Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Vzpomínka k jubileu rodiny a firmy Kváčů

obrázek k článku Kráčíme-li v Pardubicích Štrossovou ulicí od hlavní křižovatky směrem ke Kostelíčku, upoutá nás po levé straně kousek za křižovatkou velká výloha firmy František Kváč –prodej řetězů ČZ. Málokdo dnes ví, že jde již o čtvrtou generaci Františků Kváčů a zároveň tradiční pardubickou firmu, která kdysi patřila mezi významnější pardubické podniky a která stále na stejném místě v letošním roce slaví již 110 let od svého založení.
Jejím zakladatelem byl v roce 1899 František Kváč, syn Jana Kváče, který pocházel z Třemošnice, kde se tento rod dodnes vyskytuje. František Kváč (první generace) tehdy opravoval především zemědělské stroje. Jeho provozovna byla na stejném místě, na kterém se nachází dnešní firma, jen s tím rozdílem, že se tu dnes již neopravuje, ale jen prodává. Ten měl čtyři syny: Františka (druhá generace, 1903-1980), Eduarda, Ladislava a Jana, a dvě dcery: Marii a Annu.

František s Eduardem převzali firmu ve třicátých letech minulého století a rozhodli se m.j. prodávat motocykly a jízdní kola. Za tím účelem navázali kontakt s Českou zbrojovkou ve Strakonicích a prodávali pak její výrobky. Kola také stavěli ze součástek, které dováželi z Anglie od firmy BSA. Tehdy nastává období největšího rozkvětu firmy. Pod názvem Bratři Kváčové dosahují značných obchodních úspěchů a k uspokojení svých četných zákazníků svůj sortiment rozšiřují o motocykly BMW, BSA a AJS a o prodej automobilů značky Tatra a Aero. (Ladislav měl v Pardubicích zastoupení firmy JAWA, Jan působil jako učitel v Chrasti a Marie byla učitelkou.)
Za druhé světové války byla jejich provozovna zachována, neboť okupantům vyhovovala pro případné akutní opravy vojenských vozidel, pochopitelně pod jejich dozorem.
S nástupem komunismu v r. 1948 byla činnost firmy omezována, její majitelé byli pronásledováni a koncem padesátých let byla jejich provozovna znárodněna a její zboží bylo rozkradeno. Zařízení dílny zůstalo nadále v provozu. František zde dál pracoval (dělal výbrusy na brusce, kterou zakoupil těsně před znárodněním a kterou, přestože mu byla zabavena, do konce života musel splácet). Eduard po znárodnění odešel do Mototechny, kde prodával v prodejně. Jejich dílna se stala majetkem Mototechny n. p. až do roku 1980, kdy bylo veškeré zařízení zlikvidováno a objekt převzalo výrobní družstvo Cyklos Choltice, které zde provádělo opravy kol a pod. práce.
Bratři Kváčové nebyli jenom snaživými podnikateli. Měli i své různé jiné záliby. Eduard zpíval v pardubické operetě a byl členem sboru Pernštýn. Hrál také fotbal za SK Pardubice a pěstoval krasojízdu na kole.
František jezdil na motocyklu plochou dráhu na pardubickém stadionu. Staří pamětníci ještě dnes vzpomínají, jakým byl František také dobrým hudebníkem. Hrával na violoncello a působil v mnoha amatérských hudebních tělesech, s nimiž vystupoval na veřejnosti. Hrával i v místních biografech při němých filmech, jak bývalo kdysi zvykem. Hrával rád populární, ale i vážnější hudbu. Jednou jsme spolu s prof. Emanuelem Jiráskem a jeho synovcem MUDr. Josefem Jiráskem hráli při jakési příležitosti klavírní kvartet ve velkém sále chrudimského muzea. Dlouho hrával také v amatérském orchestru, který působil při Ústavu národního zdraví a nacvičoval v sále pardubické nemocnice. Svůj nástroj miloval. Vzpomínám, jak jsem ho jednou večer nečekaně navštívil. Seděl na židli uprostřed velké kuchyně, kde bylo přítmí, a hrál jen tak zpaměti, jen pro sebe, na to své „čelíčko“, jak něžně říkával. Hrál sobě pro radost a možná i pro útěchu, když mu jeho manželka Milada předčasně zemřela.
Byl také výborným vypravěčem. Rád vyprávěl příběhy ze svého života, zvláště ze svého dřívějšího podnikání, i různé muzikantské historky. Všichni je vždy rádi poslouchali. Jedna z nich, kterou rád na opětovná přání posluchačů vypravoval, byla o známém místním hudebníku panu Kohoutkovi, který hrával v různých pardubických ansáblech na basu, jak se jednou na ní po skončení nějaké zábavy plavil po Chrudimce z Nemošic do Pardubiček.
Měl syna Františka a dceru Zdeňku. Jeho syn František Kváč (třetí generace) se narodil v roce 1937. Již od dětství se s ním počítalo, že jednou převezme firmu, a v tom duchu byl také odmalička vychováván. K tomu bohužel již nedošlo, protože podnik byl komunisty zlikvidován. František se vyučil nástrojařem v nár. podniku Tesla Pardubice, kde pracoval od r. 1954 až do r. 1992, kdy se již Tesla rozpadala.
V mládí býval velkým sportovcem. Miloval cyklistiku a účastnil se aktivně i cyklistických závodů. S přáteli na kole procestoval velkou část naší vlasti. I v pokročilém věku téměř denně od jara do podzimu si brzy ráno jezdil zaplavat do Labe a na svých výletech spával nejraději „pod širou oblohou“. V mládí choval poštovní holuby a než se pak oženil, postavil si hezkou vilku v pardubické Vilové čtvrti, kde se pilně věnoval práci na zahradě.
Po pádu komunismu snažil se František od r. 1990 obnovit zdevastovanou firmu svého otce v rámci restituce, zřídit znovu živnostenskou provozovnu a navázat na starou dávnou tradici po předcích. To se mu podařilo po řadě komplikací až koncem 90. let, kdy získal zbývající část objektu od spoluvlastníků a kdy se mu podařilo obnovit opět po mnoha letech spolupráci s Českou zbrojovkou ve Strakonicích. Motocykly se zde již nevyráběly, proto se rozhodl m.j. především pro prodej řetězů, které tato firma vyváží ve velkém množství do celého světa.
Bohužel žádné velké radosti z nových úspěchů se již nedočkal. Onemocněl záhy vleklou těžkou chorobou, kterou se do posledních chvil svého života snažil statečně přemáhat a z posledních sil pracovat ve své podniku. Nemoci nakonec podlehl v r. 2005 ve věku 68 let.
Jeho nástupcem se stal syn František (čtvrtá generace), který se narodil v r. 1981, vyučil se a vystudoval elektrotechnickou střední školu. V podniku pracoval ještě za života svého otce od r. 2003. Oficiálně jej převzal v r. 2005 a dnes za pomoci své matky Olgy, která se jedinečným způsobem s veškerou svou energií dokázala statečně zapojit do práce pro ženu poněkud v neobvyklém oboru, pokračuje úspěšně dál v rodové tradici, i když v trochu odlišném, ale příbuzném směru – prodeji řetězů, ozubených kol pro řetězy apod.
Všichni Kváčové bývali vždy upřímnými pardubickými patrioty a my té jejich dnešní čtvrté generaci přejeme k jejímu významnému jubileu do budoucna hodně úspěchů.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem