Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Vzpomínka na orchestr Jaroslava Mangla
Ve vzpomínkách na začátky taneční hudby v Pardubicích se musíme vrátit do roku 1940. Dvacátého šestého února toho roku se sešla parta mladých studentů -nadšenců a obdivovatelů jazzu ve stylu Glena Millera, aby to také zkusili se svým skromným uměním.
Prvním zkušebním kamenem bylo vynikající blues Kamila Běhounka „Ráda zpívám hoť, známého interpreta ve hře na harmoniku a člena orchestru K. Vlacha. Té naši partě, ve které byli J. Kovář, K. Kohout, M. Slezák, J. Teplý, A. Ježek a já se zdálo, že jsme výborní a že můžeme pokračovat. Lídrem celé skupiny byl již vzpomínaný J. Kovář, o kterém psal blíže Jiří Dašek v článku „Vzpomínka na J. Kováře", který byl otištěn v čísle 7 - 8 Zpráv/1994. Tato malá parta hrála a zkoušela pro své potěšení.
Postupně se rozrůstala o další členy jako kupř. J. Mareše, J. Matějíčka, O. Kmoníčka a bratry Buriánky. O. Kmoníček byl tehdy již zkušený hudebník, protože dříve hrával s orchestrem G. Broma. Po jeho odchodu od naší party hraní na nějaký čas ustalo. Mezitím se na gymnáziu utvořila parta sextánů ve složení Doubrava, Síří, Čermák, Klazar, Vosáhlo, Klicpera a Matěcha. Byl to opět Jiří Kovář, který dal tyto dvě party dohromady a tak vznikl základ budoucího orchestru Jar. Mangla.
V té době se ale ještě hrálo pod hlavičkou známého dirigenta a ředitele hudební školy p. JUC. Jar. Lautnera. Ten měl také svůj vlastní orchestr, který měl širokou hudební skladbu (od takzvané vážné hudby až po lidovku). V tomto velkém orchestru hráli i někteří z nás jako hosté. Byli to J. Kovář - saxofon, K. Kohout - kytara, VI. Čermák - trubka a T. Spanlang na bubny. S p. Lautnerem jsme také hráli jako malá parta v tanečních a nelze nevzpomenout jeho sólisty, tehdy velmi známé pány Komárka, Justa a Pacáka.
Poprvé orchestr Jar. Mangla hrál na veřejnosti 24. 8. 1941, a to ve Svítkově v hostinci „U Klapku". Po několika dalších vystoupeních v okolí se hrálo až 12. 10. 1941 poprvé v Pardubicích, a to ve vyprodaném přednáškovém sále hotelu Veselka s velikým úspěchem, což bylo ohromným povzbuzením pro další činnost. Postupně jsme hráli ve všech sálech a kavárnách jako byl Grand, Veselka, Štika nebo Imperiál. Orchestr účinkoval nejen v Pardubicích, ale i v širokém okolí jako v Sezemicích, Hořicích, Hradci Králové, Litomyšli či ve Vysokém Mýtě atd. Vyvrcholením uznání kvalit orchestru byla i četná vystoupení v Praze ve velikém sále Lucerny, nebo v Radiopaláci, a to bud samostatně nebo ve střídání se slavnými orchestry jako byl K. Vlach, Bobek Bryen, O. Petránek a další.
Nebyla by to vzpomínka úplná, kdybych se nezmínil také o řadě zpěváků, kteří se vystřídali u mikrofonu. Byl to především Jiří Hruška, dále pak zpěvačky Macáková, Svatošové a Mottlová. Pak s námi ještě zpívala skupina „Žabáci" ve složení Břehovský, Němec, Bernášek, Trnka. Někdy si zazpíval i sám kapelník Mangl.
Po pětileté činnosti dochází v roce 1945 po skončení války k zániku orchestru. Příčinou byl odchod většiny na studia do Prahy, či na vojnu, nebo za zaměstnáním mimo Pardubice. Hudební prvenství ve stejném žánru taneční hudby přejímá orchestr Oskara Kmoníčka, později několik menších orchestrů a v současné době orchestr Jaroslava Khaila. Na závěr mi dovolte, abych ve vzpomínce uvedl všechny, kteří se v orchestru Jaroslava Mangla vystřídali. Byli to:
piáno -
Doubrava, Kohout, Vančata, Pochobradský, Vomáčka, Buriánek, Kubista kytara -
Hykel, Kohout, Šírl basa -
Růžička, Teplý bicí-
Spanlang saxofon -
Kovář, Mareš, Kmoníček, Klíma, Hudeček, Martin, Klazar, Klicpera, Špicl, Oberreitter, Kadeřábek a Moudrý
trubka -
Matějíček, Buriánek, Čermák, Vosáhlo, Diewok, Březina, Polák, Techtmajer
pozoun -
Vojtěch, Kubista, Petržilka, Micka
housle -
Mareš, Fuchs, Matěcha, Březina, Vomáčka, Roček a Čermák
harmonika -
Vaniček
