Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zajímavá shoda pardubského a pařížského mostu
Pardubický Prokopův most přes Chrudimku byl postaven s použitím nejmodernějších prostředků a zásad a jeho budování lze srovnati s velkoměstským mostem pařížským Pont de carousse, také železobetonovým. Pařížský most nahradil původní most z roku 1884, autorem pardubického byl prof.dr.Bechyně, stavbu prováděla fa inž.Pfeffermann-Záruba a stavební dozor za město Pardubice vedl inž.Václav Kadlec. Hlavní shoda mezi Pardubicemi a Paříží tkví ve způsobu odskružení. V obou případech bylo použito t.zv. Freyssinetovy metody. Při stavbě bylo užito nosných pasů, které byly vybetonovány vcelku ponecháním spáry uprostřed mostu. Do spáry byly vsunuty hydraulické zvedáky, které, rozevírajíce obě části, odtrhovaly je od lešení, což bylo zvláště v Pardubicích, kde bylo lešení pevné.Vedle mechanického účinku docílilo se tímto způsobem i důsledku statického: zvyšováním pasů s použitím spáry se rušilo nebezpečí ze snížení vrcholu klenby a dále se odstranila možnost ujetí základů. Tu se každá betonová půle smrštila samostatně, aniž se zvětšilo napětí. I poloha základů byla v Pardubicích určena zajímavě a shodně s Paříží. Po definitivní úpravě pohybů, způsobených tlakem hydraulického zvedáku, smrštění betonu atd., předpokládaných, propočítaných a vypočtených, se již stabilní spára zabetonovala. Zajímavé je, že oba mosty, pardubský i pařížský byly stavěny ve stejné době. Práce na Prokopově mostě byla poslední prací ing.Kadlece před jeho smrtí.
