Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
O českou školu ve Veské
Na pardubickém panství byly dvě německé školy, státní škola ve Veská a soukromá škola v Moravanském. Obě školy byly určeny pro děti kladských emigrantů, kteří v letech 1780 až 1785 v rámci raabisace osídlili některé z nově založených vesnic. Škola ve Veská byla určena pro emigrantská obce Veská, Malolánská a Staročensko, později ji navštěvovaly i Česká děti z Malých Koloděj. Založena tyla v r.1823 a v témže roce započato s vyučováním v německém jazyce. Na stavba školy dala materiál vrchnost a potahy i ruční práci obstarali obyvatelé všech tři obci. Škola tyla zděná, taškami krytá a obsahovala jedna učebna a byt učitele, který se skládal z jedná obytná místnosti, jedná vedlejší místnosti, letní kuchyně a špižírny. Prvním učitelem byl Josef Rudolf. Ačkoliv škola byla určena pro děti německá národnosti, navštěvovaly ji od r. 1830 i Česká děti z okolních obcí. Důvodem k tomu byla snaha naučit děti němčině, nebolí znalost českého jazyka byla nutná pro každého, kdo se chtěl stát státním zaměstnancům. Po J.Rudolfovi byl učitelem Václav Simek a po nám Fabián Zimmer, pocházející z Nebeské Rybné. Zimmer založil v r.1854 „Pamětní knihu Školy ve Veské". Zápisy začínají stručným popisem slavnosti, konaná ve Vidní 24.4.1854 u příležitosti sňatku císaře Františka Josefa I. a Alžbětou, dcerou Maxmiliána Bavorskáho. Děti z Veské byly přivedeny do Sezemic do farního kostela, kde po slavnosti a slavnostmi promluvě kaplana Jošta sezemická mládež vysadila nedaleko kostela dva stromy na pamět tohoto slavného dne .V dalších řádcích naříká F.Zimmer nad nedbalou školní docházkou, což v té době nebylo neobvyklé i na jiných školách. V padesátých letech byl průměrný počet děti navštěvujících školu 70, poté počet žactva poněkud klesl.
Fabián Zimmer brzo po svém příchodu do Veská se oženil 28.5. 1844 s dcerou dašického souseda Josefa Kolářskáho a Anny roz.Čermákové a již 22.8.1844 se mu narodil syn Alexander. Kmotrem při křtinách byl Alexander hrabě Menadorff-Poulily,rytmistr a velitel eskadrony pl.č.9 cara Mikuláše, potomní generál a podmaršálek a v letech 1864-66 rakouský ministr zahraničí. Kmotrou byla Antonie Boudová, dcera Václava Boudy, lesního v Kolodějích, která sňatkem s hrabětem Jiřím Valdštejn-Wartenberkem se stala hraběnkou. V příštím roce 27.10.1845 se narodil další ayn Emanuel, jemuž za kmotra byl Jan Meliš, mlynář ve Zminném, otec Emanuela Meliše, hudebního a hospodářského spisovatele a kmotrou opět Antonie Boudová.
Rok 1866 nebyl pro obec Veskou šťastný. V květnu byla neobvyklá zima, mnoho polních plodů pomrzlo. Obec taká pocítila následky nešťastná války s Pruskem. Ve Veská bylo ubytováno pruská vojsko, poprvé 5.7. a pak ještě dvakrát. Ve škole byli ubytováni dva důstojnici. V pamětní knize je poznámka, že chovaní pruského vojska bylo bezvadné. Od roku 1862 nastalo po jazyková stránce určité uvolněni, bylo to v době, kdy nastoupil nový učitel Schindler. Jak učitel, tak i sezemický kaplan začali s počešťováním školy. To se však některým rodičům nelíbilo, byli to především Jos.Tirich. Pr. Schneider a hostinský Kom a z jejich podnětu sešli se v r.1871 rodiče všech přiškolených obci a přednesli Žádost novému učiteli Jakubu Weichetovi „Naše škola byla původně německou, ale pan učitel Schindler ji proměnil ve školu utrakvistickou, uče v ni jednotlivým předmětům pomoci obou jazyků zemských. Nyní ale Vás žádáme, abyete ji zase do jejího původu uvedl a to naše přáni veleslavná o.k.okresní školní rada ku schválení předložil." zádost byla samozřejmě příznivě přijata a výnosem zem.šk.rady z 27.2.1872 schváleno vyučováni v německám jazyce a škola prohlášena za německou. V tomto roce patřilo do školy 42 děti školou povinných. Školní knihovna měla v té době 136 knih německých. Mezi školními dětmi se již vyskytuje dost českých jmen, zejména z Malých Koloděj, které byly výlučně České a byly do Veská přiškoleny, pak z Malolánského i z ostatních obcí. V pamětní knize se také v r.1874 objevuje ojedinělý český zápis. V tomto roce byly problémy se školní docházkou, neboť vypukla epidemie spály, na kterou i některé děti zemřely. Významným rokem pro školu byl rok 1875. Tehdy podalo poprvé žádost o odškoleni Staročensko a žádalo o přiškolení do Černé za Bory, Žádost však byla přičiněním škol.inspektora Glogara z Lan-Škrouna zamítnuta. A 18.března 1875 podávají rodiče žádost o přeměnu německé školy v českou. Žádost byla okresním úřadem taká zamítnuta s odůvodněním, že sami výslovně žádali, aby byla škola německá. 15.3.1877 se stal představeným obce Veská a zároveň předsedou místní školní rady poprvé Čeoh Svědiroh.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1993, číslo 3-4.
