Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Zbroj ochranná na náhrobních kamenech
Zbroj ochranná /běžněji, avšak nesprávně nazývaná „brnění“ je velmi cenným dokumentem nejen technické vyspělosti řemesla, zabývajícího se zpracováním kovu, ale je i kulturně-historickým dokladem své doby. Často se pak stává, zpodobněna rukou malíře či sochaře, důležitou pomůckou pro historika, řešícího některé problémy, mající vztah k přesnějšímu určeni té či oné historické události. Avšak ve výtvarném uměni, ať již se jedná o díla malířů či sochařů, může být zbroj dobrým, čas určujícím prvkem, ale může být i činitelem zavádějícím, pokud není badatel obeznámen s jejími vývojovými stavebními částmi. Výrazně se s tímto problémem setkáváme především v malířství. Jmenujme alespoň známou skutečnost obrazů
"Ukřižováni", kde postavy ozbrojenců jsou nejčastěji oděny ve zbroj té doby, ve které byl obraz malován. Dosti příkladů pro tento chronologický nesouhlas nalézáme i v tvorbě umělců, ztvárňujících podobu ozbrojence plasticky - jde na prvém místě o díla kameníků a sochařů, vytvářejících náhrobní kameny. Zde si připomeňme kupř. náhrobek Břetislava I. /1037-1055/ v Praze u sv.Víta, vytvořený Petrem Parlářem v roce 1377. Lentnerová zbroj Břetislavova odpovídá přesně tomu období, ve kterém Parléř pracoval. Břetislav by musel nést zbroj mnohem jednodušší, kterou v jeho době představoval pouze pancíř /„drátěná košile"/ bez plátová ochrany paži a nohou. Na základě těchto skutečnosti se můžeme nyní pokusit zhodnotit některá výtvarná památky, vzešlé z rukou kameníků či sochařů, působících v Pardubicích v 17.století.
Již dříve byla věnována pozornost náhrobnímu kameni Vojtěcha z Pernštejna v chrámu sv.Bartoloměje /ZKPP č.2-1978,s.26/, na kterém pro zbroj velmožovu byl vzorem přechodný typ zbroje z období začátku dvacátých let 16.století /Vojtěch zemřel r.1534/. Nyní budeme věnovat pozornost náhrobnímu kameni rytíře
Petra Antonína Lamotté
/u Doera pod Č.399, svazek 204, jako La Motte v.Frintropp, podobně Genealogisohes Taschenbuch z r.1913, s.498 - což francouzskému jazyku odpovídá přesněji/, uloženému v kostele Zvěstováni Panny Marie. Přesný popis této dosti rozměrné pískovcové desky /260xll8 cm/ je uveden v Divišově díle na str.37. Deska ležela původně v dlažbě presbytáře kostela, odkud byla později vyzvednuta a vsazena do vnější zdi. Při opravě kostela v nedávné době byla pak opět sejmuta a zatím uložena v oratoři. Je Částečná poškozena otřením v části, kde byl udán letopočet úmrtí šlechtice. Podle památní knihy Červenkovy má se jednat o rok 1622 /Diviš s.37/.
Zde uvezme alespcň, že rod La Motte de Frimtrepp, původem z Francie, se přistěhoval v roce 1620 do Čeoh. Jeden z členů tohoto rodu, náš Petr Antcnin, byl v třicetileté válce - dla nápisu na náhrobku - "ROM KAY MA BESTALTER OBRISTER UBER 1000 PFERDT". Tedy dosti vysoká vojenská hodnost, jejíž význam je zdůrazněn nejen plnou zbrojí vyšších velitelů, ale i Šerpou, zavěšenou od praváho ramene k levému boku, kde je též zavěšen meč. Na začátku 17. století a v průběhu třicetileté války byl organizační jednotkou císařské jízdy pluk o 500 až 1000 jezdcích pod velením plukovníka /colonel, osrist/. La Motte je zde takto jmenován, jeho vysoká vojenská hodnost je tedy nesporná. Zbroj vyšších vojenských hodnosta řů byla vždy složitější a jemněji vypracována, než soudobé zbroje prostých bojovníků. Na popisovaném náhrobním kameni se o této skutečnosti dozvídáme pouze z celkové její konstrukce - a to ještě dosti nepřesně. Celkové ztvárněni postavy je velmi hrubé a anatomicky nepřesné. Zbývá nyní otázka, zda konstrukční typ této ochranné zbroje odpovídá době, kdy La Motte zemřel. Obaahem výsledná odpovědi je stejné zjištěni, jako v případě náhrobku Vojtěchova, dokonce je zde časový posun ještě výraznější. Ale nenechme se tímto zjištěním překvapit. Musíme si totiž při podobných rozborech stále uvědomovat konzervativnost nejen umělců - především malířů a socha řů - v setrvávání u starších vzorů, ale i majitelů zbrojí. Ti byli totiž často donuceni jejich vysokou cenou a nejistotou doby k tomu aby starou zbroj nosili až do úplného opotřebení, ač již nevyhovovala módním požadavkům. To nám dobře potvrzuji nejen obrazy a náhrobky, ale i materiály z oblasti sfragistiky a numismatiky.
Zbroj užívaná vyššími vojenskými veliteli v období po roce 1620, byla typická předním plechem a téměř rovnoběžnými vertikálními liniemi, dále prodlouženými zbrojnými šosy, ukončenými nákolenicemi a souměrnou zbrojí paží /pravé přední křídlo nemělo výřez pro dřevcovou opěrku/. Zcela úplně již vymizela ochrana podkolenní části nohy. Ochranu hlavy tvořila límcová, uzavřená přilba se zdvihacím plným hledím starého typu, nebo se spojeným výřezem očnicovým a nosním. Zbroj na popisovaném náhrobním kameni splňuje tyto předpoklady jen v případě předního plechu a ochrany paži. Všechny další konstrukční části zbroje nám představuji typ,používaný převážně mezi léty 1560 až 1590. Příklady pro toto tvrzení můžeme nalézt nejen na obrazovém materiálu, ale i na dochovaných originálech zbroji z období druhé poloviny 16.století. Kupř. ve sbírce vídeňské, v Umělecko-historickém muzeu je to zbroj pro pole císařského hejtmana Lazara Schwendl z obdobi kolem roku 1560, nebo ve sbírce Wallaceově v Londýně je to zbroj č.34 ze stejného období. Pro zmíněné období jsou typické právě ony prvky, které nalézáme na našem náhrobku: jde především o dosti krátké zbrojné Sosy, složené pouze ze Šesti pruhů a plná zbroj nohou, včetně nástehenek a plechovio /podkolenni část nohy/. Dokonce je zde i náznak plátových bot. Límcová přilba se zdviženým hledím, umístěná v pravém dolním rohu, je zdobena péřovým chocholem. Spodní okraje límcové části přilby připomínají spise starý typ přilb pro kláni. Stejné stavební prvky zbrojí ze začátku 2.poloviny 16.století vykazuje i hornoitalská zbroj v Historickém muzeu města Vidně /č.135.980/. Pro vídeňskou měšťanskou zbrojnici byla získána v roce 1558. Je na ni za jímavá i konstrukce límce, shodná se zbroji náhrobku.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1993, číslo 7/8.
