Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Pardubický hokej

obrázek k článku Začátky hokeje v Pardubicích jsou spojeny s tenisovým klubem LTC Pardubice, který měl tenisové dvorce pod zámkem a na těchto dvorcích se v zimě hrál hokej. Později ještě byly oddíly hokeje ve Svítkově a Rapid na Haldě. Neexistovaly vysoké mantinely a hrací plocha byla ohraničena obyčejnými prkny, které tvořily mantinely. Teprve později byly pořízeny vysoké mantinely, a to na základě dobrovolné aktivity členů hokejového oddílu, kteří v rámci akce pořízení mantinelů prodávali "prkna" po 1,- koruně a tak získali peníze, ale to bylo až v poslední době existence plochy na LTC, poněvadž již se připravovala plocha zimního stadionu a tam byly mantinely přeneseny a doplněny dalšími potřebnými díly. Ale i zde byly ještě potíže, bylo utvořeno družstvo pro výstavbu stadionu, které shánělo potřebné peníze. Tehdejší úprava ledové plochy byla primitivní, led se tvořil postřikováním plochy hadicemi a tento způsob byl zachováván i v první době na zimním stadionu.
Přirozené záviselo vytvoření potřebné ledové plochy na rozmarech zimy. Nikdo nemohl předem s jistotou zaručit vhodnou ledovou plochu. Tak se stalo, když pod zámkem na LTC byl sjednán zápas s ČLTK Praha, tehdy bez konkurence s nejlepším klubem ledního hokeje. Sjednaný zápas byl očekáván s velkým zájmem, ale odpoledne v neděli před zápasem začala prudká obleva, která úplně zničila led a tím i možnost konání zápasu. Pokud byl vytvořen led v silnější vrstvě na zimním stadionu, muselo dojít k rozpuštění ledu a vytvoření nové vrstvy.
Vývoj hokeje v Pardubicích je spojen se jménem pana učitele V.Weisse, který provozoval v létě tenis a v zimě hokej, při čemž věnoval celý svůj volný čas pracem na úpravě sportoviště pod zámkem.
Správcem kluziště a tenisových dvorců pod zámkem byl pan Mišík. Byl vystřídán panem Františkem Novákem, který se stal typickou postavou pro tenisové dvorce pod zámkem, hlavně však pro led pod zámkem a po zahájení zimní sezóny na zimním stadionu přešel tam jako "ledař" po dlouhou dobu, při čemž v létě působil na tenisových dvorcích pod zámkem.
V zimní sezóně 1937-1938 hrál LTC Pardubice celostátní mistrovství. Poněvadž pracovníci hokejového oddílu LTC Pardubice nehospodařili, ustanovil ústřední výbor LTC předsedou hokejového oddílu Josefa Prokeše, který byl znám jako ředitel "Pardubické tenisové juniorky", kterou řídil mnoho roků. Finanční omezení bylo způsobeno celkovou finanční situací LTC Pardubice, poněvadž neexistovaly žádné subvence a každá sportovní organizace se musela sama starat o finanční prostředky na svou činnost. LTC Pardubice postavil dřevěnou klubovnu, která před několika málo roky vyhořela. Na této klubovně vázl dluh, když peníze byly získány podíly členů po 1.000,- Kčs, které členové upsali a které byly spláceny tím způsobem, že při každé výroční schůzi LTC byly vylosovány dva podíly, které byly proplaceny. Nad pokladnou bděl pokladní pan Suchánek, který dbal na dodržování finanční discipliny. Za takové situace však závisela činnost na obětavosti členů, kteří bez nároků na jakoukoliv odměnu se starali nejen o vedení oddílu, nýbrž i aktivně hráli hokej a jedinou jejich odměnou byla radost ze hry.
V sezóně 1937-1938 měl LTC Pardubice mužstvo složené ze zapálených amatérů. V brance byl kníže Kinský z Častolovic, který nahradil dlouholetého brankáře Zahradníka, majitele dlaždického závodu v Pardubicích, který byl velmi obětavým hokejistou a který obětoval hokeji vše, co bylo možné. V obraně byli Dostál a Osman, ostatní byli většinou aspiranti jezdeckého pluku v Pardubicích. Později působili v oddíle hokeje další obětaví hráči, Rejda a nadšený sportovec Standa Schejbal, který hájil branku mnoho roků, bohužel jeho další činnost zarazila persekuce komunistickým režimem a podlomila jeho zdraví, takže předčasně zemřel. Za své zásluhy byl vyznamenán in memoriam hodností generála. Z pozdější hokejové sestavy žije Luděk Procházka a rychlé křídlo Karel Just, kteří by nám mohli také něco říci ze své zkušenosti.
Ještě bych se chtěl zmínit o dvou zápasech v uvedené sezóně 1937-1938, které jasně ukáží, za jakých podmínek se tehdy hokej provozoval.
První zápas jsme hráli v Chomutově, já jsem byl vedoucím mužstva, které tvořilo 10 hráčů, samozřejmě bez trenéra, lékaře a maséra, hrajícího trenéra dělal Dostál. Vyjeli jsme ráno vlakem z Pardubic, při tom jedna rarita, hráč Rejda, později státní representant a výborný trenér tehdy začínal, musel před odjezdem rozvést na kole housky, které jeho otec v noci upekl a teprve potom mohl s námi jet. V Praze jsme museli přestupovat na Masarykově nádraží a využil jsem krátké chvilky při čekání na vlakové spojení a koupil v mléčném bufetu proti nádraží každému hráči 3 obložené chlebíčky, na víc jsme peníze neměli, a to byla strava, kterou hráči dostali na celý den, poněvadž po zápase jsme hned jeli zpět do Pardubic. V Chomutově byly také nízké mantinely z prken jako v Pardubicích. Zápas začal pro nás celkem slušně, drželi jsme se dost dlouho bez branek, potom se však ukázala únava a bez možnosti výměny hráčů vzhledem k našemu malému počtu nebylo možné udržet zápas, pfi čemž jednou z hlavních příčin byla překážka v osobách dvou obránců obří postavy, kteří nebyli k překonání. Oba byli bratři - knížata z rodu Hohenlohe.
Dalším zápasem bylo utkání v Popradu, kam jsme jeli za podmínek přibližně stejných jako do Chomutova a výsledek byl rovněž v náš neprospěch.
Hokejisté, kteří hráli za těchto podmínek, byli praví nadšenci. Dnešní hráči by si měli uvědomit jaké podmínky mají ve srovnání s nimi a jak by si měli vážit podmínek, za kterých provozuji tento sport.
Pokusil jsem se velmi krátce ukázat podmínky, za jakých se vyvíjel hokej v Pardubicích a uvedl jsem jména několika typických hokejistů, kteří v těžkých podmínkách s velkou obětavostí se věnovali amatérsky svému oblíbenému sportu. Mělo by to být zároveň výzvou k tomu. aby někdo zpracoval systematicky dějiny hokeje v Pardubicích, poněvadž by si to plnou měrou zasloužil.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem