Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Vědecká konference o Pernštejnech

obrázek k článku Ve dnech 8. a 9. září 1993 proběhla v pardubickém hotelu „Zlatá štika" vědecká konference „Pernštejnové v Českých dějinách". Zahájení se zúčastnili přednostka Okresního úřadu v Pardubicích JUDr.Drahoslava Bartošková, primátorka města Pardubic ing.Hana Demlová a náměstek primátorky dipl.technik Jaroslav Zítek. Odborníci, kteří se sem sjeli z celé České republiky, vyslechli ve dvou jednacích dnech 8 hlavníoh referátů a 24 koreferátů a diskusních příspěvků. Jako účastníka konference mne osobně zaujaly stěžejní referáty prof.PhDr.Josefa Petráně.CSc. z FF UK v Praze o úloze Pernštejnů v Českých dějinách, prof. PhDr.Josefa Války,CSc. z FF MU v Brně o politice a bezkonfesijním křesťanství Viléma a Jana z Pernštejna, docenta PhDr.Ja-roslava Pánka,DrSc. z FF UK v Praze, pracovníka HŮ ČR, o politice, náboženství a každodennosti nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna. Oceňoval jsem filosofický a syntetický podtext uvedených referátů. Válkův a Pánkův referát ukázaly nezbytnost přípravy vědeckých monografií o Vilémovi a Vratislavovi z Pernštejna.
Konference byla rozčleněna do 3 tematických celků. V prvním, nazvaném organizátory konference - VČM v Pardubicích a HÚ ČR v Praze - „ Majetkové zázemí českomoravského panského rodu" vynikly odborné referáty PhDr.Jaroslava Teplého,CSc. z VSCHT v Pardubicích o půdní držbě rodu zubří hlavy ve 13«-14.století, PhDr.Petra Vorla z VČM v Pardubicích o vývoji pozemkové držby rodu v 15«-17«století, referáty PhDr.Antonína Kostlána,CSc. z archivu AV ČR v Praze a PhDr.Jaroslava čechury,CSc. z archivu NM v Praze o ekonomice Pernštejnů. Posledně uvedený referát dr. Čechury označil předseda konference prof.J.Válka za „vox diaboli", poněvadž referent napadl teze o vynikajícím hospodaření Pernštejnů jako mýtus. Velmi kvalitní a odborně fundované byly i numismatický referát PhDr.Eduarda Simka,CSc. z NM v Praze o kladském mincování Jana z Pernštejna, referát brněnských historiček dr.L.Sulitkové,CSc. a dr.H.Jordánkové o brněnských domech Pernštejnů, sfragistický referát PhDr.Karla MUllera ze Zemského archivu v Opavě o pernštejnských pečetích v archivech severní Moravy a Slezska do roku 1526, heraldické referáty PhDr.Ivana Starhy z Moravského zemského archivu v Brně a PhDr.Pavla R.Pokorného ze Strahovského kláštera v Praze o vývoji pernštejnské-ho znaku. Dr .Milan Hlinomaz z knihovny Strahovského kláštera v Praze zaujal svým referátem „Funerální památky Pernštejnů", v němž m. j.citoval výsledky nedestruktivního geofyzikálního průzkumu dr.L.Hrdličky u pernštejnského mauzolea v chrámu sv.Bartoloměje v Pardubicích. Zdůraznil m.j. vhodnost interdisciplinárního průzkumu v Pardubicích a srovnávacích antropologiokých a archeologických analýz s nálezy ostatků v doubravnické kryptě v chrámu Povýšení sv.Kříže. Zdeněk Krejčí z Nedvědice p.Pernštejnem informoval o archeologickém průzkumu dr.Cisára z Městského muzea v Bystřici n.P. na hradě Zubštejn.
V druhém tematickém celku „Politika a náboženství velkých osobností pernštejnského rodu" zaujali jistě nejvíce Pavel Sedláček ze SuA v Praze referátem ke genealogii rodu ve 13 .a 14, století, prof.PhDr.L.Hrabová z FF UP Olomouc /o pernštejnské toleranci/, docent PhDr.Václav Bůžek,CSc. z PF Jihočeské univerzity v českých Budějovicích /o klientele Pernštejnů a Rožmberků v předbělohorská době/, PhDr .Milan Skřivánek ze SOkA v Litomyšli svým brilantním referátem o posledních Pernštejnech a PhDr .Václav Bartůšek z NE v Praze-Klementinu svým portrétem poslední Pernštejnky Frebonie.
V třetím tematickém bloku „Pernštejnský mecenát a Česká kultura" zaujali novými poznatky docent PhDr.Jaroslav Kolár,CSc. z Ústavu dějin České literatury při AV ČR v Praze, PhDr.Vladimír Hrubý z FF UK v Praze /seznámil přítomné s novými objevy na pardubickém zámku, jež připomínají práce H.Spiesse na Pražském Hradě v audienční síni Vladislava Jagellonského/, ing .arch .Petr Chotě bor, CSc. z Památkového odboru Kanceláře presidenta ČR v Praze /hovořil o stavebních dějinách Pernštejnského /dnešního Lobkovického/paláce ha Pražskem Hradě a archeologickém výzkumu PhDr. Jana Frolíka,CSc. z Archeologického ústavu AV ČR v Praze v tomto objektu/, PhDr.Miloslav Vlk ze Středočeského muzea v Roztokách /hovořil o pernšte jnských památkách ve sbírce roudnických Lobkoviců, jež se v rámci restituce vrátila do rukou p.Williama Lobkowioz/ a PhDr.Jaroslava Kašparová z Národní knihovny v Praze -Klementinu /o španělských tiscích v knihovně Marie Manrique de Lara/. Všechny tyto i další příspěvky, jež nemohly být z časových důvodů předneseny, bude obsahovat sborník konference, který vydají organizátoři. V rámci konference na závěr l.dne jejího jednaní shlédli účastníci zdařilou Pernštejnskou výstavu na pardubickém zámku. Mezi účastníky konference zaujali nejstarší účastníci - prof.PhDr.Emanuela Nohejlová-Prátová,DrSc., řídící učitel a neúnavný vlastivědný pracovník z Doubravníka Leopold MazáČ /referoval o pátrání komenioložky Blanky Karlssonové po pernšte jnských rakvích z Doubravníka ve | Švédsku/ a samozřejmě pan hrabě Jan M.Dobřenský z Dobřenic, majitel zámku v Chotěboři, a jeho paní Leopoldina, rozená Lobkowiczová, tedy přímý potomek Pernštejnů. Ze zahraničních účastníků připomeňme paní V.Valešovou z Vídně a americkou uměnovědnou poradkyni p.W.Lobkowicze. V závěru konference prof.J.Válka vysoce vyzdvihl vědecký přínos a úroveň přednesených příspěvků. S politováním však konstatoval, že jich bylo mnoho, a tedy prostor pro diskusi malý. Šlo v pravém slova smyslu o „pernštejnský maratón". Uvážíme-li, že někteří účastníci odjeli ještě l0.září do Jičína na 1 denní konferenci „Rekatolizace v Českých zemích", kde mělo odeznít ještě dalších 22 referátů, šlo opravdu o psychický^nápor. Je tu třeba s politováním též konstatovat, že přednáškový sál hotelu „Zlatá štika" nebyl ozvučen, takže slyšitelnost při zapnutí ventilátorů byla často malá. Promítané diapozitivy byly při světlosti sálu zvláště v závěru konference málo informativní. Bohužel, někteří referující nedodržovali Časový limit svých referátů, ačkoli v informační hodnota jejich referátů byla též Často velmi mizivá, neboť jen konstatovali obecně známé věci. Předsedající jednotlivých bloků neměli zřejmě odvahu do plynoucí řeči zasahovat. Tato nevyváženost Časové dotace jednotlivých referátů patří k bolestem vědeckých konferencí obecně. Věřme všaft, že to bude pro organizátory konference poučením do budoucna ... Patří jím dík za dobrou myšlenku toto vědecká setkání uspořádat, neboť vznikla ojedinělá příležitost k navázání nových kontakty mezi vědci stejných oborů a zájmů* Mottem konference by mohla být závěrečná slova prof .Války, že pro nadšené badatele o Pernštejnech tento pozoruhodný rod vlastně nevymřel...
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem