Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Kapitoly z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka - 7. část
Ve svém letáku Východočeský rozvoj č. 4 ze září 1994 Společnost informovala
o činnosti Regionální rady okresu Pardubice, v níž měla svého zástupce.
Rada složená ze zástupců okresního úřadu, největších měst a významných podniků
a organizací okresu pracující již 2 roky řešila koncepčně rozvoj Pardubicka.
Sledovala „priority aktivit“ rozvoje regionu:1. Koncepce komplexního prostorového rozvoje okresu k dosažení souladu základních rozvojových koncepcí měst a obcí okresu, rozvojových záměrů významných ekonomických subjektů a institucí, tak, aby byly vytvořeny vyvážené hospodářské a sociální podmínky celého Pardubicka.
2. Územní informační databáze – geografický informační systém a koordinace vzájemné výměny dat různých informačních systémů. Správcem systému je nové Informační a datové centrum OkÚ.
3. Propagace regionů a rozvoj turistického ruchu má zajišťovat vydávání propagačních a prezentačních materiálů a koordinovat aktivity v tomto směru.
4. Univerzitě Pardubice (UPa) napomáhat při výstavbě univerzitního areálu a při řešení jeho umístění.
5. Realizace smíšeného provozu letiště Pardubice.
6. Dálniční přivaděč k D11 – zvýšení úrovně silniční infrastruktury a budování kvalitní dopravní sítě.
7. Splavnění Labe a přístav Pardubice.
8. Biologická čistírna odpadních vod – dokončení a zprovoznění
Tehdejší stav některých akcí sledovaných radou:
Program regionálního rozvoje Pardubic byl zpracován a předán firmě HPM 11. 5. 1994. Je zaměřen na podnikatelský region Pardubice a ekonomickou stránku rozvoje podle holandských odborníků. Další aktivita bude přenesena na Pardubickou rozvojovou jednotku při Magistrátu města Pardubic. Její přínos jsme nezaznamenali.
Propagace regionu: Připravuje se vydání tří propagačních brožur: všeobecná informace o okrese, ubytování, stravování a turistika (ve spolupráci s KPP). Mimo to budou vydány dvoulisty jednotlivých měst (byly to Pardubice, Holice, Přelouč a Bohdaneč) do reprezentačních desek, které OkÚ vytiskl. Připravuje se natáčení snímku o Pardubicku v rámci vzdělávacích pořadů studia Educa (realizace je neznámá). Začátkem r. 1994 byly zřízeno detašované pracoviště firmy City-Plan s.r.o. Pardubice, další osudy a výsledky též jsou neznámé. Dostavba pavilonu ARO-JIP v nemocnici v celkovém nákladu 253 mil. Kč. Splavnění Labe a přístav Pardubice. V návrhu min. dopravy ČR se předpokládá splavnění (správně dosplavnění) do Pardubic do r. 2000. Chybí dostatečná vytíženost provozu. Magistrát města Pardubic inicioval vznik akciové společnosti Přístav Pardubice. Rada města Pardubic schválila 8. 5. 1994 návrh na vznik a.s. „Přístav Pardubice“ a 29. 9. 1994 byla podepsána jeho zakládající smlouva. Měl spolupůsobit při dosplavnění Labe do Pardubic do r. 2000 a vybudovat v Pa. přístav.
Dálniční přivaděč k D11 a trasování D35. Dle usnesení vlády č. 631 z r. 1993 má být zahájen provoz na D11 z Libice do H. Králové do r. 2001. Dokončení čtyřproudové silnice R35 (dříve D35) do V. Mýta bylo stanoveno na r. 2005. Současně jsou zvažovány 3 možnosti napojení Pardubic na D11, termíny nestanoveny. K tomu Společnost uvádí, že vítá a oceňuje soustavnou a prozíravou činnost Regionální rady okresu Pardubice a souhlasí se všemi akcemi. Máme však připomínku k používání termínu „region“, nepěkného módního slova nevyznačujícího přesně vymezené území. Doporučuje používat jednoznačné názvy:
Okres Pardubice a Pardubicko. Užívá se dodnes pro území zrušeného a přece exitujícího okresu Pardubice, i pro zrušený a přežívající Východočeský kraj, zejména těmi, kteří nostalgicky vzpomínají na živoření Pardubic a Pardubicka za jeho působení.
Společnost všechny konkretní akce soustavně sledovala, jen o firmách HPM a CITY-PLAN, o vzdělávacím programu EDUCA a Rozvojové jednotce při Magistrátu Pardubic neměla a nemá informace.
Společnost uvítala zákon, kterým bývalá Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) byla přeměněna na Univerzitu Pardubice. To pokládala za největší úspěch Pardubic v jejich historii, k němuž sama poněkud přispěla. S uspokojením sledovala úspěšný rozvoj univerzity, která již v následujícím roce měla na třech fakultách a jednom ústavu 2300 posluchačů, z toho fakulta chemickotechnologická se 14 katedrami 900, ekonomicko-správní s 6 katedrami 480,
dopravní Jana Pernera se 6 katedrami 700 posluchačů a Ústav jazyků se třemi odd. 220 posluchačů. Dnes má UPa. 7 fakult s 10 tisíci posluchači a dokončila výstavbu nového areálu FCHT za 2 miliardy Kč. Je to rozvoj v Pardubicích nevídaný a měl by být příkladem pro městské radní. Společnost již tehdy doporučovala spolupráci města s univerzitou např. na poli dopravy, i urbanismu, ekologie, zpracování odpadů i ekonomie a připomíná to stále. Rozvoj Pardubic i jejich zázemí by mohl být úspěšnější, efektivnější a ekonomičtější.
Před podzimními komunálními volbami Společnost uveřejnila náměty pro politické strany, na které by měly zaměřit své předvolební programy či sliby. V úvodu byly i požadavky na kandidáty: patriotický vztah k městu, znalost jeho nedostatků a potřeb a odvaha důsledně prosazovat zájmy Pardubic, tehdy to byl především zájem, aby se Pardubice opět staly sídlem kraje, jehož jsou dávno hospodářským a kulturním centrem. Nezdá se, že tyto požadavky byly dodnes brány v úvahu.
Mezi náměty bylo:
– Co nejdřívě zpracovat nový územní plán města, velkorysejšího, než bylo možné za min. režimu.
– Rozdělení měst na pět urbanistických sektorů: střed, jih, východ,sever a západ, což by pomohlo propojit připojené obce do městského celku, tehdy byly zatím tři venkovské obvody, které stav udržovaly a udržují.
– Zahájit řešení automobilové dopravy ve městě, dokončení Rychlodráhy, zastavené minulým krajem, její propojení k Tesle Zámeček (dnes FOXCONN) podjezdem pod budoucím koridorem, který měl být součástí jeho stavby
– Dokončení přestavby na Rychlodráhu navazující I/36 k Chýšti, jako prioritní přivaděč z D11
. – Návrh vnitřního ochvatu, který Společnost zpřesnila později.
– Požadavek na halový podchod pod křižovatkou za býv. Veselkou a podzemní parkoviště na Masarykově nám.
– Přejmenování železničních zastávek v připojených obcích a pardubického nádraží na Pardubice – hlavní nádraží, což KPP požadoval již téměř 40 let a později se uskutečnilo, jako jeden z mála úspěchů pardubických zastupitelstev.
– Dokončení nové železnice do Chrudimi, zřízení nových zastávek Pardubiceměsto (na konci Sladkovského ul.), Nemošice a Slovany, ta byla navrhována již r. 1901 (Chvaletice si tehdy novou zastávku pořídily).
– Dosplavnění Labe do Pardubic (dle usnesení vlády mělo být do r. 2000) a výstavba přístavu.
– Smíšené vojenské a civilní letiště.
– Zvýšení bytové výstavby za min. režimu omezené stavbou městských bytových domů (Společnost byla proti tomu, aby se město bytů zbavovalo, mohli jsme mít míň bezdomovců), realizovat dříve plánované čtvrti Halda, Cihelna a připravit výstavbu satelitní čtvrti u zastávky Pardubice - Opočinek, naproti tehdejší Free–zone, dnešní rozsáhlé průmyslové zóně Staré Čivice. Město byty prodává dál a nové nestaví vůbec, ač na to je státní podpora a při dnešních nájmech by to byl trvalý solidní příjem, když jiný si zajistit neumí.
Další řada bodů se týkala doplnění nedostatečné občanské vybavenosti Pardubic, které díky minulému kraji v ní zaostaly o 10 miliard Kč (tehdejších), včetně zdravotnictví, školství, kultury.
K problematice životního prostředí byl zajimavý návrh na užitkový vodovod z Labe na zavlažování zeleně, když se předpokládalo rozšíření sadů, a kropení ulic. Předpokládalo se, že dokončovaná čístírna odpadních vod bude městská. Chystalo se uzavření uložiště komunálního odpadu v Dražkovicích a Společnost navrhovala postupné řešení jeho komplexního zpracovní ve spolupráci s UPa., tj. třídění, zhodnocení druhotných surovin a spalování zbytků, nejlépe v sousedství BČOV, jen pro Pardubicko. Řešení uložiště ve Chvaleticích je neperspektivní, stále se zdražuje, doprava na takovou vzdálenost je drahá a neekologická, emise z dopravy jsou nebezpečnější než ze spalovny, zejména když se sem vozí odpady i z Hradecka.
Společnost se zajímala i o zvyšující se kriminalitu, již dříve měla námitky proti zřizování městské policie. Nyní dávala k úvaze myšlenku spojení státní a městské policie tak, že část nákladů by hradilo město místo vydržování vlastní městské policie. Ta dvojkolenost se nejevila efektivní. Městská policie při zadržení zločince musí volat státní, státní se může vymlouvat na městskou, městská dnes může měřit rychlost jen s povolením státní a p. Není to poněkud zmatený systém?
V r. 1995 se Společnost pokoušela připomínat náměty z r. 1994, bohužel neúspěšně, nové zastupitelstvo nepotvrdilo přísloví „nové koště lépe mete“. Společnost zdůrazňovala skutečnost, že po odtržení Slovenska se východní Čechy (nikoliv severovýchodní a severní), jejichž hospodářským, dopravním a kulturním centrem jsou Pardubice, ocitly ve středu ČR a jsou důležitou spojnicí Čech s Moravou, na př. prostorem pro dálnici odlehčující nedostatečně Dl. To mělo povzbudit místní politiky k větší aktivitě získat do Pardubic sídlo jednoho z navrhovaných Vyšších územněsprávních celků (VÚSC) a zabránit převažujícím snahám o návrat k totalitním krajům. Úvahy o návratu se kupodivu objevují občas dodnes v některých sdělovacích prostředcích, otázkou je, zda jen z neznalosti či za tím jsou nějaké politické síly.
