Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Honza Kolohnát z Přelouče
Přelouč byla známá a populární snad v celých Čechách díky oné pověsti o městské bráně, na které rostla tráva. Popularita Přelouče se projevovala mimo jiné i v několika divadelních hrách, které se objevily na jevišti ke konci 18.století a počátkem 19.století. Tak např.r. 1709 tyla hrána v Roaenthalu za Pořičsko hranou veselohra o 3 jednáních "Soukeník z Přelouče" podle německé hry Der Advokát Pateíin, přeložená z francouzštiny od P.Kašpara Plutza. Ale nejznámější a nejoblíbenějši byla veaelohra se zpěvy -aingšpil-c Honzovi Kolohnátovi z Přelouče. První část nazvaná „Jízda Honzy Kolohnáta do Prahy za nevěstou a nezdar svatby" byla poprvé dávána ve Vlasteneckém divadle v německo-české versi v prosinci 1795 a její Český překlad pořízený a upravený Václavem Thámem o mesíc později. Hru napsal divadelní ředitel Franc Guolfinger v on Steineberg l/ a hudbu složil V.Tuček. Hudební partitura ae však nezachovala, zachovalo se jen několik písni, která jsou obsaženy ve "Zpěvech z nejvýbornějších 12 zpěvoher", vydaných r.1799 Václavem Thámem. Představitelem hlavní role byl pražsky rodák, oblíbený herec a komik Václav Svoboda.2/ Hra pojednává o bohatém, ale hloupém a neohrabaném venkovanu, synu bohatého sedláka z Přelouče, který přijel na koni do Prahy za nevěstou. Tento venkovský hromotluk, který nezná Prahu, ani život v Praze, se před svou nevěstou a jejím otcem pořádně zesměšní a tím jeho námluvy neslavně skončí. Hra vyšla tiskem roku 1797 s názvem „Hana kHachl, oder Rendea-voue in der neuen Allee". Získala si velkou popularitu a udržela ne na jevištích až do r.1835. Byla hrána nejen v Praze, ale i na venkově, např.r.1814 dával Honzu Kolohnáta divadelní spolek v Litomyšli, r.1809 byla hrána v Brně, r.1818 se konalo Česká představení Honzy Kolohnáta v chlumeckém zámku, kde spolu 8 chlumeckými divadelními ochotnízy hrál i mladý Václav Kliment Klicpera, r.1822 v Olomouci, o tomto představení je zachován plakát, kde mezi herci je uveden i Václav Thám. Č. Č.M 1828 nazývá Josef Krasoslav Chmelenaký veselohru o Honzovi Kolohnátovi mazaninou a dodává: "ať si ten neotesaný sedlák zůstane v Přelouči, kam právem patři". Presto Honza Kolohnát se stal oblíbenou, líbivou a hodně navštěvovanou veselohrou. Druhá část s názvem „Svatba Honzy Kolohnáta v Přelouči" se odehrává přímo v Přelouči a v divadle se poprvé hrála r.1797. Autorem veselohry byl opět Steinsberg a hudbu složil opět V. Tuček. Do češtiny ji přeložil Jan Nep.Štěpánek. Hra byla ale brzo zapovězena, neboť obsahovala různá satirická místa, kde si autor bral na mušku tehdejší společenský život a různá prohřešky tehdejších horních vrstev společnosti. Brzo nato bylo provedeno ve Vlasteneckém divadle i třetí pokračování Honzy Kolohnáta, avšak od jiných autorů. Nebyly to jen divadelní hry, které pojednávaly o Přelouči.
V roce 1797 byl založen německý humoristický týdeník „Hana Kla,-chels Korespondenz mit ssinem Schwager und seiner Murza in Prze* lautach". Vyšlo celkem 33 čísel.
V roce 1795 vyšly v Praze „Briefe einea Przelautachere an eei-nen Herrn Schwager in Przelautsch uber seinen Aufenhalt in Prag".
V dopisech je zesměšňován venkovský naivní chlapík, který se dostal do Prahy a zde zažil různé humorné příhody, ale zároveň dopisy obsahují satiry, ve kterých jsou kritizovány různé společenské prohřešky a nemorálnosti. Proto byly asi po čtvrtém dopise zakázány.
Takovou popularitu melo málokteré město v Cechách, ala pravděpodobně o ni ani Přelouč nestála.
Jak přišel Steineberg na Přelouč? Narodil se v Čechách, ale zdali znal Přelouč, nevíme, je však možné, že pověst o Přelouči slyšel, která byla tenkrát dost rosšířena, zmiňuje se o ni i Vavák ve svých Pamětech. Steinaberger spolupracoval s Václavem Thámem, který Přelouč znal, nepřišel podnět od něho? Na podzim r.1797 Steinsberg převzal Vlastenecké divadlo, kde Václav Thám působil jako režisér, zpěvák, herec a dramaturg. Téhož roku na sv.Václava zahájil zde České hry Thámovou hrou „Václav nábožný, vévoda Český".
Skladatelem hudebních vložek v singšpílu Honza Kolohnát je uváděn V.P.Tuček. Ve starších publikacích bývá uváděn Vincenc Perrariua Tuček, narozený kolem r.1755, syn Františka Tučka,39/ v knize „Národní divadlo a jeho předchůdci" je uveden Vinoeno Tomáš Václav Tuček, narozený 2.2.1773 v Praze, syn Jana Tučka /Jan Tuček, kantor u sv.Petra, zemřel r.1783/* Jan Tuček a Prantišek Tuček pocházejí z hudebnická rodiny, která má svůj původ v Sezemicich. Skladatelem singšpílu je tedy Vincenc Tuček, celým jménem Vinoeno Perrarius Tomáš Václav, zpěvák, hsrec a hudební skladatel. V literatuře je někdy uváděn jako František Vincenc, i Dlabačův lexikon tak uvádí, pokřtěn byl ale Vincenc Ferrariua a jeho iniciálky se vysvětlovaly jako Vincenc Prantišek. První hudební vzděláni obdržel od svého otce, potom působil u hraběte Sweertse v Praze a v létech 1797-1300 u vévody Petra Hurónského v Náchodě.4/ Po smrti vávody 13.1.1800 odchází na krátký čas jako ředitel orchestru divadelního do Vratislavi, kde působil do 30.4.1801. Odtud přešel do Vidně k divadlu v Leopoldstadtu. Na konec r.1810 odchází do Pešti, kde asi v r.1820 zemřel. V.P.Tuček byl úspěšný skladatel singšpílu /jichž bylo vioe jak 30/, melodramat, skladeb církevních a tanečních a několik skladeb pro kytaru. Jako zpěvák vystupoval např. v oblíbená pohádkové zpěvohře „Kouzelná flétna" v roli Tamina. Z jeho oper byla v a svá době vysoce ceněna „Lanassa". U V.F.Tučka získal hudební vzděláni jeho příbuzný, hudební skladatel a učitel hudby František Sal.Tuček /viz Zprávy KPP 1-2/1990/.
Hudební akladatelá Tučkova isou uvedeni jak v Hudebním slovníku, tak i v naučných slovnících /hiegrův, ottův, Masarykův, Brockhaue/, ale všude je dost omylů s nepřesnosti.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1993, číslo 5-6.
