Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubický židovský hřbitov - 4. část
V roce 1942 po bezpočtu různých zákazů jsou postupně rušeny židovské náboženské obce. S nimi i početná pardubická, v jejímž čele stál v posledních letech JUDr Berthold Thein, rabínem pak byl PhDr.Emil Friedmann (nar.1886). Nastává poslední dějství české židovské tragedie, plnění strašlivého vyvraždbvacího nacistického plánu na likvidaci židů. I když do konce března 1942 se podařilo emigrovat přibližně 25.000 židům, z Pardubicka (právě pro jejich český charakter) to bylo jen několik málo jednotlivců a rodin.Materiály a inventář židovských obcí jsou postupně soustředěny na pražském ústředí a v dohodě pak připravovány transporty do Terezína. Jsou přesně evidovány a prvý transport z pardubického střediska umístěného v budově tehdejší Obchodní akademie v Gymnasiální (dnes opět Štefánikově ulici) byl pod názvem C-F vypraven 4.12.1942. Bylo v něm celkem 650 členů židovských rodin. Další s názvem C-g byl pak vypraven dne 9.prosince 1942. Bylo v něm dalších 606 rodin z pardubického sběrného střediska. Historickým faktem však zůstává, že řada pardubických rodin v rámci takzvaného "smíšeného manželství" nebyla odtransportována, stejně jako "přestárlí" židé byli ponecháni v rodinách. Tito židé pak buď zemřeli, nebo byli vysídleni v rámci dalších transportů.
Jak dopadla genocida - holocaust? Je zřejmé, že po roce 1945 se do svých původních bydlišt navrátilo jen z 1.256 původně odtransportovaných členů pouhých 90. Připočteme-li další, později odtransportované osoby židovského vyznání, jde o méně než 7% osob. Z nich přežilo v terezínském ghettu pouhých 43 a v jiných táborech 47 lidí. Jde zejména o mladistvé, kteří měli to štěstí, že přežili díky své fyzické kondici nacistické běsnění či měli jiné náhodné štěstí.
Osudy pardubických židů v ghettu byly různé. Připomeňme jen osud některých židů - lékařů. S nesmírnou obětavostí se snažili zmírnit utrpení vězněných a pomáhat, jak to bylo ve strašlivých podmínkách možné. Mezi těmi, kdož se snažili s blahosklonným souhlasem esesáků udržet kulturní život, byl i pardubický Hanuš Thein. Patřil mezi iniciátory řady hudebních produkcí. Byl i jedním z těch, kterým se podařilo inscenovat operu "Brundibár" i jiné pořady.
Připomínáme i to, že někteří se snad zázračně zachránili jako MUDr.P.Hochmann. Podařilo se mu s jedním z dosud záhadných transportů odjet po dohodě s SS many na popud Mezinárodního červeného kříže do Švýcarska. Zpět se pak vrátil jako čs. zahraniční voják s naší obrněnou brigádou.
Na pardubickém židovském hřbitově připomíná tuto dobu, jako jeden z mála na židovských hřbitovech, památník. Byl zbudován tehdy ještě existující pardubickou židovskou náboženskou obcí. To však ji již tvořilo šest ŽNO původně samostatných. Z těchto obcí převzala pardubická i 6 synagog a 15 hřbitovů.
Odhalení památníku se konalo v neděli dne 5.září 1948 v 11 hodin za účasti řady čestných hostí a veřejnosti. Spolu s urnami s prstí z terezínského ghetta a z Osvěčimi je na něm zejména 542 jmen zahynulých pardubických židů. Tryznu k odhalení zahájil tehdejší poslední předseda ŽNO Bernard Schůtz, náboženskou část pak kolínský rabín PhDr.Richard Feder, pověřený i úkoly pro pardubickou ŽNO. Program byl doplněn zpěvy pražského židovského kantora a proslovy zástupců čestných hostí z města a dalších korporací. K odhalení památníku byla vydána i útlá brožurka - spíše programový leták. Nejtěžší období židovských občanů pak u hlavního vchodu připomínají i pamětní desky obětí ze sloučených náboženských obcí. Tak z Heřmanova Městce zahynulo 247, z Luže 85, Litomyšle 88, Poličky 34 a Chotěboře 33 osob židovského vyznání. Židovský hřbitov, pokud je občas otevřen, je i dnes hojně navštěvován. Je dnes již jen místem tichých vzpomínek. Dýchá klidem zašlých dob. Je však i dnes trvalým varováním, kam až může vést rasová nenávist a zvrhlá morálka. Vždyť z tehdy 280 pardubických židovských rodin se navrátilo jen 28 osob, avšak ani jediná celá rodina.
