku, Jičín, Semily, Turnov na Liberec a Českou Lípu. V těchto transportech prošlo Čechami asi 7-8000 Angličanů, Francouzů, Kanaďanů, Novozélanrfanů a asi 60-62000 Sovětů. Je pochopitelné, že zajatci utíkali vždy, když se jim k tomu naskytla příležitost.

V neděli 4. února přišel do Holic rozkaz, aby k ubytování zajatců byla vyprázdněna budova chlapecké školy. Až do 20. února bylo zastaveno vyučování. V místní sokolovně byla zřízena vyvařovna pro zajatce, do jejíhož vedení byl ustanoven ředitel holické dívčí školy Jan Slavík. Zajatci angličtí byli v celkem dobrém stavu, ale Rusové byli ponecháni v rozpadlých hadrech, nemocní a často i s omrzlinami. Holičtí občané se snažili pomáhat všelijak: dělníci se zřekli obědů, v sokolovně byla zřízena sběrna šatstva. Brzy ale přišel rozkaz a všechna pomoc zajatcům se musela provádět ilegálně. Hodně jich pak bylo ve špatném zdravotním stavu. Jen za jediný večer jích bylo devět převezeno do Hradce Králové do nemocnice. I přes to přes všechno se právě na Holičku mnoha zajatým mužům podařilo uprchnout do lesů mezi Holicemi, Horním Jelením, Borohrádkem a Chvojnem. Četníci několikrát mamě prohledávali lesy. Až lidem z Holic se podařilo zajatce zformovat do skupin, které potom řádně oblékli a vybavili.

O této situaci zpravená partyzánská brigáda "Mistr Jan Hus", operující na Vysočině, se rozhodla vyslat na Holicko svůj 5.oddíl v čele s Karlem Paldusem, Voloďou Prigoričem a Bohumilem Bromem. Tento oddíl měl vytvořit příznivé podmínky pro vedení partyzánského boje.

V únoru 1945 byl vytvořen Národní výbor. Zajišťoval spojení s partyzány, kterým předával informace. Holická pošta totiž 24 hodin denně odposlouchávala státní linku Praha-Brno. 24. března byla v okolí Borohrádku shozena paraskupina vedená kapitánem L.

Michajlovem, která získávala informace pro štáb 4.ukrajinského frontu. Němci se snažili Michajlovovo seskupení vysílající zprávy zaměřit a poté skupinu zlikvidovat, ale tyto akce byly pokaždé zmařeny partyzány za vydatné podpory občanů z Holic. Dvakrát byla přepadena a zničena auta s odposlouchávacím zařízením. Několikrát došlo i k bojům na hlavní silnici na úseku Hradec Králové - Vysoké Mýto. 14.dubna zde partyzáni zabili čtyři německé důstojníky a zmocnili se větší částky peněz. V té době se také na frontu přesouvala 31 .divize SS. Jedna její jednotka se nějakou dobu zdržovala v Holicích. Partyzáni přepadali její nákladní auta a muniční vlaky, přepadávány byly i samotné jednotky. Pro jednotku v Holicích byly záměrně pozdě objednány vagony a její odjezd na frontu byl tak o den pozdržen. Partyzáni byli stále lépe vyzbrojeni. Zbraně získávali nejen ze svých diverzních akcí, ale také jim byly shazovány pomocí letadel, naváděných vysílačkou. Němci ve snaze tuto vysílačku najít, dělali prohlídky ve městě i okolí. Při jedné takové dne 1 .května 1945 zničili domek čp. 60 ve čtvrti Koudelka.

Od března byl provoz na trati Moravany - Borohrádek zcela zastaven a celá trať byla zastavěna vagony. Pouze průjezdy po silnicích byly volné. Ve vagonech bylo vše, co ustupující wehrmacht stačil odvézt: auta, motory, části letadel, střelivo, děla, pušky, výbušniny, chemické látky, stavební materiál, nemocniční zařízení, rádia, sudy s lihem a vínem, oleje, části výstroje, látky na oděvy. HH . Vagony byly hlídány ozbrojenými hlídkami, většinou Maďary. Někteří uměli slovensky, a tak se s obyvateli domluvili. Od nich se občané dozvěděli, co všechno je ve vagonech. Maďaři ale byli brzy odvoláni a nahrazeni Němci. 4. května byl zatčen a odvezen do Dašic člověk, který vykrádal střelivo z vagonů. 5. května ráno přijel do města velitel dašické posádky s úmyslem zatknout dalšf občany. Ti však unikli, neboť byli varováni. Národní výbor dal příkaz ke zformování českých stráží ke hlídkování u vagonů, neb bylo zřejmé, že již jde o národní majetek.

pokračování
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem