Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Vojtěch Lautner
/1871-1936/ významný pardubický hudební pedagog, dirigent a hudební skladatel. Před založením Východočeské hudební školy města Pardubic, která byla otevřena 15. září 1919, bylo v našem městě několik soukromých hudebních Škol. Významná patřila také Vojtěchu Lautnerovi.
Pocházel z Plzeňska, kde ve Skočicích měl jeho otec kapela /povoláním byl zedník/. V hudebním prostředí získal první základy svého vzdělání, která později rozšířil studiem na vojenská hudební akademii a na vídeňská konservatoři.
V letech 1897-1903 byl kapelníkem populární hornická hudby v Kutná Hoře. Ta byla mnohokrát vyznamenaná Čestnými diplomy, zlatou medaili, stříbrnou taktovkou a dalšími uznáními.
Se svou kapelou koncertoval Vojtěch Lautner v řadě Českých a moravských měst. Není pochyby, že to bylo velkou zásluhou i jeho osobnosti.
Z kutnohorského období se traduje zajímavá historka, svědčící o jeho nadšeném vlastenectví. V roce 1909 navštívil Čechy u příležitosti vojenských manévrů císař František Josef 1. Dvorní vlak měl krátkou zastávku v Německém Brodě. Při té příležitosti účinkovala také kutnohorská kapela. Když vlak vjížděl do nádraží, kapel. nik dal svojí taktovkou znamení a místo rakouské hymny se ozvaly tány „Kde domov můj..." Po ceremoniích přiběhl k Vojtěchu Lautnerovi okresní hejtman a zle mu za toto vy činil.
Skladatelská činnost z kutnohorského období je dokumentovaná šesti skladbami různého charakteru. Mezi nimi byl populární "Pochod Burů" a „Slavnostní pochod Františku Palackému" (K výročí jeho 100.narození). Z větší tvorby je to opereta „Manžel punčoška". V roce 1903 /bylo mu tehdy 32 let/ přesídlil Vojtech Lautner s rodinou do Pardubic. Zde hledal novou existenci. Založil soukromou hudební školu, kterou vedl přes tři desetiletí. V našem městě získal značnou popularitu. Mimo svoji Činnost pedagogickou se stal 1. kapelníkem městské hudby. V průběhu Východočeské výstavy /od 25. Července do 15.srpna 1903/ se stal se svým hudebním souborem velmi populárním. Výstavní hudba pod jeho taktovkou pořádala pravidelné koncerty. Byla vydána 1 její pohlednice s titulkem „Ta výstavní kapela".. na níž je okolo dirigenta 32 hudebníků.
/Pisatel apeluje na pardubickou veřejnost, zdali by se ještě tato pohlednice našla. Bylo by velice zajímavá ji v našich Zprávách KPP uveřejnit./
Lautnerova hudební škola se představovala pravidelnými hudebními akademiemi, na nichž vystupovali jeho žáci. Mezi poslední žijící patří i naše Členka paní Marie Chudá. Na počátku války uspořádal zvláštní akademii ve prospěch sirotků po padlých. Stalo se tak v rámci akce „Vše pro dítě" a čistý výnos 630 rakouských korun byl potom předán na dobročinné účely?
Neméně byla významná i jeho činnost dirigentská. Vojtěch Lautner ji zahájil nacvičením Smetanovy opery Hubička. Tu dirigoval u příležitosti otevření pardubického Městského divadla 12. prosince 1909. Provedení této opery za spoluúčinkování pěveckých sborů Pernštýn a Ludmila bylo přijato přeplněným hledištěm dlouhotrvají- clm potleskem. Největší úspěch slavila sl.M.Kašpárová v roli Vendůlky a E.Feitler jako Lukáš. Ten byl krátce poté angažován do Národního divadla.
V následujících letech zazněly pod taktovkou Vojtěcha Lautnera ještě další opery: Tajemství Bedřicha Smetany /v roce 1910A Tvrdá palioe Antonína Dvořáka A911 a 1919/, další Smetanova opera Dalibor a Blodkova V studni /1912/.
Nacvičil a dirigoval 1 populární operetu Mamselle Nitouohe francouzského skladatele Hervého.
Vojtěch Lautner byl nadšeným aktivním Členem Sokola Pardubice I. Fyzickou svěžest si udržoval až do vysokého věku, zvláště rekreačním plaváním a odbíjenou. I v jeho skladatelské činnosti se tento moment lásky ke sportu odráží komponováním řady sokolských pochodů a hudby k veřejným cvičením. Byla to např. hudba k prostným cvičením dorostenců o župním sletu Východočeské župy Pippichovy roku 1923 nebo Slavnostní pochod k sletu jugoslávských sokolů roku 1930.
Zajímavá byla i jeho vojenská osobnost v době I.světové války 1914 - 1918. Byl již na jejím počátku stanoven kapelníkem 30. pluku v Tulímu v Rakousku. Působil po nějakou dobu i jako učitel hudby na kadetní škole v Innsbrucku. Ke konci války potom působil jako Šikovatel v záložní nemocnici č.2 v Pardubicích. 31.prosince 1918 byl propuštěn do zálohy. V té době mu bylo právě 47 let.
V našem města se znovu věnoval s elánem znovuobnovení svá soukromá hudební školy. Stovky žáků a žákyň získalo v jeho škole základní hudební vzdělání a celá řada z nich se stala profesionálními hudebníky. Mnoho žáků na svého učitele vděčně vzpomíná. Učil především hru na housle, klavír, dechové nástroje. Sám byl výborným hráčem na křídlovku. Jeho pedagogickou a kulturně osvětovou Činnost ocenili i významní lidé tehdejší doby . Dr.J.Štolba a Dr.K.Pippich.
V posledních letech života vypomáhal při nástrojové výuce i jeho syn Jaroslav Lautner, který se později stal v našem městě ředitelem Lidové školy umění.
Vojtěch Lautner zemřel ve věku 65 let po delší nemoci jako významný rozsévač hudební kultury.
Prameny:
archiv Zdeňka BiČíka archiv Marcela Macháčka
diplomová práoe Anny Fejkusová /z roku 1976/
