Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Archeologické výzkumy na pardubickém zámku
Klub přátel Pardubicka vy
užívá již druhou sezónu pro cyklus
besed a přednášek Hovory
o Pardubicku prostory přednáškového
sálu Pardubického
kraje, který se nachází nad
informačním centrem Pardubice
Region Tourism vedle Zelené
brány. V letošní sezóně 2008
– 2009 cyklus probíhá vždy ve
středu od 17 hodin. Lákadlem
je zejména skutečnost, že přednášky
jsou doplněny promítáním
fotografií a filmů, jelikož je sál vybaven promítacím plátnem a dataprojektorem.
Jinak tomu nebylo ani 19. listopadu 2008, kdy pozvání přijala archeoložka
Východočeského muzea Pardubice Mgr. Miroslava Cejpová, která pohovořila
o archeologickém výzkumu, který probíhal v prostorách pardubického zámku
v uplynulém roce. Výzkum byl totiž součástí rekonstrukce zámeckého nádvoří
a prostor parkánu zámku. Rekonstrukce čekala také na parkánový příkop, zrovna
tak jako přístupový mostek spojující Příhrádek se samotným areálem zámku.
Celá akce byla financována z tzv. Norských fondů evropské unie a z rozpočtu
Pardubického kraje.Mgr. Cejpová nejprve pohovořila o archeologické sondě, která byla vytvořena v oblasti parkánu zámku. Sonda byla umístěna v místě, kde se předpokládalo, že nebude žádné novodobé stavební narušení, což se také potvrdilo. „Zjišťovací sondou se podařilo zachytit terénní vyvýšeninu, na které stálo nejstarší pardubické sídlo. Jednalo se o tvrz, kterou zřejmě pánové z Pardubic později přestavěli na hrad,“ sdělila Cejpová.
Tato sonda byla nakonec hluboká 5,15 metrů a práce v ní nebyla jednoduchá. Její dno totiž bylo pod hladinou spodní vody a proto bylo již od poloviny výzkumu nutné používat čerpadlo a vždy před započetím prací bylo nutné hodinu odčerpávat vodu, protože terén v sondě od zámku směrem k parkánu prudce klesal.
Jedním z prvních objevů v sondě byl barokní nebo o něco mladší odpadový kanál, který byl volně vyspárovaný směrem k zámku, aby splašky dobře odtékaly. Kanál byl přizděný k opěrnému pilíři, využíval staré gotické zdivo. V další fázi měl klenutí z cihel podobně jako podlahu. Z něj se podařilo zdokumentovat poměrně velký soubor keramiky, ale třeba i zbytků ústřic, tedy zejména odpad ze zámecké kuchyně. Tento odpad byl datován na přelom 18. a 19. století.
Nález kanálu byl překvapením, protože jak Cejpová uvedla, neexistuje dnes žádný plán kanálů v prostorách zámku.
Nejdůležitějším nálezem v této sondě byla dřevěná konstrukce datovaná do 14. století. Zde byly nalezeny druhotně použité trámy, které pocházejí zřejmě z rozebraného krovu. „Zachytili jsme úpravu okraje vyvýšeniny, která probíhala zřejmě v souvislosti s dalšími stavebními úpravami na hradě. Je možné, že v ideálním případě to mohlo souviset s přestavbou tvrze na hrad. Docházelo zřejmě i k demolicím, protože zde kromě dřev byly nalezeny i úlomky cihel,“ vysvětlila Cejpová.
Nález dřevěné konstrukce tak starého původu není dle Cejpové zcela obvyklý jev. V našich podmínkách se totiž dřevo špatně dochovává. Dřevo, které je uloženo v archeologických terénech, většinou zetlí. Přežije jedině tam, kde je výrazně vlhko nebo výrazně sucho. A právě vlhko pod hladinou spodní vody umožnilo dochování dřevěné konstrukce dodnes.
Bylo zjištěno, že v oné konstrukci bylo použito jednak nové dřevo, nové větve, ale použito bylo i dřevo z rozebraného krovu. „Všechna dřeva jsme odevzdali na dendrologické datování, které by nám poskytlo data o jejich přesném stáří,“ uvedla Cejpová.
Trámy byly nahoře zapuštěné a tvořily zřejmě opěrnou konstrukci pro tenčí dřeva, která již ležela na úrovni terénu šikmo. Další konstrukci se podařilo objevit ve spodní části. Zde větve nebo tenké kmínky sledovaly sklon terénu. Jak vysvětlila Cejpová, celá nalezená dřevěná konstrukce měla za úkol zpevnit sídlištní pahorek, na kterém stála stavba předcházející dnešnímu zámku, aby se nesesouvala do záplavové vody.
Tato nalezená dřevěná konstrukce pocházela ještě z doby před výstavbou okolní parkánové hradby s baštami. Samozřejmě tím, že za doby pánů z Pernštejna bylo vybudováno dnešní valové opevnění, tak i parkánová hradba ztratila smysl. Dostala se za valové opevnění a spolu s ní se celý zámek schoval za valy a tíhu útoku odráželo právě valové opevnění, které bylo odolné proti dělostřelbě. „Když dělová koule narazí do parkánové hradby, má tendenci ji zbourat, kdežto když koule narazí do valu, tak se do něj jen zavrtá,“ vysvětlila Cejpová. Jediným archeologickým nálezem v této sondě byl hrníček ze 14. století. Ten byl nalezen téměř kompletní. Byl pouze popraskaný a kromě několika málo střepů je již dnes kompletní.
Kromě této archeologické sondy probíhal průzkum také v prostorách parkánové hradby. Zkoumána byla zejména parkánová bašta, která již v minulosti prošla zkoumáním historického kroužku Klubu přátel Pardubicka. Přesto však překvapením bylo zjištění, že krček bašty je otevřený – dutý.
Původní koruna parkánové hradby byla porušena pozdějšími úpravami a přestavbami zámku, takže výše koruny hradby kolísala. Na řadě míst byla dokonce řada přístaveb nalepených na baštu a při tom došlo často k poškození hradby.
V prostoru parkánu byla opravovaná celá hradba a v několika místech se podařilo zachytit pod stávající hradbou z cihel vyšší zeď kamennou, na kterou byla tato zeď nastavěna.
V prostorách zámeckého nádvoří byly v průběhu výzkumu objeveny tři na sebe navazující objekty, z nichž dva byly jámy na vápno, které souvisely se stavební činností.
Zkoumány byly také obě dvě studny, které se nacházejí na nádvoří, objeveny byly základy přístavby k někdejšímu pivovaru, kudy zřejmě byly spouštěny sudy do sklepa za zdí. Prostor původního pivovaru dnes slouží pro potřeby Východočeské galerie Pardubice.
Objeven byl také kanál, který má cihlovou klenbu a je nyní zachován pod zádlažbou. Díky kanálu však při rekonstrukci nádvoří nastal problém, díky němuž bylo nutné kvůli zachování kanálu provést vydláždění o něco výše, než se původně předpokládalo.
