Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Emil Artur Longen jako filmový scénárista, režisér a herec
Následující přehled filmografie Emila Artura Pittermanna-Longena je připomenutím, že do počátku filmu patří i náš pardubický rodák. Longenova práce pro film není umělecky bezvýznamná. ÉRA NĚMÉHO FILMU
1910-ARTUR SE ŽENÍ
U společnosti KINOFA pod režií a kamerou Antonína Pecha vytvořil E. A. Longen svou první filmovou roli.
V době, kdy se „U modré štiky" konaly přípravy k otevření nového podniku, dostavil se na magistrát královského hlavního města Prahy pan Antonín Pech (1874-1928), fotograf z Českých Budějovic, a řekl, že zamýšlí „provozovat živnost promítání světelných obrazů kinematorafem s biografem", a to v sále známého Konviktu. Tímto úředním zápisem začíná vlastně historie první české filmové společnosti KINOFY, jejímž byl Antonín Pech zakladatelem, ředitelem, kameramanem, režisérem a konečně i likvidátorem. KINOFA a Pech natočili na dvě stě filmů a filmečků od několika metrů až po třídílný dokument. Některé z nich dosáhly po technické stránce světového standardu a sklidily i mezinárodní úspěchy. (VI. slet všesokolský, Svatojánské proudy, který získal ve Vídni zlatou medaili na mezinárodní fotografické a filmové výstavě).
V laboratoři na Riegrově nábřeží, později v Lucerně a ve „studiích" pod širým nebem U Lthotků, v zahradě holešovické Uránie a také v bývalém fotoateliéru v Lucerně vznikly hrané filmy „Sen starého mládence", „Pět smyslů člověka", „Pro peníze", „Zub za zub", dále započatá, avšak nedokončená série veseloher s všestranným umělcem E. A. LONGENEM. U této společnosti začala tedy filmová dráha E. A. Longena.
Chodci, kteří procházeli v podvečerních hodinách dne 12. července 1911 Ress-lovou ulicí v Praze, byli svědky natáčení první české veselohry Rudi na krtinách s E. A. Longenem. Podle vzoru francouzského komika Maxe Lindera natočil Pech jako kameraman tři komické výstupy oblíbeného herce, kabaretiéra, malíře a spisovatele v postavě zbrklého pražského mládence Rudiho: Rudi na krtinách - točeno na zahrádce kabaretu „U Lhotku", kde byl také natočen i druhý výstup Rudi na záletech. Třetí část komického seriálu Rudi sportsmanem byla natočena v exteriéru na letenské pláni. Filmování u prvního dílu vzbudilo pozornost novinářů. Pražský Ilustrovaný kurýr přinesl 17. července 1911 na titulní straně celostránkovou kresbu zachycující výjev z filmu, v němž se Rudi ve fraku, s cylindrem na hlavě, a bábovkou v jedné a s napřaženou bambusovou holí v druhé ruce hádá s drožkářem. Komický seriál režíroval Emil Artur Longen a zároveň vytvořil i hlavní roli. Kopie posledních dvou dílů se 1921 - OTRÁVENÉ SVĚTLO
Zvláštní postaveni v historii českého filmu dvacátých let zaujali dva tvůrci, převyšující ostatní technickým rozhledem i uměleckými ambicemi. Byli to Jan Stanislav Kolár a Karel Lamač. V roce 1921 vzniká společný filmový projekt těchto dvou filmových veličin - Otrávené světlo - ve kterém E. A. Longen vytvořil postavu falešného iluzionisty Durkeho, vedle Anny Ondrákové, Přemysla Pražského, Karla Lamače a J. S. Kolára.
Film nesl - stejně jako předchozí - stigma zahraničních vzorů, zejména vzdálené ozvuky německého expresionismu například v hereckém projevu: ryze expresivní herecké metody používal Longen, který se s ní seznámil na německých scénách a v německém filmu, kde nějaký čas také hrál.
ZVUKOVÝ FILM
1930 - C. K. POLNÍ MARŠÁLEK
První česky mluvená veselohra potvrdila svým úspěchem u diváků naléhavé volání po česky mluvících filmech. V pražských kinech explodovala bomba v podobě filmu Karla Lamače C. k. polní maršálek s Vlastou Burianem v titulní roli. Tato česká „kopnikiáda", natočená podle stejnojmenné divadelní hry E. A. Longena, se svým zesměšňováním poměrů v rakousko-uherské armádě se neminula ani ve filmu s předpokládaným účinem. Jen v premiéře v obou největších pražských kinech Adria a Fénix bylo toto humorné dobrodružství nepravého vojenského hodnostáře hráno plných 22 týdnů, což zastínilo i největší úspěchy prvních zahraničních filmů. Longe-nův námět byl využit i pro německou verzi, která u vídeňských diváků získala Burianovi velké sympatie.
1931 - AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA Špionážní drama režiséra Karla Antona podle skutečné události, literárně zpracované Egonem Erwinem Kischem. Titulní roli sehrál E. A. Longen. Film byl natočen v české a německé verzi. V německé verzi hrál titulní roli Theodor Loos. Česká verze byla natočena ve společnosti Elektra a Emil Artur Longen vytvořil postavu plukovníka rakouského generálního štábu Alfréda Redla.
1931 - TŘETÍ ROTA Román Josefa Kopty o sibiřské anabázi československých legií, nasazených do bojů proti bolševické revoluci, zaujímal v oficiální legionářské literatuře první republiky jedno z předních míst a do značné míry napomáhal vytvářet pohled na historické události v Rusku. Svatopluk Innemann se přidržel věrně románové předlohy, i když zúžil svůj film jen na několik episod. V tomto filmu vedle Františka Smolíka a E. A. Longena (praporčík Benda) hrál i Otomar Korbelář, který před kamerou debutoval.
1931 - MILÁČEK PLUKU
Podle vlastního námětu natočil herec a autor nespočetných kabaretních výstupů a frašek Emil Artur Longen veselohru z kasárenského prostředí, kde bylo hojně příležitosti ke zpěvu a k uplatnění drsných vojenských žertů.
1931 - SKALNÍ ŠEVCI
Tato „lidová" fraška, napsaná a režírovaná E. A. Longenem, byla důkazem, že ani poměrně dobře vybavené ateliéry nejsou ještě zárukou kvality. Ve filmu hráli Theodor Pištěk, Eman Fiala, Fanda Mrázek, Franta Sauer, Máňa Ženíškové a j.
1931 - POSLEDNÍ BOHÉM
Z popularity jména Jaroslava Haška se snažil těžit i režisér Svatopluk Innemann. Podle původního námětu a scénáře E. A. Longena natočil o Haškovi „životopisný" film, omezující se ovšem jen na několik sentimentálně laděných episod a zcela opomíjející Haškův význam novinářského a politického bouřliváka. Haška hrál Saša Rašilov, Theodor Pištěk velkostatkáře Pazderu, Franta Sauer tajného Firnádla atd.
1934 - HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN
Podle původního námětu E. A. Longena natočil režisér Miroslav Cikán další Burianovu veselohru o příhodách zaměstnance pražské paroplavební společnosti, který je ve svém živlu na velitelském můstku „Primátora Dittricha".
1934 - NEZLOBTE DĚDEČKA
Situační veselohra, natočená režisérem Karlem Lamačem podle Longenova námětu, umožnila Burianovi sehrát dvojroli na osvědčený motiv příjezdu „strýčka z Ameriky". Velmi slavná scéna v tomto filmu je v blázinci, ve které Burian rozehrál celý rejstřík komických výstupů. Ve filmu hráli Adina Mandlová, Hana Vítova, Jaroslav Marvan a j.
1935 - JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ
Hugo Haas zahrál již jednou v němém filmu vděčnou komickou postavu notáře Voborského ze situační frašky F. F. Šamberka. A přesně po deseti letech si tuto roli zahrál znovu v režii Martina Frice. Podle pečlivě zpracovaného scénáře, který byl společným dílem E. A. Longena a Otakara Vávry, vznikla kostýmní veselohra, v níž byla působivě zachycena atmosféra prostředí z přelomu století, jejíž mimovolný účin s odstupem let poprvé pochopil a využil ve Francii René Clair v Slaměném klobouku. Postavy tři přátel, zapřísáhlých nepřátel ženitby, sehráli Hugo Haas, Jiří Plachý a Jindřich Plachta. Dále ve filmu hrály Jiřina Štěpničková, Hana Vítova, Ella Nollová a j. Film byl natočen společností Elektra.
Prameny:
- Luboš Bartošek - Náš film
- Luboš Hlaváček - Nesmrtelní ve filmu
- Jaroslav Brož a Myrtil Frýda - Historie českosloven. filmu v obrazech 1930-1945 - Archiv a lektorské úvody autora ve filmovém klubu
