Zveme Vás

21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Kategorie aktualit

Archiv aktualit

Abrahamisté na pardubickém panství

Toleranční patent vydaný císařem Josefem II. 15.10.1781 přinesl omezenou náboženskou svobodu. Nekatolíci mohli se hlásit k dvěma povoleným vyznáním augšpurskému /luteránskému/ a helvetskému /calvínskému/, mohli svobodně vykonávat svoji víru, nebyli však postaveni na úroveň katolíků. Přestože to byl proti dřívějšku pokrok, nesplnil naděje vyznavačů ostatních nekatolických náboženství, kteří pak byli pro svá přesvědčení pronásledováni. Na různých místech v Českých zemích se vyskytly již před vyhlášením tolerančního patentu různé sekty náboženských blouznivců. Po vydání dvorského dekretu z 11.2. a 12.8. 1775 byli mnozí z nich vystěhováni na vlastní útraty do vzdálených krajin, do Sedmihradska, Bukoviny a pod. Na pardubickém panství se vyskytli náboženští blouznivci i po vyhlášení tolerančního patentu hlavně v obcích Rokytno a Chvojenec a v menši míře i v Býšti. Jak to asi na Pardubicku vypadalo, ukazuje poznámka dašického faráře v dašické matrice /SOA Zámrsk, matr.č.281l/. Poznámka je psaná německy,, zde je český překlad:
"29.července 1830 notata: Abrahamité byla sekta v 9.století, která tak jako Pauliciáni popírali božství Kristovo a svoje jméno obdrželi od náboženského blouznivce Abrahama v Antiochii. Velice se rozšířila v Sýrii a byli potlačeni horlivým obracením na víru sv.biakupa Cypriána z Antiochie. V nové době povstala nová sekta pod stejným jménem, jinak také tichý duchové, falešně nihilisti, deisti, kteří na pardubickém panství ve vesnicích Chvojenec, Rokytno, Byšť atd. v roce 1782 způsobili velký rozruch a na rozkaz císaře Josefa II. byli vojákem eskortováni přes Poličku, Bystrá, Brno atd. do Banátu /v Pardubicích byli před odchodem oblečeni do halenek z bílého sukna/, kde byli jedním Českým jesuitou utěšeni a poučeni. Jednohlasně žádali, aby byli propuštěni a odvedeni do své domoviny a slíbili své bludy odpřisáhnout, což se také stalo. Zdá se však, že ještě mnohá jiskra dále doutná pod popelem, až kolem roku 1815 skrze prachovické sedláky Matěje Barvu, Jana Fuxa, Františka Kubíčka atd. na podněcováni falešného proroka Mezuláníka z Týniště a dašického občana Jiřího Horáka z čísla 13 tato sekta byla znovu uvedena v život a v roce 1830 vzrostla již na 36 žijících individuí /množství podezřelých nečítaje/".
Abrahamité nebo také deisté patři k českým blouznivcům. V Rokytně a ve Ohvojenci mělo jich být 52 rodin, náležel k ním i rohytenský rychtář Mazura. Po vydáni tolerančního patentu se různí činitelé pokoušeli přemlouváním a domluvami přiměti je k návratu do katolické církve, nebo aby se alespoň přihlásili k některému z povolených vyznání. Úspěch byl jen malý. Tak 7.9.1783 předkládá vrchnostenskému úřadu farář z Chvojna Jan Neubauer konsignaci deistú, kteří z obce Chvojenec se z vlastního popudu nevřítili do katolické církve. Byly to čtyři úplné rodiny, dvě rodiny neúplné a šest jednotlivců, celkem 33 osob.
Císař Josef II. nechtěl deisty v rakouských zemích .trpěti a proto vydal 12.10.1782 dvorský dekret, který nařizoval, pokud se nezřeknou svého náboženství a nepřidají se ke katolické církvi nebo k některému z povolených vyznání, budou ze svých usedlostí vyhoštění a posláni do Sedmihradska. Jejich dvory a usedlosti jim maji být prodány, ze stržených peněz má se uhradit náklad na jejich převedeni do Sedmihradska a zbytek se jim odevzdá. Převedení se dělo vojenskými eskortami. Děti do 15 let jim byly odebrány a dány na vychování do křesťanských rodin. Nedovolovalo se jim vstupovat v manželství. Pro jejich tvrdošíjnost byli na Pardubicku nazýváni posměšně berany. Síření jejich učeni podporovaly neutěšené poměry a bída, ve které žili, a proto hledali ve svém učení unik z pozemských strastí. Sami se řídili heslem „Čiň dobré a varuj se zlého". Těm, kteří se ve vyhnanství obrátili, byť třeba jen na oko, byl návrat do vlasti povolen a děti i jejich usedlosti jim vráceny. Přihlásili se ke katolictví nebo jinému povolenému vyznání, ale mnozí z nich v duchu zůstávali při své původní víře. Chodili do kostela, zúčastňovali se všech svátostí a vykonávali řádně všechny své náboženské povinnosti. K nadřízeným úřadům a duchovním se chovali tak, že jim nikdo nemohl nic vytknout. Při tom byli do sebe uzavřeni a nepřístupni.
Hnutí připravilo vrchnostenskému úřadu nemálo starostí. Svědčí o tom i oběžník z 28.2.1782, neboť „při nynějším vyšetřování našich bloudících bratrův se vyskytlo, ze někteří ve vsi Rokytně a Chvojenci tak velmi zmateni jsou, že krom jediného Pána Boha ani Syna Božího, ani Ducha Svatého, ani následovně Svatou Trojici, ani čehož nevěře ji a ani žádné víry aneb náboženství nemají, mezi těma pak i dokonce rychtář společnéj jest, kteréj v témž ouřadě žádným způsobem trpěn býti nemůže". Proto se z oběžníku nařizuje rychtářům, dřitečskému. němčickému, býšťskému a hoděšovickému, aby se vypravili do Rokytna, kde zbaví rychtáře úřadu, ustanoví z konšelů prozatím jednoho počestného muže, aby prozatím řídil obec, navrhnou nového rychtáře a odpadlíky od víry seznámí s císařským nařízením, což znamená, že nesměji konat žádné ani soukromá ani veřejné služby, ani kázání anebo jiná náboženské úkony. Musí pilně choditi na služby Boži, kázání a cvičení křesťanská a ve všem řiditi se svým duchovním pastýřem. Svá dítky mají posílat do ustanovených škol pro cvičení literního uměni, ctnosti a mravů. Na to vše bude dohlížet farář a ustanovený rychtář s konšeli a v případě, že by se uvedenými nařízeními neřídili, neprodleně podati zprávu vrchnostenskému úřadu".

Prameny:
- Matrika Č. 2811 SOA Zámrsk
- Riegrův a Ottův slovník naučný
- Šafařík, Pospíšil Holice, obraz vývoje a současnosti
- Spisy velkostatku Pardubice, SOA Zámrsk VS 36