Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Dvojí pohřeb primáře Messanyho
Po listopadu 1989 bylo v Pardubicích založeno několik nadací. Jednou z prvních byla zdravotnická nadace, nazvaná po MUDr. Františku Messanym. Tím se dostal tento vynikající pardubický chirurg z první třetiny dvacátého století do povědomí i té nejmpadší pardubické generace, protože všechna periodika, vycházející v Pardubicíc, se o něm v posledních dvou letech - tu šířeji, tu stručněji - v souvislosti se zřízením nadace několikrát zmínila. Veřejnost se tak mohla seznámit s tímto vzácným chirurgem, vysoce vzdělaným člověkem v literatuře, hudbě, a kultuře vůbec. Nepsalo se však o jeho osudech posmrtných. Tak to napravme, protože se o nich ví velice málo. František Messany se narodil 1. prosince 1870 na Kladně, kde byl jeho otec účetním (mimochodem jeho otec i děd Šebastian se psali se dvěma –ss- uprostřed a -ý- na konci tedy Messaný. Po získání lékařského diplomu a asistentuře u prof. Maydla v Praze nastoupil 15.března 1903 na monoprimariát do právě otevřené veřejné okresní nemocnice v Pardubicích, z niž odešel na odpočinek 1. února 1927. 4/ Odpočinek trávil ve své vile na břehu Matičního jezera v Pardubicích. 5/
Jeho známí a blízcí věděli, že ho trápí cukrovka. Koncem roku 1935 - to mu bylo teprve 65 let - se ale u něho začala projevovat i deprese s hypochondrickými stavy. Na radu Mesaanyho pražských přátel-lékařú nechala ho jeho žena Matylda hospitalizovat v Praze-Veleslavíně v tamějším tehdejším psychiatrickém zařízení, do kterého byl přijat 31.března 1936. Za necelá dva měsíce. 11. května 1936 byl ve zlepšeném stavu propuštěn do domácího ošetřování.6/
Zanedlouho se však příznaky objevily znova, ke všemu se zhoršil i otav cukrovky, a tak 5.listopadu 1936 došlo ve Veleslavíně k rehabilitaci. Paní Matylda, aby mohla být se svým manželem v denním styku, si v Praze pronajala na dnešním Rašínově nábřeží byt. Do tohoto bytu za paní Matyldou i do Veleslavína za primářem docházela paní PhDr. Marie Svobodová-Herrmannová, jejíž rodiče byli dávnými přáteli MUDr.Messanyho. Ta na tu dobu vzpomíná: „.. už jsem byla po promoci a přijata do univerzitní knihovny v Praze a mohla jsem být s nimi ve stálém styku, jak si přáli. Jezdila jsem na návštěvy do Veleslavína. V mysli mi utkvěl velice silný moment, kdy jsem přišla na návštěvu a setkala jsem se přede dveřmi s nosítky, přikrytými prostěradlem, na nichž odnášeli ošetřovatelé Dr.Messanyho. Byl to strašný pohled, neboť z jeho mohutného těla, které den ze dne mizelo, zbyla jen schránka drobného človíčka. Ošetřovatelé mi ochotně prostěradlo z nosítek sundali, abych se přesvědčila o tragické skutečnosti ..." 7/
MUDr.František Messany skonal v psychiatrické léčebně v Praze-Veleslavíně v pátek 18.prosince 1936 ve 3 hodiny ráno. Diagnosa: marasmus, senilní demence, diabetes.8/ Pohřeb se konal velmi brzy, již třetí den, v neděli 20.prosince 1936 o půl třetí hodině odpolední ze smuteční síně pardubického hřbitova za početné účasti veřejnosti, zástupců veřejné správy a správního výboru nemocnice. 9/ Zesnulý byl pohřben do t.zv. "obecní" hrobky 10/, což byla hrobka, která sloužila k přechodnému uloženi tělesných ostatků zemřelých, které pozůstalí nechtěli pohřbít přímo do země a vlastní hrobku ještě neměli k dispozici. To byl případ primáře MUDr. Františka Mesaanyho.
Z písemné poslední vůle, kterou Messany zanechal a která byla otevřena až po jeho pohřbu, se však zjistilo, že si přál být zpopelněn. 11/ Vdova po zesnulém přání ze závěti respektovala, a tak byly jeho pozůstatky z obecní hrobky exhumovány a 11.května 1937 v pardubickém krematoriu po zcela tiché kremaci zpopelněny.12/
Urna a popelem MUDr.Františka Meesanyho byla 22.června 1936 uložena v kolumbáriu při krematoriu. 13/ V roce 1939 sem přibyla i urna s popelem jeho ženy Matyldy, která v tom roce zemřela. 14/ Obě urny zde byly až do roku 1963, kdy byly -zřejmě proto, že urnové místo nebylo již proplaceno - nahrazeny urnami jiných zpopelněných. Co se poté stalo s urnami Messaayových, se mi na správě městských hřbitovů již nepodařilo zjistit. S největší pravděpodobností byl jejich popel rozprášen na rozptylové loučce. Pravděpodobně .. Nebo jsou pamětníci, kteří mohou povědět něco konkrétnějšího?
Po z nám k y :
l/ Mesaanyho nadace zahájila oficiálně činnost 1.záři 1991, iniciativa k jejímu založení je cca o půl roku starší.
2/ PhDr.Marie Svobodová v dopise autorovi ze dne 26.9.1992.
