Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Kultura a osvěta v roce 1942 v Pardubicích
Rok 1942 přinesl další zhoršení protektorátnfch poměrů, 19. ledna byla jmenována nová vláda v čele s J. Krejčím, ale hlavní osobou v ní byl Němec W. Bertsch, jehož ministerstvo hospodářství a práce mělo určující úlohu v řízení všech ekonomických otázek. Výdaje na kulturu, školství a osvětu byly sníženy, nacisté měli zájem jen
o ropagandu fašistického charakteru. Dne 7. 5. 1942 vydal A. Hitler výnos o okupační správě v Čechách a na Moravě, aby byla přijata opatření, která by výrazně přiblížila správu protektorátu německé říši. Pro oblast kultury a školství to znamenalo vyostřený germanizační kurs. Znalost němčiny se vyžadovala všude.
Večerní škola městského osvětového sboru pořádala výuku německého jazyka, ale kdo nemusel z existenčních důvodů kurs navštěvovat, ten tak nečinil. Vedle toho byly otevřeny ještě kursy zdravovědy, o hudebním umění a o vychovatelství. V městském muzeu bylo otevřeno oddělení dětských hraček, touto cestou měl být usměrněn zájem těch nejmenších. Převládala nepolitická osvěta, Spolek pro komorní hudbu pořádal besedy o staročeské hudbě a Česká zemědělská rada uspořádala kurs pro ošetřovatele zemědělských strojů. Populární byly mykologické exkurze do lesů v okolí Bohdanče.
Ale i v této těžké době se našli odvážní kulturní pracovníci. Divadelní spolek Štolba v Rosicích nad L. nastudoval Drdovu hru z českého prostředí "Jakož i my odpouštíme", dr. J. Klíma přednesl přednášku o J.A.Komenském a byla otevřena i třetí výstava Národ svým výtvarným umělcům.
Východočeské divadlo uvedlo Kytici (Erben), Otec Divíšek (Jirásek), Turandot (Gozzi), Vdovin groš (Pacovská) a Vdanou ženu (Bokay). V srpnu se konala divadelní soutěž ochotnických spolků pardubického okresu a první místo získali divadelníci ze Sezemic. Okupační úřady však spokojeny nebyly, žádaly akce, které by propagovaly přináležitost českých zemí k Německu, kritizovaly neutrální orientaci v osvětě a v kultuře. Z podnětu úřadu říšského protektora byl proveden také průzkum smýšlení a politické orientace české mládeže. Výsledky šetření nebyly nikdy zveřejněny, ale můžeme se domyslet, že nebyly pro nacistický režim nijak příznivé.
Soudím z toho, že již 3. srpna 1942 bylo vydáno nařízení protektorátního ministra školství a osvěty E. Moravce o organizaci kolaborantského Kuratoria pro výchovu mládeže. Jeho prostřednictvím měla být mladá generace vychována v duchu spolupráce s Německem a s nacismem. E. Moravec rozhodl, že k tomu musí být využita i kulturní činnost. Všechny spolky, i sportovní, se musely nabídnout do 1 .září 1942 ke spolupráci, ostatní nesměly s mládeží pracovat, organizovat ji a vychovávat. V té době se raději řada divadelních spolků odmlčela, dalo se předpokládat, že by jinak musely sloužit nacistické propagandě. Nakonec si však vedení Kuratoria vybralo ke spolupráci převážně sportovní kluby, kterým byla slíbena finanční podpora. Odmítnout spolupráci s Kuratoriem znamenalo okamžité rozpuštění příslušného spolku a řadu dalších nepříjemností pro funkcionáře. Kuratorium organizovalo přednášky o ponorkové válce, o rasismu, o německé kultuře v Čechách apod. Účast na akcích byla povinná, stejně tak jeho členství v Kuratoriu pro mládež od 10 do 18 let. Jen tam, kde nebylo dostatek cvičitelů a jiných funkcionářů, nebylo možno uvedený pokyn realizovat.
O to větší význam měl leták neznámého autora, vysvětlující skutečné cíle Kuratoria a Moravcova ministerstva.
V přednáškové činnosti na sebe upoutal pozornost cyklus věnovaný práci divadelních ochotníků. Kurs uvedl dr. K. Jičínský s poukazem na význam divadla v kulturním životě každého národa.
Také kolaborantské kruhy se prezentovaly přednáškou o řízeném hospodářství a výstavou o německých náhradních hmotách. Zájem o tyto akce však nebyl .
