Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Železnice a poštovnictví
Uvedení první železnice do provozu v českých zemích bylo impulsem i pro tehdejší poštu. Díky železnici se služby pošty nejen zrychlily, ale zároveň i zlepšily. Nakonec to nebyl objev rakouský, protože v kolébce železnice - Anglii - byla první vlaková pošta zavedena již od 1. července 1837, v Bádensku, Prusku a Bavorsku pak od 1. května 1849. V tehdejší monarchii byl scénář následující: první vlaková pošta vyjela z Prahy do Vídně dne 7. dubna 1851 večer a v tutéž dobu i druhý kurz
z Vídně do Prahy. /1/ Jistě nebude na škodu si říci něco o stavbě první železniční trati přes Pardubice. Severní státní dráha z Vídně do Prahy se počala směrem na naše město stavět v září 1843, a to jednak od Kolína a jednak od České Třebové. Na jaře
roku 1845 se oba úseky spojily v Pardubicích. První vlak od Olomouce do Prahy dorazil do Pardubic dne 20. srpna 1845 o půl dvanácté. V roce 1847 zaznamenal jízdní řád celkem tři páry vlaků v obou směrech (v začátcích to byly pouze dva páry). Jistě nebude nezajímavý jazyk tehdejšího jízdního řádu:
Sewernj c.k. státnj železná dráha - w spogenj s neyweyš přivil, cjsařsko Ferdinandowau sewernj dráhou Gjzdnj řád osobnj posstowsstj nákladnj vzdálenost mil směrem k Wjdni hod. min.
Tolik z té doby. Dále se dá vyčíst, že z Prahy do Pardubic to bylo 14 mil a do České Třebové pak 22 mil. Stanic bylo tehdy také podstatně méně: Praha, Běchovice, Úvaly, Český Brod, Poděbrady (nyní Pečky), Kolín, Labská Tejnice, Přelouč, Pardubice, Morawany, Uhersko, Vysoké Mýto (nyní Zámrsk), Choceň, Brandejs, Oustí, Česká Třebová.
Vlaky vyjížděly z Prahy v 5,00 hod. (osobní), v 16,15 hod. (poštovní), a ve 20,15 hod. nákladní a do Pardubic přijely v 8,37, 21,29 a 3,20 hod. Jízdní doba tedy byla 3,27 hod., 5,14 hod. a 7,05 min. /3/ § Poštovnictví v rakouské monarchii už fungovalo bezmála dvěstě let. V roce 1777 se v nedalekém Opočně narodil Maxmilián Otto z Ottenfeldu a právě ten patřil k významným reformátorům tehdejšího rakouského poštovnictví. /4/ Mimo jiných zásluh tento muž rozpoznal přednosti a výhody napojení pošty na železnici.
Do roku 1851 se poštovní zásilky přepravovaly osobními vlaky a balíky nákladními vlaky v přímých listovních závěrech. /5/
Tato skutečnost měla řadu nedostatků, navíc přeprava se neúměrně zpožďovala. Těžko nyní vystopovat, co toho mohlo být příčinou. Už v roce 1845 byly zřízeny nádražní poštovní expedice v Třebovicích, Pardubicích, Kolíně a Praze. Příslušní poštovní zaměstnanci byli určeni k dozoru nad překládkou v těch stanicích, kde byla přijímána a odevzdávána pošta. Tam, kde nebyla poštovní expedice, byli jmenováni železniční úředníci provizorními poštovními expedienty. Tak byl 15. srpna 1845 ustaven v Zámrsku (Vysoké Mýto) Ignác Sendler. Až v roce 1849 byly zavedeny zvláštní poštovní vozy a v roce 1850 už jezdilo těchto vagonů vyrobených společností"Wien - Gloggnitz" už 14.
V Praze byl zřízen úřad, který měl název "Poštovní nádražní úřad Praha - státní nádraží". Prvním jeho správcem byl kupodivu jmenován jistý Jan Petříček z Pardubic, o němž jinak není zatím nic jiného známo. IM Tuto funkci vykonával až do roku 1861, pak ho nahradil Bohumil Schwab.
V poštovních vagonech měli tehdejší poštovní zaměstnanci podlouhlá razítka, kde z počátku byl text Postconducteur im Zuge a k razítku pak se dopsalo jméno nádraží, kde bylo psaní podáno.
Významné dílo ing. Emila Votočka: Monografie československých poštovních známek, NADAS Praha 1976, 14. díl, str. 392 uvádí toto: Historický vývoj vlakových pošt a organizační reformy měly přímý vliv na používaná razítka. Počínaje rokem 1850, obdržel každý nově zřízený vlakový poštovní úřad pořadové číslo v rozmezí od 1 do 200. Od 7. dubna 1851 byla např. na kursu Wien - Brúnn - Bóhmisch Trubau -Prag No.4, viz obr. Údaj v práci zaznamenané v tomto článku tedy neodpovídá zjištěným zkušenostem.
Později přibyly k razítku i údaje o číslu kurzu a domicily. Dobové vzpomínky poš tovních zaměstnanců vlakových pošt hovoří o těžkých pracovních podmínkách a časem se zde přidružily i národnostní problémy. Ty spočívaly v tom, že s vlaky z Vídně jezdili rakouští a německy mluvící zaměstnanci. Ti měli potíže s českými adresami a prostředím, a to mělo vliv na rychlost dodávání poštovních zásilek.
Postavením areálu drážních budov při stavbě železnice se muselo také počítat s výstavbou budovy pro poštu. Mám zatím jen kusé informace o tom, že centrum bylo v místech u podjezdu a tam, kde jsou Uhelné sklady. Jistě však se najdou jiní odborníci, kteří by o této záležitosti mohli podat zasvěcenější informace. Tedy v nové budově byla založena pošta Pardubice 2 - nádraží, pochopitelně v oné době pouze s německým textem na poštovním razítku. Vznik pošty se datuje dnem 1. září 1845 /6/. Do roku 1918 se eviduje celkem 11 typů razítek této nádražní pošty.
To první mělo text BAHN : PARDUBITZ.
Některá další jsou na ukázkách.! V letech 1897/99 však tato pošta změnila název na Pardubice 1. Z Pardubic také vycházela řada kurzů vlakových pošt, a tak aspoň publikuji jeden z nich č. 384 Pardubice Německý Brod ( P a r d u b i t z Deutschbrod) z roku 1918. Různá výročí železnice byla připomínána příležitostnými razítky v řadě měst na této trati,v Pardubicích i jinde pak různými památními listy a obálkami, které připomínaly tuto vý-znamnou událost. Jedna obálka z Pardubic je na ukázce.
Udělat úplný seznam shora uvedených materiálů a razítek je záležitost pracné a navíc pro publikaci velice obsáhlá. Je tedy logické, že je zastoupena pouze některými ukázkami. Tím chci říci, že pozorný čtenář jistě nalezne další razítka i další filatelistické materiály. Jejich nezveřejnění na těchto stranách není způsobeno tedy neznalostí autora Článku, ale rozsáhlostí materiálů.
Tolik stručný a doplňující článek připomínající nejen 150 let železnice v Pardubicích, ale i se železnicí související poštou.
