Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Návštěva malíře Emila Adama v Pardubicích r.1887
(ze vzpomínek Josefa Pírky-část 4.) Otevíráme počtvrté modrý sešit vzpomínek pardubického fotografa Josefa Pírky (1961-1942), jak je vyprávěl roku 1941-pouhý jeden rok před svou smrtí JUDr.Miroslavu Mládkovi, který je zaznamenával. Tentokrát nás bude zajímat partie o návštěvě mnichovského malíře prof. Emila Adama (1843-1926) v Pardubicích v listopadu 1887.
"V té době byl pozván od celé společnosti mnichovský malíř, profesor malířské akademie Emil Adam do Pardubic. Měl malovat ve velkém rozměru obraz t.zv.halali v Labi u Opatovic. Od jeho Excelence hraběte Larische1/byl jsem p.profesorovi přidělen k ruce, abych fotografoval přilehlou krajinu, taktéž jednotlivé jezdce i koně pro tento obraz určené. Jelikož Adam tuto krajinu neznal, bylo navrženo shlédnout partii Labe u Opatovic, kde v té době u Labe halali se odehrávalo. Odebrali jsme se ekvipáží já s Adamem s přiměřenými fotografickými aparáty fotografovat tento objekt. Mezi jízdou Adam byl opravdu výborným společníkem a vyprávěl mi, jak prodělal zde v Pardubicích parforsní hon. (Rajtoval jej s sebou). Nepamatuje se již, kde tenkrát byl stanoven meet, avšak popsal mi ten hon, že jelen vzal direkci na Kunětickou horu. Prof.Adam se společností prodělával vše s sebou, měl dosti prudkého koně a řekl mi: Nahoru to šlo velmi dobře, jelen vběhl do hradu, vskočil do rytířského sálu, pronásledován psy, kteří již blízko za ním byli a vlítli též do rytířského sálu za ním, jelen ve smrtelných úzkostech vyskočil otevřeným oknem ven. Dva psi se zahryzli do jeho těla a sletěli se skály dolů. Jelen byl zabit, ale psům se nestalo nic-drželi se ho i ve skoku. Tato scenérie byla prof.Adamem taktéž namalována. Na Kunětické hoře se odbylo halali. Zpáteční cesta koňmo byla však pro profesora velmi nepříjemná. Jeho kůň byl nervosní a Adam poměl dosti strachu cestou dolů s prudkého kopce."
Doplňme barvité vyprávění Josefa Pírky údaji o slavné malířské rodině Adamů. Pro snazší výklad o osudech této rodiny přináším nejdříve genealogické schéma jejích hlavních představitelů.2)
Začněme vyprávět nejdříve životní příběh zakladatele této malířské dynastie Albrechta Adama (1786-1862). Začal kreslit koně asi 18 letý (roku 1804 namaloval koně a jezdce stáje v Oettingen, o rok později portrétoval mladšího prince Oettingen-Wallersteina). Albrecht Adam byl ve výtvarném umění samoukem. Roku 1806 portrétoval 4 prince rodu Oettingen na koních a jejich matku ve 4spřeží, nakreslil i zámek s kostelem v Hohenaltheimu. Za neslavného Napoleonova tažení na Rus roku 1812 byl Albrecht Adam dvorním malířem Evžena vévody Beauharnaise, syna excísařovny Josefíny, v Moskvě, roku 1815 portrétoval dokonce samotného Napoleona na koni. Roku 1829 byl Adam hostem hraběte Hahna, pan na Besedowě, Falkenrostu atd. Velmi známým obrazem je Adamův bitevní výjev "Napoleon před Řezném" (1840), který se nachází v muzeu tohoto města. Roku 1848 byl Adam na hostině v hlavním stanu maršála Václava Radeckého z Radce v Itálii, kde namaloval hraběte Eduarda Clam-Gallase v bitvě u Custozzy. Svůj autoportrét zanechal Albrecht Adam na obraze "Kavalkáda u Heiligenbergu" (1831), kde je zachycen, jak jde pěšky, přičemž ve středu portrétované scény je kníže Karel Egon Fůrstenberg (1796-1854) spolu se svou ženou Amélií Kristinou, rozenou princeznou bádenskou a svou družinou. Syn A.Adama Franz Adam (1815-1886) byl rodovým malířem Thurn-Taxisů a koní. Na obraze "Hon na zajíce" (asi z roku 1842) portrétoval Maxmiliána Karla knížete Thurna-Taxise (nar.1802) s jeho druhou ženou Matyldou hraběnkou Oettingen-Spielberg a s princi Maxmiliánem (nar.1831) a Egonem (nar.1832). Na pozadí obrazu je vidět Donaustauf u Regensburgu.
Pro město Pardubice je nejzajímavější historie vzniku slavného obrazu "Pardubická honební společnost pod Kunětickou horou", společného díla Benna Rafaela Adama (nar.1812) a jeho syna Emila (1843-1926).3)Zakázka byla zadána malířské dvojici na podzim roku 1866. Otec se synem se dohodli tak, že otec pojedná krajinu a psy, kdežto syn Emil lidi a koně. V lednu 1867-na začátku příprav-Emil naskicoval studie 57 osob a 40 koní, jeho otec 30 psů. Koncem roku 1868 byl obraz dohotoven. V době jeho dokončení bylo Emilovi 25 let. Roku 1873 byla ještě pořízena věrná kopie obrazu pro knížete Maxe Fůrstenberga v Mnichově. Citujeme ale přesně t.zv. kroniku Adamů, deponovanou v Muzeu E.Adama v Mnichově (1 .svazek těchto vzpomínek byl vydán roku 1910) 4): "Emil Adam pracoval na začátku roku 1868 v Praze a pak ve Vídni na parforsních skizzách. Od března žil zase v Mnichově, kde došel s ohnivou horlivostí k tomu obraz odvrhnout a přemalovat. Od srpna je to již tak zdařilé, že míní na žádné těžkosti se již neohlížet. Obraz byl pak poslán do Pardubic, kde otec Benno na místě domaloval smečku psů. Když E.Adam potom koncem října přijel, bylo tak daleko dokončeno, že jen ještě málo zůstalo doplnit. Otec a syn mohli být naplněni při předávání tohoto velikého díla radostnou pýchou. Chvála a obdiv byly hlasité."
V průběhu přípravných prací byl Emil Adam pozván ve Vídni k princi Karlu Liechtensteinovi (zemřel roku 1899). Ten po seknutí šavlí v roce 1848 se stal uzavřeným podivínem, na hony do Pardubic přestal jezdit, ale na obraze byl Adamem zachycen. Na návštěvě u Liechtensteinů seděl malíř u stolu s chytrou a krásnou paní, sestrou domácího pána, Marií kněžnou Kinskou (zemř.1905), jíž byl obraz darován, byla totiž patronkou Pardubické honební společnosti (byla nazývána Lady Patroness). Při zábavách této společnosti měla povinnosti domácí paní, při přijímání nových členů měla rozhodující hlas. Posílala novým členům dres se zlatými knoflíky se svým monogramem. Obraz byl instalován nejdříve u Kinských v zámku v Heřmanově Městci, pak přešel do hippologického muzea ve Slatiňanech, kde je dodnes.
Roku 1871 splnili otec se synem podobnou zakázku, na přání Adolfa, vévody Nasavského (1817-1905) 5) namalovali obraz "Honební společnost v Lippspringen". Roku 1876 pozval hrabě Festetics E.Adama do Uher. Ten tu roku 1881 maloval honební společnost v Agardu. V tomtéž roce se účastnil Emil Adam i císařského honu ve Fryštátě ve Slezsku, kam hrabě Heinrich Larisch-Mónnich pozval císaře Františka Josefa LAdam namaloval jeho portrét spolu s hostitelem, neteří císařovny hraběnkou Marií Larischovou, rozenou Wallersee, později známou z mayerlinské aféry (1889) a s jejím manželem Jiřím Larischem, tehdejším majitelem Zámečku v Pardubickách. Tento obraz byl do roku 1945 na zámku Larischů v Solnici, dnes je na zámku ve Slatiňanech a jeho kopie v t.zv.císařských pokojích ve vídeňském Hofburgu. V roce 1874 zachytil Emil Adam též návštěvu císařských manželů Františka Josefa l.a Sissi Rakouské v Pardubicích.6)
Roku 1885 pobýval E.Adam v Anglii, kde pracoval pro prince Waleského. V prvních dnech listopadu 1887 byl pozván mastrem Pardubické honební společnosti hrabětem Heinrichem Larischem do Pardubic, jak to věrně popsal Josef Pírka ve shora uvedené vzpomínce. Larisch jej požádal o obraz honu na jelena. Vzniklo slavné "Halali na Labi", zachycující jelena ve vodě se smečkou psů za ním.7) Obraz, též nyní deponovaný ve Slatiňanech, navázal zřejmě na starší ("Přechod přes Labe" z roku 1872.8) "Halali na Labi" z roku 1887 je obrazem, na němž se podařilo identifikovat psovoda Ch.Pecka, mastra H.Larische, hraběte Rudolfa F.Kinského (nar.1859), pozdějšího autora knihy o pardubických parforsních honech, vévodské manžele Nasavské, hraběte Jiřího Larische (1855-1928), barona Breitbacha, barona Felixe Aehrenthala, hraběnku Elisu Wilczek-Kinskou,hr.Hanse Wilczeka,hr.Fritze Metternicha, hraběte Franze Clam-Gallase, knížete Franze Auersperga (nar.1856), knížata Kinské a jejich syna Ferdinanda ml. (nar.1866), prince Rudolfa Liechtensteina, vrchního hofmistra císařova.
Syn Emila Adama Richard Benno (nar.1873) šel ve šlépějích své rodiny, roku 1899 namaloval "Budapešťskou honební společnost".
Zájemce o podrobnou historii malířské rodiny Adamů odkazuji na Muzeum A.Adama v Mnichově a publikaci "Albrecht Adam und seine Familie" (vyd.Universitátsdruckerei und Verlag Dr.C.Wolf und Sohn, Múnchen 1981-82).
Poznámky:
1) Hrabě Heinrich Larisch-Mónnich (1850-1918), v letech 1877 až 1913 master Pardubické honební společnosti.
2) Franz Thurn-Taxis, Pardubitzer Parforce-Jagd und Rennen, vyd.Bóhlau Verlag Wien-Kóln 1990, s.56
3) Obraz je reprodukován v díle uvedeném v pozn. 2, s.50-51.
4) F.Thurn-Taxis, l.c, s.56.
5) O něm viz J.Kotyk: J.Pírka jako dvorní fotograf vévody Nasavského, Zprávy Klubu přátel Pardubicka 1993, č.5-6, s. 121-127
6) F.Thurn-Taxis, l.c, reprodukuje obrazy s tímto námětem na s.105-106. O návštěvě viz J.Kotyk, Císařovna Sissi v Pardubicích, Zprávy KPP 1993, č.3-4 , s.74-78.
7) F.Thurn-Taxis, l.c, s.138.
8) Tamtéž s.63.
