Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Kapitoly z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka
Kapitola 4.Již r. 1991 vydala Společnost svůj první informační leták „Východočeský rozvoj“, v němž seznamovala se svým programem a shrnovala svou činnost za rok svého působení.
V úvodu se konstatuje: „K založení Společnosti v r. 1990 vedl především poznatek, že Pardubicko, které patřilo mezi oblasti ekonomicky nejvýznamnější, stalo se paradoxně v minulých letech jednou z nejzaostalejších (nejchudších) oblastí naší republiky. V důsledku centralistického řízení musely se hospodářské výsledky odvádět do ústředních fondů, avšak při jejich přerozdělování prostřednictvím KNV (Krajských národních výborů), v našem případě Východočeského, se na potřeby našeho okresu dostávaly jen minimální příspěvky. To bohužel i po zrušení kraje setrvačností pokračuje. (Byly zrušeny jen Krajské národní výbory, což jsme si neuvědomili, ale krajské orgány a pravomoce pod různými krajskými oblastními, regionálními i ministerskými hlavičkami zůstaly. Dodnes, i po vzniku Pardubického kraje, přežívají duplicitní „východočeské“ krajské orgány, či oblastní filiálky ministerstev).
Tak bylo Pardubicko po 0 let zanedbáváno, záměrně omezováno v rozvoji, a proti ostatním srovnatelným oblastem ochuzeno o mnoho miliard (tehdejších korun)...
Je pozoruhodné, že stejně jako tehdy, tento přetrvávající stav není našimi představiteli používán jako argument pro získání vyšších příspěvků (když i přerozdělování peněz zůstává) na rychlejší rozvoj Pardubicka, aby ztráty vyrovnalo. Nejvíce je to patrné na silniční síti, zatímco každý jiný kraj již má dálnicí či R silnici, zde se staví první obchvat Holic a R 7 velmi pomalu rozjíždí, ačkoliv je celostátně nutná pro odlehčení přetížené Dl.
Společnost si od počátku kladla za úkol na problémy Pardubicka upozorňovat, předkládat teoretické návrhy, protože si je vědoma, že více možností nemá. Bohužel neúspěšně upozorňuje, stejně jako to činili její členové ještě v rámci Klubu přátel Pardubicka či jednotlivě už od r. 1965, ale problémy léta zůstávají.
Společnost od počátku připomíná, že sice přirozeným střediskem jsou Pardubice, ale jejich rozvoj nelze oddělit od komplexního rozvoje celého Pardubicka. Dalším středisky jsou města Přelouč a Holice, ale pozornost nutno věnovat i Chvaleticím, Dašicím, Sezemicím, L. Bohdanči, Opatovicím, Moravanům, Cholticím i nejvýchodnějšímu městu-městysi Hornímu Jelení, aj. Je třeba vytvořit koncepci harmonického rozvoje celého Pardubicka a odtrhnout se od uměle vytvořeného pojmu totalitního vynálezu, hradecko-pardubické aglomerace. Již dříve členové připomínali, že významnější hospodářská návaznost je mezi Kolínem a Pardubicemi, a doporučovali liniovou aglomeraci podle hlavní trati a splavného Labe, s nutností zlepšením silničního spojení s tím, že Pardubicko je dopravně a hospodářsky orietováno ve směru západ-východ. A podle železničního koridoru by měla ta liniová aglomerace předpoklad rozšířit se na východ přes Moravany k Chocni. Předpokládali též, že Kolín by měl spadat do Pardubického kraje, jehož vznik Společnost od počátku prosazovala. Když dnes je Pardubický kraj nepříznivě utvořen na základě totalitní územní struktury, nutno prvořadě koordinovat rozvoj dvojměstí Chrudim-Pardubice. Připomenuta byla potřeba využití výhodné polohy Pardubic pro to, aby se staly významným všestranným dopravním uzlem, s tím, že je nutné dosplavnit Labe do Pardubic a využít letiště. Ač využití letiště se tehdy zdálo jako nejvzdálenější, tento návrh se uskutečnil.
Leták také uvádí, že podmínkou pro uskutečnění rozvojových záměrů je vytvoření vědeckotechnické základny v Pardubicích, aby zde byl dostatečný odborný potenciál pro řešení náročných úkolů, dokonale znalý místních podmínek a potřeb. Tím by se mělo omezit byrokratické centrální ovlivňování. Za první a nejdůležitější krok v tomto směru Společnost pokládala přestavbu VŠCHT (Vysoké školy chemickotechnologické) Pardubice na východočeskou univerzitu. I tento návrh se uskutečnil a na tom se v počátku podíleli i členové Společnosti. Počátečních jednání s prof. Ing. J. Panchártkem, rektorem VŠCHT od r. 1990, se účastnili dr. Berger, dr. Jirásek, prof. Žemla a Paleček.
Společnost, sdružující tehdy na 70 členů z řad Klubu přátel Pardubicka, projevila značnou počáteční aktivitu a zpracovala četné připomínky a náměty, které předala příslušným orgánům nebo uveřejnila v místním tisku, z nich nejpodstatnější byly:
- námitky proti přežívání zcestného pojmu „hradecko-pardubická aglomerace“
- zhodnocení nešťastných 0 let okresního města Pardubic pod Východočeským krajem
- požadavky na obnovení studia Českého rozhlasu v Pardubicích
- požadavek na uvolnění kasáren železničního pluku pro potřeby města, případně budoucí univerzity
- protest proti příslibu českého premiéra na umístění orgánů české vlády v Hradci Králové
- námitky proti zastavení výstavby druhé etapy nové polikliniky v Pardubicích
- protest proti záměru zrušení útvaru hlavního architekta Pardubic,
- návrh na zachování organizace Park kultury a oddechu a obnovu Městské informační služby
- podpora záměru města na zřízení bezcelního pásma – Free zone
- návrh, aby souběžně se splavněním Labe byl komplexně řešen dopravní uzel Pardubice včetně přeložek železnice (dokončení nové trati do Chrudimi) a nové trasy dálnice v návaznosti na budoucí přístav
- připomínky k řešení dopravy v centru města, odstranění dočasného průtahu kolem divadla a podchodu
- připomenutí záměru zřízení halového podchodu pod křižovatkou za býv. Veselkou, s návazností na nové objekty
- protest proti záměru ministerstva životního prostředí na zřízení jeho odboru pro východní Čechy v Hradci Králové a požadavek na rozdělení podniku Povodí Labe v Hradci se vznikem samostatného v Pardubicích, který by zajistil dosplavnění Labe, které mělo být již před r. 1990
- náměty na interpelace pro poslance SN dr. Kudláčka a poslance ČNR ing. Stibitce, týkající se nízkých dotací pro okres Pardubice, proti přežívání krajských orgánů a vytváření nových oblastních dle totalitního územního uspořádání
- náměty pro nově zřízenou Regionální radu pro rozvoj okresu, do které jsme byli přizváni Společnost navázala spolupráci s Radou města Pardubic a dohodla propagaci záměrů Rady mezi občany a za tím účelem uspořádala následující besedy s představiteli města:
9. 4. první primátor Pardubic MUDr. Zdeněk Stránský – koncepce práce zastupitelstva, statut města, Free zóne...,
7. 5. náměstek primátora Ing Jan Linhart – životní prostředí, doprava,
21. 5. náměstkyně primátora Ing. Hana Demlová – rozpočet města na r. 1992, stav majetku města,
28. 5. náměstek primátora Ing. Roman Línek – činnost nového odoboru urbanismu a architektury, územní plán, splavnění Labe
11. 6. náměstek primátora Jaroslav Žítek, d.t. – školství, kulturní a sportovní politika města
Besedy se konaly v sále tehdejšího kulturního střediska na Drážce patřícího PKO, kde je dnes pošta Pardubice . Po zrušení střediska jsme obtížně hledali jiný sál a vystřídali několik míst. Bohužel podobná akce se již nezdařila, ale pravidelné schůzky a besedy Společnosti se konají každý měsíc, do konce r. 2008 se jich uskutečnilo již 2 .
