Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Jiří Toman – fotograf (1924 – 1972)
Výstava "Jiří Toman-fotograf", která se ve dnech 4.února až 14. března 1993 uskutečnila ve Východočeské galerii Pardubice, nepředstavuje jen prostou položku a jednu z běžných akcí výstavního programu galerie. Povahou, zacílením, zjevnými a skrytými souvislostmi podněcuje k zamyšlení o kulturních umělecky tvůrčích i lidských otázkách, evokuje tázáni po vztahu různých vrstev a úrovní naší výtvarné kultury. Kdy vlastně překračuje umělec svá místní východisko a vstupuje do horizontu národního kulturního kontextu? A v jaké míře a podobě se pak domov, užší i širší okolí, locus standi, místo průběžných tvůrčích ambici podílejí prostřednictvím umělce na obecnějších uměleckých aktivitách a procesech?
K Jiřímu Tomanovi, výtvarnému fotografovi, výtvarníku filmu a ilustrátorovi, narozenému a žijícímu v Pardubicích (nar. 22.3.1924/, nebyl osud příliš štědrý. Když ho ve čtyřiceti osmi letech /10.4. 1972/ překvapila v hradecká nemocnici smrt, nestihl zdaleka uplatnit všechny avé umělecké plány, rozvinout všestranný talent a nadáni. Za války byl totálně nasazen /l943-45/ a potom po třikráte úspěšně skládal přijímací zkoušky na pražskou FAMU /1946, 1947 a 1948/, aniž však ke studiu kdy nastoupil. Filmu a fotografii však bude nadále věrný: píše scénáře, s protifašistickým filmem Blázinec ve střední Evropě se dočká prvního uznáni. Uplatnil se v řadě profesí: jako úředník, kalkulant, údržbář, fotograf a propagační výtvarník. Od sklonku padeaátýoh let /1959/ - vzniká tehdy taká řada jeho reportážních, akčních snímků a fotografickýoh kompozic - pracuje v pražském Propagfilmu. Ve dvaašedesátém roce je přijat jako fotograf a filmový animátor do SČVU, vystavuje samostatně i kolektivně a současně začíná spolupracovat se studiem Československého kresleného filmu na Klárově v Praze. Realizuje své nezapomenutelné filmy Až najdu růži /1965/, O Čtverečce a Trojúhelníčkovi (1965/, Ptáci Koháci /1965/, Chlupatý ptáček /I966/, Kbamodrcm 1999 /1968/, Ptáci Koháci mu vynesli řadu oceněni doma / Stříbrný střevíček v Gottwaldově,1966/ i v zahraničí Annecy, 1965; Benátky a Oberhausen, 1966/.
Výchozí pro vše, s čím se Jiři Toman potýkal, je v tématice i formě rozmanitá výtvarná fotografie. V samotném středu nachází přirozeně člověka v bohaté paletě typů a věku. Nečekejme ale vnější povahopis: Jiři Toman své snímky nearanžuje, postavy dospělých i dětí mu nepózují, ale před objektiv vstupuji ve svém přirozeném zjevu, se stopami a následky vlastních činů. Aby je učinil zřejmými, nadsazuje a sahá po poetické zkratce, zamlžuje a znejasňuje kontury, zdůrazní fragmenty /Dotyk, Led, Tráva, Skupenství. Hra, Člověk a voda/. Motivy mu srůstají v celá řady a cykly, provázejí umělce po léta. aby mnohé smazala definitivně až smrt. Pouhá mnohotvárnost světa a života Jiřímu Tomanovi nestačily: vždyť mnohem hlubší a vzhledem k poslání umění i pravdivější je postižení životního procesu v jeho vnitřní rozpornosti, kdy niterně prosakuje navenek a vnější se zvnitřňuje, optická souhra a konflikt fysických sil se zrychluji nebo zpomaluji, ba náhle i zastavují a znehybní /Kluziště/.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1993, číslo 7-8.
