Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Z minulosti tělesných cvičení a sportu žen v Pardubicích
(K devadesátému výročí ženského tělocZakladatelkou ženského tělocviku u nás byla Kleméňa Hanušova (1845 - 1918). Byla cvičitelkou v Malypetrově tělocvičném ústavu pražském, úzce spolupracovala s dr. Mir. Tyršem, jeho tělocvičnou soustavu aplikovala do cvičení žen, byla zakladatelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských a jeho první cvičitelkou.
Cvičení žen se těžko prosazovalo, staleté názory na postavení ženy ve veřejném životě a životě vůbec byly hluboko zakořeněny a velmi těžko se prosazovaly názory nové. V Sokolské župě Východočeské-Pippichově se první snahy o zřizování ženských tělocvičných celků objevovaly ke konci XIX. století, první výzva v tisku byla zveřejněna v roce 1898, první vystoupení asi 900 žen ve cvičení s kuželi viděli diváci v roce 1901 na IV. slete. Na slete východočeské župy o 2 roky později obdobnou sestavu zacvičilo 100 žen a menší skupina předvedla cvičení na bradlech. V tomto roce se pak usneslo župní předsednictvo o povinném zakládání ženských celků při větších jednotách. V jednotě Sokola Pardubice se tak stalo o dva roky později.
viku v Pardubicích.)3. dubna 1905 výbor Sokola Pardubice, na základě důrazného požadavku vzdělavatele dr. Lipčíka o založení odboru ženského tělocviku, zveřejnil v pardubických novinách výzvu k náboru. Přihlásilo se 17 žen, které pak cvičily jednou týdně od 18.30 do 19.30 hod. za vedení cvičitelky chrudimského Sokola Vandy Míčové (požadovala náhradu jízdného). Uvedený počet žen cvičil pravideně, návštěva byla dobrá. Po prázdninách nemohla „družka" Míčová cvičení vést, onemocněla, vedení převzal náčelník K. Kašpar. Protože i nadále se cvičení dařilo, výbor T.J. uznal životaschopnost a perspektivu tohoto odboru a doporučil trvalé jeho ustavení. Starostkou byla zvolena odb. učitelka Božena Fejfarová, pokladní E. Kašparová. Zápisné do odboru činilo 50 haléřů a měsíční příspěvek 30 haléřů. V roce 1906 vedli cvičení žen bratři K.Kašpar a Jos. Otto, ženy cvičily dvakrát týdně po jedné hodině. Družka (později sestra) Ella Kohoutová se na vlastní útraty účastnila čtyřnedělní cvičitelské školy v Praze.
Rok 1907 byl sletový, konal se V.všesokolský slet. Ženský odbor čítal 17 členek a nově začalo cvičit 24 žákyň. Sletová prostná opět s kuželi nacvičilo 8 žen, na okrskovém cvičení v Opatovicích je předvedlo 7.
Valná hromada T. J. Sokola Pardubice v r. 1908 se konala 7.ledna a měla historický význam v té době zcela ojedinělý - přiznala ženám aktivní volební právo a zvolila do výboru i ženu. Ženský odbor byl tedy zrušen, ženy se staly plnoprávnými členy jako muži, i pro ně platila stejná výše příspěvků jako u mužů. Karel Netušil
1 nadále vedl cvičení žen, sestry R. Kohoutová, B. Fejfarová a B. Čížková vedly žákyně. Náčelnictvo (tedy muži) potom z těchto sester ustavilo cvičitelský sbor žen, který doplnilo ještě o Ant. Netušilovou a konalo pro ně pravidelně jednou v týdnu hodinu sborového tělocviku s povinnou docházkou.
V temže roce připravovala jednota veřejné cvičení. Všechny složky se zapojily do nácviku od počátku roku, jenom ženy se zdráhaly vystoupit před pardubickou veřejností. Nakonec vystoupily jen mužské složky a s 27 žáky vystoupily žákyně v počtu 26 ve společném cvičení s praporky. Ženy vystoupily až na župním slete v Hlinsku ke konci měsíce června v počtu 9. V roce 1909 byl zrušen ženský cvičitelský sbor žen a ustaven jeden společný sbor s 8 muži a 4 ženami. 29. srpna byl uspořádán na Olšinkách sokolský den. 20 žákyň zacvičilo skladbu nazvanou „Hvězdice" a společně se žáky si zahrály např. „na bednáře", „zvonečky" apod. Ženy vystoupily dvakrát, a to ve cvičení s kuželi as obručemi. Rok 1911 začal velmi dobře. 1. února začaly cvičit dorostenky za vedení Toničky Hruškové. Přihlásilo se jich celkem 19, ale průměrná návštěva v hodině činila 12 cvičenek. Žen bylo zapsáno 25, žákyň 98. Dorostenky cvičily společně se ženami.
Na VI. všesokolský slet v roce 1912 jelo do prahy 43 bratří a sester, ale cvičilo jen 28 mužů a 12 žen.
A nakonec malý přehled: v roce 1914 bylo zapsáno do jednoty 55 žen, 28 dorostenek a 83 žákyň, v roce 1920 vzrostl počet žen na 277, dorostenek na 111 a žákyň 243. Byl to počátek největšího rozmachu sokolské jednoty.
K přehledu tělesných cvičení žen v Sokole je třeba dodat ještě jedno, totiž počátek sportovní činnosti žen. Když ke konci XIX. století docházelo u nás k zakládání sportovních klubů, byly to i ženy - jednotlivkyně, které se věnovaly sportům, pro ně vhodným, jako cyklistice, tenisu apod. Ovšem první a úspěšně prováděný sport individuální i kolektivní na celostátní úrovni nacházíme v letech 1919 až 1923 v SKP (Sportovní klub Pardubice), který v roce 1919 slavil 20 let své činnosti a připravil celou řadu významných sportovních podniků, a poprvé i utkání ženských družstev. Byla to házená (česká) a atletika, vedená prof. E. Černou, náčelnicí Sokola, a místopředsedou SK p. Kubeškou za dozoru vynikajícího odborníka prof. reálky J. Březiny. V tomto období získala házená žen třikrát titul mistra republiky, na Všesportovních hrách v Praze v roce 1920 slavily úspěchy i v atletice.
Zajímavá je statistika z házené. Sehrály celkem za 3 roky 77 zápasů, 74 vyhrály, 2 byly nerozhodné a jenom v úvodním zápase s Unionem Žižkov prohrály o jediný gól! Jistě stojí za to, abychom si zopakovali jména těch, které se přičinily o tak milé označení „Pardubice - město sportu", byly to:
Pokorná - Komeštíková B. - Dušková
Červinková - Komeštíková R.
Weisová - Rulová
Jejich důstojnými nástupci o tn roky později se staly ženy Sokola, a to rovněž v házené, atletice, ale také ve volejbalu.
Materiály:
Kroniky T.J. Sokol Pardubice I, Jubilejní almanach SKP 1899 -1925 Východočeský sport - Vilém Nezbeda
