Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Čeští Židé a Pardubicko
Jen nemnoho věcí se nezačíná v Pardubicích odvíjet od slavného velmože - pana Viléma z Pemštýna. Je tomu tak i v historii židů pardubického regionu. Již při roce 1490 se zavázal Jan Bayer, mistr židovství Království Českého a Markrabství Moravského, na místě všech židův panu Vilémovi z Pernštýna ročně platit! 50 zlatých uherských. A pan Vilám, Jeho milost, když by se židé k jeho Milosti utekli, což by koli nebylo proti pánu Bohu a zemi, jich svou radou neopouštěli a jim co dobrého učiniti aby ráčili. Již v roce 1507 je v nejstarším pardubickém urbáři uváděn jakýsi žid Kapřík v ulici Arnoštově - dnes Svatá Anežky české a další mladší žid „v baště mezi branami" - dnes Bělobranské náměstí. V dějinách města Pardubic nad Labem Josefa Sakaře je v prvá Části třetího dílu - Život nábožensky do roku 1900 - popsána historie židů v městě. Z ni je patrna nesporná vůle pernštýnského rodu o náboženskou toleranci a přízeň všemu, což přispívá k hospodářskému rozkvětu. Proto postupně židů na Pardubicku i v městě přes všechny problémy a potíže přibývá. Tak částečnou výlukou na základě resoluce z roku 1589, kdy na panství smělo žit jen Čtrnáct židovských rodin - však na půl mile od města. Avšak již v prvých letech sedmnáctého století se již pobytu židů v městě i regionu v zásadě nebránilo, i když ně které půtky a spory nadále přetrvávaly.
Židé však nežili jen v Pardubicích. Tak jsou postupně usazeni i židé v Dašicích, židovská rodina v Brozanech i na dalších místech. To již stál v prostoru ještě dnes zvaném "Na Židově" prvý židovsky hřbitovy Pozemky byly prodány již v roce 1624 a hřbitov sloužil jak židům v městě a regionu, ale i a jiných míst, odkud si místo na hřbitově zakoupili. Počet židů počala vzrůstal a v roce 1801 to bylo již 235 osob v celkem 56 rodinách.
Mimo města pobývali v 36 obcích, většinou pojedná rodině jako kupci, vykupovači, šenkýpi a pod.Když ústava z roku 1849 zrušila židovskou výluku při gruntovních smlouvách, využil toho jako prvý Marcus Oesterreicher a koupil v městě dům čp.77 na rohu náměstí - dnes sídlo okresní knihovny. Stal se pak po řadu let představitelem Židovská náboženská obce. V roce 1858 již dle evidence okresního hejtmanství bylo v městě 21 židovských rodin s 86 příslušníky. V tě době byl 1 duchovním správcem pardubické Židovské náboženské obce krajsky rabín Dr.Polatschek, od roku 1863 spravoval matriky Jakub Hitschmann z Přelouče, obřízku vykonávali Izák Pfeifer z Roubovic a Jonaa Goldmann z Heřmanova Městce. To již v roce 1880 v Pardubicích bylo 387 židů a byla zde značná snaha o osamostatnění.
Z tohoto vyplývá, že pardubičtí židé nikdy neměli uzavřené společnosti a ghetto, jak tomu bylo v řadě jiných měst.Jejich rozptyl v regionu byl značný.
Snaha o osamostatnění se pak projevila v roce I867 zřízením židovské soukromé školy s německým vyučovacím jazykem. Ta však v poměrně krátké době zanikla. V roce 1879-1880 byla zbudována vedle domu náboženské obce synagoga na rohu tehdejší Alžbětiny a Palackého ulice - dnes Dům služeb.
V roce 1895 pak úsilí obce vrcholí zřizenim samostatného rabinátu s prvým rabinem Adolfem Nahnadlem. A právě v těchto leteoh koncem minulého století začíná historie českých židů na Pardubicku. Samozřejmě nevzniká náhodou a vyoház z řady dřívějších zkušeností i vrcholícího období národního obrození.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 3-4, rok 1993.
