Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Opatovický kanál, stavebně - technická památka
Článek podává souhrn dostupných informací o Opatovickém kanálu, který je významnou stavebně - technickou památkou východočeské oblastí, avšak opomíjenou turistickou veřejností pro malou propagaci. Labská voda, která v tomto umělém kanálu teče více než 480 let, je překračována mosty státních silnic čís. 36, 37 a 38 na několika místech, takže jeho dostupnost je snadná. Stručný historický přehled a sled úprav kanálu Podle listinných dokladů je známo, že krajina od Opatovic nad Labem až po Přelouč patřila původně slavnému konventu kláštera v Opatovicích, který prvý neúrodnou písčinu začal upravovati na rybníky. Vykopání kanálu vzešlo z iniciativy a nařízení majitele panství pardubického p. Viléma z Pernštejna, který žil v létech 1435 až 1521. Stavba byla zahájena v roce 1498 a probíhala až do roku 1514 (16 let). Šlechtic - nejvysší hofmistr království Českého - byl si vědom poruchovosti umělého kanálu a proto stanovil již v prvopočátku každoroční jeho čistění, tzv. „srážku".
Voda z kanálu pouze nesloužila k napájení starých i nově založených rybníků a k hnaní později postavených mlýnských složení (nyní malých vodních elektráren), nýbrž napájela starý gravitační vodovod, kterým byla voda přiváděna do studní v Bohdanči, neboť trpěl nedostatkem vody.
Po třicetileté válce a v následné době nastal úpadek rybníkářství a tím i pokles zájmu o Opatovický kanál. Vyhlíželo to na jeho zrušení, ale k tomu nedošlo, neboť vrchnost a občané regionu si uvědomili, že by zde obnovili poušť.
V roce 1881 hrabě Dr. Richard Drasche z Wartinberku začal křísit pardubické panství. Tím došlo k opětnému napouštění rybníků a zvýšení spotřeby vody. Vznikl konflikt, který vyvolali mlynáři, neboť mlýny se zastavovaly. Spor byl vyřešen prohloubením kanálu v místě jeho odbočení z Labe mladým inženýrem Františkem Šantrůčkem. Úpravou byl docílen větší průtok vody.
První větší změna v činnosti Opatovického kanálu nastala koncem XIX. století. Bylo vybudováno nové vyústění kanálu do řeky Labe pod Semínem v délce 400 m. Kanál původně ústil do starého labiště a podmáčel okolní louky.
V roce 1949 se zhoršenými podmínkami v činnosti Opatovického kanálu zabýval KNV v Pardubicích. Přijal opatření a finanční zajištění pro zlepšení stavu, především v činnosti pomocných struh, což realizoval.
Nejvýznamnější změna v průběhu trasy kanálu nastala při stavbě Opatovické elektrárny v létech 1956 až 1960. Pro provoz elektrárny bylo nutno zajistit přítok vody 16 m3/sek. Požadavek byl proveden úpravou horního úseku Opatovického kanálu. Hrdlo bylo posunuto o 160 m proti vodě. Nový kanál probíhá po pravé straně souběžně s trasou starého. Po 930 m se od něho odděluje přivaděč, který kose přetíná starou kanálovou trasu, podchází silnici a v délce asi 3 km vede do objektu elektrárny. Tímto zásahem byl začátek původního Opatovického kanálu vyřazen z provozu (starý kanál je v délce 30 m zasypán v místě přetínání). V odbočce přivaděče je situováno stavidlo, jímž se reguluje přítok vody do elektrárny. Průtok v nově vybudované části kanálu je nyní 18,5 m3/sek, z čehož do přivaděče elektrárny odtéká 16 m3/sek a zbytek 2,5 m3/sek pokračuje starým kanálem. Vodoteč Opatovického kanálu má sice prioritu, avšak vodoprávní povolení umožňuje elektrárně při nízkých průtocích v Labi, kdy pod hrdlem kanálu protéká jen 16 m3/sek nebo i méně, odebrat všechnu přiváděnou vodu, avšak 2,5 m3/sek (mírně oteplené) musí vrátit pro potřebu ostatních odběrných objektů do kanálu přečerpáním. Toto množství vody, které je elektrárna povinna vrátit, je z ní přiváděno podzemním potrubím o velké světlosti, které vyúsťuje na povrch betonovými otvory při okraji kanálu poblíž silnice východně od obce Čeperky.
V roce 1970 bylo do provozu uvedeno závlahové zařízení k intensifikaci zemědělství. Pro tento účel je z Opatovického kanálu prováděn odběr vody v množství 1,25 m3/sek, kterým se zavlažuje okolní půda ve výměře 3843 ha.
Opatovický kanál spolu s kanálem Halda a náhonem Zmínka náležejí k významným historickým památkám pardubického kraje. Vyžadují zvýšenou péči a údržbu a citlivý přístup při jejich provozním využívání. Od poloviny roku 1966 provozuje tato vodní díla podnik Povodí Labe Hradec Králové prostřednictvím svého závodu v Pardubicích.
Popis trasy kanálu a možnosti jeho prohlídky Kanál začíná nad Opatovickým jezem na řece Labi, protéká obcemi Opatovice nad Labem, Čeperkou, Podůlšany, Starými Ždánicemi, dotýká se města Lázně Bohdaneč, dále teče přes Neratov, Přelovice, Břehy a Semín, pod nímž ústí opět do řeky Labe. Délka trasy nynějšího Opatovického kanálu je 321,5 km, výškový rozdíl hladin od odbočení do vyústění je 23 km. Na kanálu pracuje nyní 5 malých elektráren (dříve mlýnů), které na svých jezech spotřebují spád 15,38 m, na vlastní kanál potom zbývá 7,62 m, což představuje střední spád 0,7 promile, t. j. 70 cm na 1 km. Kanál byl původně dimensován na průtok vody 2 až 3 m3/sek, nyní se jím též přivádí voda do Opatovické elektrárny, takže vtoková část byla zesílena na průtok asi 20 m3/sek po přivaděč do elektrárny. Šířka kanálu od jeho hrdla až po vyústění do Labe se stále zmenšuje. Původní šířka vtokového hrdla byla 8 m a s touto šířkou kanál pokračuje až do Podůlšan, odkud k Neratovu se zužuje v průměru na 7 m a až po Semín zachovává šířku kolem 5 m. Od Semína do Labe je široký jen 3 m. Průměrná hloubka vody se v něm pohybuje kolem 1,5 m. Šířková dimense byla stanovena již při stavbě kanálu s ohledem na velikost zemních prací při zachování optimálního množství vody, potřebné k napájení založených rybníků a k závlaze okolních luk a polí. Zanášením se průtok stále zmenšuje, takže kanál musí býti čas od času čištěn (to stanovili a zavedli již Pernštejnové).
Kanál od svého vzniku do současnosti po celé délce vytváří dojem klidného velkého náhonu nebo malé řeky s delšími rovnými úseky u vtoku. Ve střední části vytváří četné meandry. Na březích po obou stranách jsou stavidla k odvádění vody pro napájení rybníků a obsluhu pomocných struh, mlýny (elektrárny) stojí na jezech. Kanál překračují silnice všech typů prostřednictvím starých a nových mostů.
V současnosti i v minulosti kanál nevytvářel dojem umělosti, nýbrž představuje zkratku Labe. Neruší komposici polabské krajiny, naopak podporuje její malebnost. Na svoji přítomnost nyní upozorňuje vzrostlým stromovím, především mohutnými duby. Protéká lučinami, lány polí, prostupuje boroviny a rozsáhlé obce a dotýká se velikých rybníků. Všechno nasvědčuje tomu, že stavitelé byli zkušenými znalci zdejší krajiny a přírody. Trasa kanálu ve svažujícím se údolí vede jakoby po rozvodí, takže z něho odtéká na obě strany.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1997, číslo 1-2.
