Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Kaple sv. Jiří a Bohdanečský hřbitov
Tento článek pomůže náhodnému návštěvníku bohdanečského hřbitova pň jeho prohlídce, seznámí ho s historií tohoto svatého pole a upozorní na jeho chráněné památky. Za zdmi hřbitova jsou uloženy ostatky zdejších rodáků i přistěhovaných, z nichž někteří promlouvali k celému národu. Domácím žijícím občanům oživí dávno zašlé vzpomínky. Všem návštěvníkům poskytuje návštěva bohdanečského hřbitova zdravotní procházku a pohled na město Lázně Bohdaneč i jeho blízké a vzdálenější okolí.Historie Svatojiřského kopce
Podle dochovaných, ale kusých regionálních zápisů bylo celé okolí táhlého vyvýšeného svahu hustě zalesněno. Mezi lesy již ve 12. století stála dřevěná kaple sv. Jiří, ke které byly konány četné pouti z Uher a Slovenska, neboť pod svahem vyvěral svatojiřský pramen se zázračnými - léčivými účinky. Kapli opatroval poustevník, jehož pobyt je odvozen od dochovalých místních názvů "poustevna", "na poušti". Vyvýšené místo bylo a je i nyní místem častého úderu blesku, který v roce 1780 kapli zapálil. Přispěním záduší a dobrodinců byla kaple znovu postavena, ale již zděná. Při opravě radnice totiž zbylo 4 tisíce vypálených cihel, z nichž a kamene byla provedena stavba okrouhlé kaple se třemi vchody (1783). Kolem kaple byli pochováváni z počátku panští úředníci a lesníci. Bohdanečtí občané byli až dosud pochováváni na hřbitov, nacházející se kolem farního kostela sv. Máří Magdaleny v městečku. Zápisem v pamětní knize a kronice byl v roce 1842 císařem Josefem II. hřbitov u farního kostela zrušen. Kosti byly exhumovány a odvezeny 28 vozy na hřbitov ke kapli sv. Jiří. Kaple sv. Jiří byla změněna v kapli hřbitovní nejen pro Bohdaneč, ale přilehlé obce Černou, Dědek a Novinsko.
V roce 1871 byla hřbitovní kaple restaurována podle návrhu stavitele Schmoranze stavitelem Brožem z Pardubic. Kopule byla tehdy pokryta břidlicí a dva postranní vchody zazděny.
Poslední generální oprava vnějšku kaple byla prováděna v r. 1932 za působení důstojného pána P. Rohledra. Kopule byla pokryta měděným plechem, opatřena žlaby a svodem vody. Nynější vzhled hřbitovní kaple pochází z této doby.
Hřbitovní kaple sv. Jiří
Půdorys neveliké kaple je kruhový, zastřešený zvonovou střechou pokrytou měděným plechem. Ve vnější zdi je zasazeno pravoúhlé ostení portálu s ušima.
Vnitřní zařízení kaple tvoří hlavní rokokový oltář, kazatelna, jarmárka, dvě řady dřevěných lavic, harmonium a obrazy křížové cesty. Hlavní oltář je vyzdoben sochami andělů, klečících vedle svatostánku. Nalevo je umístěna socha sv. Václava s obvyklými atributy, napravo socha světce v obleku antického vojáka s přilbou na hlavě, v ruce drží praporec. Uprostřed nad svatostánkem se nachází zarámovaný obraz sv. Jiří. Na olejomalbě je znázorněn stojící světec nad přemoženým drakem, v pozadí je princezna. Výzdobu oltáře tvoří rokaje, mřížky a hlavičky andělíčků.
Okna kaple jsou barevná a nesou figurální obrazy Pana Ježíše a Panny Marie, sv. Jana Křtitele a sv. Anny, sv. Johany z Chautaly a sv. Václava. Proti rozbití oken jsou s vnější strany chráněny drátěnou rohoží. Dveře jsou železné, prosklené a jejich průhledem je možno interiér kaple shlédnouti.
Kaple je z bezpečnostních důvodů zavřena, přesto v uplynulých dvou létech byla třikrát částečně vykradena. Pro veřejnost je přístupna pň konání pohřbu z kaple a pň ohlášených mších svatých (zpravidla na svátky sv. Jiří a Všech svatých). Bohdanečský hřbitov (obr.1.)
Hřbitov v městě Lázně Bohdaneč je vzdálený od náměstí asi 1 km a skládá se ze tří částí: starého a nového hřbitova a umového háje.
Starý hřbitov (I) je původní svaté pole, které vzniklo kolem kaple sv. Jin na přelomu 17. a 18. století, dodnes se zde pochovává. V jedné třetině dálky hřbitova stojí zmíněná kruhová kaple sv. Jiří (A), vystavěná v nynější podobě z pálených cihel v roce 1783. Hřbitov je obehnán kamennou nevysokou zdí, bránu tvoří patrová hranolová zvonice (B), v jejímž přízemí podchodem se vchází na hřbitov. Zvonice je zastřešena jehlanovitou šindelovou střechou, objekt je zapsanou chráněnou památkou. Naproti vchodu do kaple je hlavní pěšina hřbitova 15, která ústí brankou k dosud stojící, ale nepoužívané „úmrtší komoře" (C). Před komorou se nachází studna (D), za komorou stál domek hrobníka (E), který byl již více než 20 let neobýván a v r. 1993 demolicí zlikvidován. Posledním hrobníkem byla zde žena.
Na hřbitově je řada kamenných náhrobků, většinou pseudogotických poměrně bohatých tvarů, nacházejících se v prostoru 16. Památkově chráněny jsou pískovcové sochy andělů a kříž, které se nacházejí při hlavní pěšině 15 mezi kaplí a brankou ke komoře. Dále je zde řada železných křížů, z nichž některé přesahují stářím a zejména tvarem běžný průměr. Čestné pohřebiště 20 vážených a bohatých občanů bohdanečských nachází se v řadě hrobek, umístěných podle boční podélné zdi.
Starý bohdanečský hřbitov může být též nazýván „bohdanečský Slavín", neboť na něm odpočívají občané známí celému našemu národu a významné osobnosti:
1 - Josef Jaroslav Langer (1806 -1846), český básník
2 - Josef Peěka (pseudonym Karel Šípek) (1857 -1923), spisovatel a kritik
3 - Jan Evangelista Kosina (1827 -1899), spisovatel
4 - Jaroslav Vogel (1894 -1970), komponista a dirigent
5 - Bratři Jan a František Veselý, prvý zakladatel lázní, druhý statkář a starosta
6 - Alois a Anna Gočárovi, rodiče prof. arch. Josefa Gočára.
Nový hřbitov (II), obecní, byl vybudován v roce 1930 na základě růstu města a konfesní různosti občanů. Obehnán je vyšší zdí z bílých cihel. Vjezd tvoří dvoudílná železná kovaná vrata a železná branka, vzájemně oddělené pilířem. Hlavní hřbitovní cesta navazuje na vrata. Je lemována tújemi, kolem níž jsou symetricky uspořádány dvě plochy hrobů. V současnosti je hřbitov využit asi ze 70%.
Umový háj (III) byl vybudován v roce 1960 a navazuje bezprostředně na nový hřbitov. Obehnán je drátěným plotem bez podezdívky, takže okolí není narušeno. Zahradnická úprava stromů a keřů včetně pěšinek vytváří skutečný háj.
Doplňující souvislosti
V závěrečné části jsou formou glos podány doplňky k historii i současnosti bohdanečských hřbitovů.
Svatojiřský pramen byla nazývána studánka v lučinách pod svatojiřským svahem. Byla v ní dobrá voda, po níž by člověk snědl i hřebíky, nikdy nezamrzala. V současnosti vlivem půdních úprav zbyla zde pouze mokňna.
V době obrození před první světovou válkou a krátce po ní probíhala každoročně na prostranství před hřbitovem (nynějším parkovištěm P) pouť u sv. Jiří. Stávala tu řada krámků s cukrovím a perníky, točil se kolotoč a střílelo se ve střelnici. Byla to pouť celého okolí se slavnou mší svatou.
Traduje se dosud, že funkci hlídače kaple prováděl poustevník, žijící v poustevně. Z poustevny v pozdějších dobách vznikla hrobárna. Kromě chránění kaple a kopání hrobů bylo povinností hrobníka zvonit proti mrakům, aby nastalo jejich roztrhání. Polovina návrší obklopující svatojiřský hřbitov leželo ladem. Během uplynulých let vznikla zde rozsáhlá zahrádkářská kolonie, která pňspěla k okrase města.
Město se hřbitovem spojuje vzrostlá březová alej, která je chráněnou památkou. Byla vysázena zhruba před 80 léty kolem mírně stoupající vozové cesty. V současnosti je cesta asfaltová. V klínu bříz je umístěno několik laviček pro odpočinek chodců s výhledem na město.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1995, číslo 11-12.
