Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Longenovy Pardubice?

obrázek k článku Nedá se říci, že by Pardubice byly bohaté na významné rodáky. Ale jestliže se takové osobnosti najdou, dalo by se očekávat, že na ně rodné město nebude zapomínat a naopak se k nim bude aktivně hlásit. Pokud jde o uměleckou oblast, bývá toto živé sepětí rodiště a rodáka často vyjadřováno kulturními akcemi, jako jsou v našem sousedství např. Jiráskův Hronov, Šrámková Sobotka, Poláčkův Rychnov a pod. Neměly by podle těchto vzorů vzniknout také Longenovy Pardubice?
Není pochyb, že velká část čtenářů na tuto otázku odpoví zase jen otázkami. Longen? Kdo to je? Nejde tu o přehnaný lokální patriotismus? Odpověď na tyto otázky je třeba formulovat poněkud obšírněji. Ale ještě před tím je možno pochybovače přesvědčit, že přinejmenším dvě díla tohoto^našeho rodáka znají velmi dobře. Stačí uvést názvy : C. k. polní maršálek a Anton Špelec, ostrostřelec. Ano, autorem těchto dnes již klasických komedii a podle nich zpracovaných filmových scénářů je E. A. Longen.
Kdo tedy byl - anebo lépe - kdo je Emil Artur Longen, vlastním jménem E. A. Pittermann? Je to všestranný umělec, který se narodil 29. července 1885 v Pardubicích. V šestidílné Malé encyklopedii, kterou v roce 1986 vydala Akademie věd, následuje za jeho jménem výčet těchto profesí: herec, režisér, malíř, spisovatel a dramatik, žurnalista a divadelní ředitel. I tento bohatý výčet naznačuje, že v první třetině našeho století se E. A. Longen řadil k nejvýznamnějším a nejčinorodějším představitelům české kultury. Patní skutečně mezi hybné síly tehdejšího dění.
Nejprve se mu v Praze dostalo odborného malířského vzdělání (dal podnět k založení známé malířské skupiny, která nesla název Osma), ale od malování odešel, jeho doménou se stalo především divadlo. V letech 1906-1925 prošel některými pražskými kabarety. Divadelní prkna okusil i v Brně, Lublani a v Berlíně a krátce též u kočovné společnosti. Napsal snad stovky skečů, aktuálních frašek i celove černích her. Důležitým mezníkem v jeho tvorbě bylo založení vlastní Revuální scény (vydržela však jen dva roky), kde mj. vůbec jako první uvedl dramatizaci Haškova Švejka a Kischovy Tonky Šibenice.
Velký význam měla též Longenova spolupráce s Vlastou Burianem, nejtěsnější ze jména po roce 1925, kdy Burian založil vlastní samostatnou scénu. Longen tak přímo ovlivňoval jeho repertoár. Z „habsburské" tématiky vedle Polního maršálka napsal také hry Osud trůnu habsburského a František Ferdinand ďEste. Ještě roku 1939, tň roky po Longenově smrti, uvedl Burian jeho veselohru „Děkuji, bylo to krásné". Za zmínku stojí také protinacistická hra „Kancléř Moser", kterou napsal společné s Ferencem Futuristou pro jeho scénu v Rokoku.
Od roku 1929 se E. A. Longen více věnoval i filmu. Z jeho scénářů je možno uvést Hrdinného kapitána Korkorána, Pobočníka jeho výsosti, Přítele bohémy a Aféru plukovníka Rédla, kde se uplatnil i herecky v titulní roli. Nejúspěšnější C. k. polní maršálek s Vlastou Burianem byl natočen režisérem Karlem Lamačem v roce 1930.
Jako spisovatel vydal knihu Král komiků, inspirovanou spoluprací s Vlastou Burianem, a životopisný román Herečka, jehož předlohou byly osudy jeho manželky Xeny, významné herečky a divadelní pracovnice, která ve svých 37 letech zvolila dobrovolný odchod ze života. Longen byl často pro svou snahu o vytvoření lidového divadla spojován s levicovou avantgardou. Jako řada jeho vrstevníků i on byl zasažen vzedmutou revoluční vlnou, ale z ní odvozená očekávání nesplnil. Dogmatici jeho svéhlavému talentu vytýkali formalistické experimentování a ústup od ideologizovaného humoru.
Když Emil Artur Longen 24. 4.1936 jako teprve padesátiletý v Benešově zemřel, zanechal za sebou zejména na poli lehčích (ale obtížných) žánrů opravdu hlubokou brázdu a jeho jméno se stalo nepominutelnou součástí české divadelní historie. Čas prověňl životnost jeho díla, které se vždy znovu, byť s přestávkami, vrací na repertoár.
V roce 1996 uplyne od Longenovy smrti šedesát let. Nebyla by to pro Pardubice vhodná příležitost, aby svému opomíjenému rodáku alespoň trochu splatily dluh a zároveň se tím i více „zviditelnily"? Východočeské divadlo by k tomuto výročí (a nejen k němu) mohlo nastudovat některou jeho veselohru a zároveň by se mohlo v Pardubicích uspořádat symposium k Longenovu dílu. A mohlo by se možná i uvažovat o Longenových Pardubicích, t.j. o festivalu komediálního divadla, který by se v určitém intervalu mohl v Pardubicích pravidelně pořádat. Podobně se v Novém Městě nad Metují konávaly soutěžní přehlídky českých filmových komedií.
Do Pardubic by se tak se svými nejlepšími veseloherními inscenacemi mohla sjíždět česká profesionální divadla a konfrontačně tu demonstrovat současnou úroveň tolik potřebného divadelního humoru. (Ostatně ani ochotníkům - ovšem po vlastní linii - by tato festivalová myšlenka nemusela být cizí).
V případě, že by se město této příležitosti chopilo, bylo by asi vhodné zainteresovat Ministerstvo kultury a jeho Divadelní ústav i herecky svaz. Ať už se tyto návrhy zdají nebo nezdají realizovatelné, jedno je jisté: Pardubice by se měly ke svému slavnému rodáku důrazně přihlásit; když ne výše uvedeným způsobem, tak alespoň pamětní deskou.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem