Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Rybníkářství Pardubicka
Východočeský vysílač v Pardubicích, dne 18. října 1946 - část přednášky
Rybníkářství Pardubicka má svoje kořeny hluboko zapuštěny do historie a mlu-víme-li o rybníkářství ve východních Čechách, má Pardubicko svoje čestné místo v tomto hospodářském odvětví.První zmínka o rybníkářství na Pardubicku se objevuje již začátkem století 14. Rokem 1491, kdy Pernštýnové Pardubice drželi, bylo počítáno 225 rybníků zužitkovaných. Tento rod rybníkářský zakládáním nových rybníků na půdách méně úrodných, zlepšováním stávajících objektů, jakož i budováním nových objektů a nových sítí zavodňovacích struh, pňvedl pardubické rybníkářství do takové výše jak velikostí, tak i vzorným hospodařením, že Pernštýnské rybníkářství bylo druhým největším po rybníkářství Rožmberském. Stavbou skvělého vodního díla kolem roku 1513, Opatovického kanálu, bylo pardubické rybníkářství na vrcholu své slávy, neboť tento kanál, zachovaný a užívaný do dnešních dnů, skýtal jedinečnou možnost zásobovati celou síť důmyslných vodních struh a tak bezpečně zásobovati labskou vodou desítky rybníků.
Podle urbáře komorního panství pardubického z roku 1650 bylo celkem na 262 rybníků, z čehož na straně bohdanečské 146 a z toho násadních 19, třecích 54 a výtažních 73. Na straně dašické pak 116 rybníků, a to násadních 22, výtažních 62 a třecích 32. Sakař pak ve svých dějinách Pardubic (v díle V.) uvádí, že již r. 1681 bylo na Pardubicku 212 rybníků. Dle urbáře z roka 1783, z doby císaře Josefa II. bylo na císařském komorním panství Pardubice 213 rybníků v úhrnné výměře 28.603 měřic čili 5,720 ha. Podle pozemkové knihy z r.1859 bylo zde 235 rybníků, do nichž se nasazovalo 18.800 kaprů. V18. a 19.století, kdy majitelem panství se stala Vídeňská akciová výdělečná společnost, počaly se rybníky rušit, vysušovat a přeměňovat v pole, louky a lesy, rybníkářství upadalo stále více, takže v roce 1795 zbylo na panství 154 rybníku, z nichž 109 bylo ve vlastním provozu a zbytek 45 byl pronajat. Další majitel panství baron Drasche z Wartinbergu, který převzal Pardubice v roce 1881, převzal rybníkářství ve výměře 726 ha vodní plochy.
Tolik asi stručně o historické části rybníkářství Pardubicka. O jeho významu, jakož i vysoké technické úrovni najdeme zmínky v každé studii, která se týká Pardubic nebo českého rybníkářství vůbec.
Prováděním pozemkové reformy v roce 1920 se stává majitelem panství okres pardubický, který pak vývojem pozemkové reformy v roce 1935 získává další rybníky na Holičku, takže obhospodařuje dle katastru 836 ha rybníků s užitkovou vodní plochou 626 ha. Produkce tohoto rybníkářství vyjádřena čísly nám skýtá tento obraz: roční výlov všech okresních rybníků je asi 800-1000 q, z čehož možno počítati na kapra konzumního 400-500 q, na kapra násadního pak 300-400 q, 30 q línů, 3 q štik. Tato data doznávají rok od roku změny; vzpomeneme-li smutných let válečných, pozorovali jsme tendenci nutně sestupnou a přihlížíme-li opět k době mírové, vidíme výlovy stoupající. Budiž zde zdůrazněno, že při vší možné péči, která jest věnována řádnému a úspěšnému provozu rybničního hospodářství okresu pardubického, musí být splněny všechny předpoklady pro produkci hodnotné ryby tak, aby kapr typu bohdanečského nejen se zlepšoval, ale stále více a více nacházel rozšíření. Nejdůležitějším předpokladem rybníkářství je řádné hnojení, meliorování, odstraňování vodních porostů a přikrmování. Všechny tyto předpoklady nemohly být v době válečné splňovány, takže kalkulace počítající pouze s přirozeným přírůstkem byla mnohdy kalkulací nepřesnou, ačkoliv zdejší rybníkářství přirozený přírůstek má opravdu hodnotný. Pardubické rybníkářství splní vděčně a čestně všechny úkoly naň kladené a zvýší svoji produkci, jak ryb konsumních, tak i ryb násadních. Typ hladkého nebo pološupinatého kapra, vysokého hřbetu a malé hlavy, jest známkou dobře pěstěné ryby s velmi dobrým ročním přírůstkem na váze znamená dobrou propagaci pardubického rybářství. A tak v těchto dnech, kdy opět oživly hráze historických rybníků, kdy se provádí výlovy pardubických rybníků, budiž vzpomenuto všech těch rybnikářů, pěšáků, baštýřů, lovců a porybných, kteří všichni po staletí defilovali na hrázích a podél měkkých okrajů rybničních, budiž vzpomenuto jejich celoroční práce, jejich zodpo vědné služby při lovech. Všem těm budiž vzdán dík za jejich práci. Uvidíte-li je pří jejich práci s radostným úsměvem nad zdárným výlovem, stále svěží i při velmi nepříznivém počasí mnohdy, pak aspoň trochu poznáte jejich práci, aspoň jen malý úsek, jejich celoroční námahu a pak pozdravte starým rybářským pozdravem „Petrův zdar".
