Zveme Vás

21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Kategorie aktualit

Archiv aktualit

Kapitoly z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka - 9. část

R. 1996 pokračovala zvýšená aktivita Společnsti zaměřená hlavně na to, aby se Pardubice staly při připravovaném novém územním uspořádání ČR sídlem jednoho nového územně správního celku, jak se tehdy komplikovaně označovaly dnešní kraje. Měly se tak patrně odlišit od starých komunistických krajů, kdy Pardubice patřily pod násilně vytvořený Východočeský kraj, který je těžce poškodil. Snahy Společnosti byly zaměřeny dvěma směry. Ovlivnit Parlament, prostřednicvím několika málo Pardubicím přátelských poslanců. Parlament nebyl příliš nakloněn reorganizaci a zcela nerevolučně se zpočátku přikláněl k zachování totalitních krajů, což se ve značné míře daří dodnes. Druhým směrem bylo působení na představitele města, aby vyvíjeli větší aktivitu pro to, aby se Pardubice opět staly, již potřetí, krajským městem. Také občané nejevili v tom směru velký zájem, jakoby zde přežíval duch poddanství z dob feudalismu i ze 60. – 80. let 20. století. To byl také hlavní bod jednání s primátorem Ing. Liborem Slezákem, CSc., 14. března v historické síni pardubické radnice. Kromě toho byl projednán tehdy katastrofální stav hotelu Grand a otázka jeho budoucnosti. Grand byl několik desetiletí ve správě národního podniku RaJ (Restaurace a jídelny), který jej nechal chátrat. Ve špatném stavu při privatizaci jej r. 1991 koupilo město Pardubice a r. 1992 prodalo soukromé společnosti s r. o. GRANDINVEST. Ta přes své sliby k opravám, natož k rekonstrukci, nepřistoupila. Město Grand muselo odkoupit zpět. Společnost navrhovala přeměnit jej na městský reprezentační dům (o stavbě Reprezentačního domu se uvažovalo již r. 1911, kdy město koupilo hotel Kotel a nechalo jej zbourat současně s likvidací Vodní ulice, ale r. 1931 byl na tom místě postaven Okresní dům – hotel s reprezentačními prostorami a budova okresu) podle příkladu tehdy nákladně rekonstruovaného Obecního domu v Praze. Na to nebyly peníze a patrně hlavně zájem. Tak město Grand prodalo Pražské správě nemovitostí, která jej r. 1999 přeměnila na Obchodní centrum GRAND, což bylo zajímavé, ale nekoncepční. Dá se říci, že to byla předzvěst závažnější chyby, prodeje Masarykova nám. a povolením jeho zástavby ještě větším obchodním centrem. Kromě toho jsme p. primátora seznámili s našimi náměty k připravovanému územnímu plánu Pardubic.
Další schůzky se konaly v klubovně hotelu Grand v hlavní tribuně chátrajícího, ale ještě existujícího letního „všesportovního“ stadionu. V lednu byla výroční schůze hodnotící r. 1995, bylo konstatováno že Společnost vyvíjela značnou aktivitu a podala řadu laických námětů, zmíněných v minulých kapitolách, ale tradičně opět bez jakéhokoliv ohlasu. Již tehdy se ukazovalo, že v naší nové demokracii se na názory lidí nedbá. Společnost se ale ani tehdy, ani dnes nepoučila a ve svých marných snahách zatím pokračuje. V únoru se schůze zúčastnil ředitel Okresní hospodářské komory Ing. Stehlík, informoval o poslání a činnosti komory a vzal na vědomí námět, aby pardubičtí podnikatelé více spolupracovali, vytvářeli místní sdružení k podpoře svého podnikání i ve prospěch Pardubic. Rozhodně to bylo a je potřebné pro zvýšení konkurenceschopnosti proti silnějším podnikům ze sousedních měst. Na květnové schůzi jsme přivítali ředitele a.s. Přístav Pardubice / založené 25. 10. 1994/ Ing. Romana Línka a prof. DFJP UPa ing. Mojžíše. Informovali o přípravách dosplavnění Labe do Pardubic do r. 2000 a chystané stavbě logistického centra v přístavu na pozemcích, které a. s. začala vykupovat. Předností Pardubic pro toto centrum je jejich poloha v centru republiky i to, že jedině v Pardubicích / kromě Prahy/ se mohou setkávat všechny druhy vnitrozemské dopravy: železniční, silniční, vodní a letecká. Přístav ani ústřední logistické centrum nejsou dodnes, zato je po městě živelně rozptýleno více menších logistických center – skladovacích hal, což je neefektivní a neúměrně zatěžuje nedostatečnou silniční síť Pardubic.
V červnu Ing. Gabriela Svobodová, tehdy jediná pracovnice Magistrátu pro vnější styky, účastníky schůze seznámila s mimořádným úspěchem, kterým bylo získání certifikace, že Pardubice jsou městem vhodným pro malé i velké podnikatelské investice, v čemž Hradec neuspěl. To pomohlo získat investory do FREE ZONE / průmyslové zóny/ i do areálu zkrachovalé TESLY, z čehož prospěch pro město je dodnes sporný.
V červencí vedoucí odboru rozvoje města Pardubic Ing. Folprecht nás seznámil se studií územního plánu centra Pardubic. Studie byla slibná a Společnost s ní až na drobné připomínky souhlasila. Její další osudy nesledovala, na veřejnost se nedostaly, domníváme se, že byla zapomenuta. Rozhodně neuvažovala o zástavbě Masarykova náměstí, ale jen toho „hliněného placu“ na jeho severním okraji, což si asi někteří zastupitelé spletli a pletou. Společnost uvítala 16. 7. 1996 dokončení hrubé stavby Katastrálního úřadu na břehu Chrudimky nedaleko Zlaté štiky. Je to zdařilá stavba, představujicí svou architekturou i umístěním významný přínos městu, dodnes ojedinělý a nedoceněný. Očekávalo se, že přemístěním úřadu do nové budovy se uvolní více než polovina budovy Okresního úřadu. Společnost předpokládala, že ty prostory budou rezervovány pro budoucí Krajský úřad, jemuž by budova po pozdějším zrušení Okresního úřadu měla dostačovat a plně vyhovovat. Nestalo se a okres ještě před vznikem kraje stačil celou uvolněnou polovinu zaplnit. Kraj pak po r. 2000 byl nucen draze rekonstruovat sousední / pro úřad nevyhovující / školní budovy. Letní srpnové schůze se zúčastnila Paed. Dr. Hana Tomanová, bývalá poslankyně, kandidující do Senátu. Vzpomněla složitých jednání Parlamentu o územní reorganizaci, brzděných zastánci staré organizace a starých struktur z různých stran. Ujistila, že zásadně prosazovala vznik VÚSP se sídlem v Pardubicích i proti určité linii své strany a v tom hodlá pokračovat. V září jsme jednali s Ing. Sodomkou, ředitelem Městského dopravního podniku, o budoucnosti městské hromadné dopravy, která by měla být preferována a podporována, aby se snížilo zatížení úzkých pardubických ulic vzrůstajícím automobilovým provozem. Ovšem již tehdy se podnik potýkal s nedostatkem peněz na zvyšující se provozní náklady a prostředky na rozvoj parku i sítě chyběly. Přesto měla být zpracována velkorysejší koncepce rozvoje MHD a dle ní soustavně pokračováno po menších či větších etapách. Již tehdy se mluvilo o pěší zóně na tř. Míru, ta tam již tehdy před 20 let byla, vylepšenou odstraněním trolejbusů. S p. ředitelem se Společnost shodla na tom, že odstranění trolejbusů z tř. Míru je nesmysl, který ničemu neprospěje, zdraží a zpomalí dopravu a naopak tř. Míru umrtví. Dodnes mnozí ten nesmysl prosazují.
Schůzí v říjnu a listopadu se zúčastnila ing. arch. Růžičková z architektonického atelieru Aurum, kterému bylo zadáno zpracování nového územního plánu Pardubice. Informovala o územních plánech Moravan a města Chvaletice, které ateliér zpracoval. Zejména plán Chvaletic byl dlouhodobě výhledový a zajímavě řešil rekultivaci lomu a popílkoviště nad elektrárnou se sportovišti a parkovou úpravou.
Společnost se vyjádřila k tehdy projednávané studii sídliště „Cihelna“, dnes patrně zapomenuté. Nesouhlasila se skupinou rodinných domků, patrně pro prominenty, která měla sahat až ke koupališti v záplavovém pásu. Likvidoval by se zelený rekrační pruh umožňující rozšíření koupaliště či výstavbu jiných rekreačně sportovních zařízení, uvažovaných již v 50. letech min. století v projektu t.zv. Parku kutury a oddechu, jehož jediným pozůstatkem je právě koupaliště. Zástupci Společnosti byli přizváni k jednání o zajímavém záměru vybudovat na místě areálu zaniklého JZD ve Spojile jezdecké středisko s hotelem. Jezdecké a hypoteraupatické středisko vedle sice vzniklo, hotel se nepostavil a z areálu vznikl nepříliš vhledný průmyslový areál, ale pro Spojil zřejmě užitečný. Přesto aktivity osamostatněného Spojila / dnes mj. budujícího kulaté náměstí/ by mohly být pro Pardubice poučné.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2009, číslo 11-12.