Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Knížata z Lobkowicz a Pardubice

obrázek k článku Odhlédneme-li od blízkého příbuzenství Lobkowiczů s Pernštejny, jejichž slavná éra 1491 – 1560 znamenala mezník v dějinách města, nemůžeme přehlédnout tři osobnosti Lobkowiczů, které se do pardubických dějin zapsaly v novověku.
7. listopadu 1871 byl jmenován za zásluhy o českou národní věc čestným občanem Pardubic Jiří Kristián kníže z Lobkowicz, nejvyšší maršálek Království českého.
Šlo o příslušníka mělnické větve Lobkowiczů 1/, který se narodil ze sňatku Augustina Longina Josefa z Lobkowicz (1797 – 1842), dvorského kancléře a později presidenta dvorské komory, předsedy Společnosti přátel hudby, humanisty a filantropa, a Marií Annou Bertou princeznou ze Schwarzenbergu (1807 – 1883) 14. května ve Vídni. 2/ Vystudoval práva, což mu otevřelo cestu k politické kariéře krajského komisaře pražského kraje (od roku 1859).

Po třech letech se však této funkce vzdal, protože zatoužil cestovat po Evropě. Po návratu se věnoval správě svých statků a vrátil se do politiky. Byl zvolen poslancem českého zemského sněmu v kurii velkostatků. Proslul jako výtečný rétor, rozhodný zastánce českých státoprávních zájmů, ale každým coulem konzervativec. Byl zvolen – podobně jako již jeho otec – do čela řady vlasteneckých národních spolků.
Jiří Kristián kníže z Lobkowicz obhajoval autonomii českých zemí v rámci monarchie a věřil – podobně jako F. Palacký a jeho zeť F. L. Rieger ve federalizaci habsburského soustátí. Již od září 1871 byl nejvyšším maršálkem Království českého. V této funkci kritizoval nespravedlivá centralistická vládní rozhodnutí, byl autorem řady petic, pamětních a protestních listů. Známým se stal jeho výrok : „Uvidíme třpytiti se korunu svatováclavskou na čele legitimního českého krále.“ František Josef I. však toto jeho přání nikdy nesplnil. Kníže Lobkowicz se aktivně zajímal o pardubická jednání o tzv. fundamentálních článcích 10. února 1871 v domě dr. Jana Žáka (vedle Krausova domu na dn. Třídě Míru). Při ustanovování komise pro přípravu Světové výstavy roku 1872 demonstrativně odmítl stát se jejím členem, protože České království nemělo být na výstavě zastoupeno samostatně.
17. listopadu 1879 podal císaři memorandum s národními a politickými požadavky českého národa.
Když se čeští poslanci po dlouhé obstrukci vrátili do říšské rady, byl Jiří Kristián zvolen předsedou Českého klubu. Roku 1884 byl jmenován dědičným členem panské sněmovny, v níž pokračoval v obhajobě zájmů českého státu i národa. Byl nositelem Řádu zlatého rouna, čestným rytířem Maltézského řádu a Leopoldova řádu. Byl též c. a k. skutečným tajným radou. Účastnil se roku 1890 jednání o tzv. punktacích ( česko-německém vyrovnání), jež skončilo neúspěchem. Jako hospodář a majitel Mělníka dal kníže přeměnit zpustlé stráně pod zámkem na vinice s názvem: „Svatá Ludmila“. Osázel je burgundskou révou na počest Karla IV. Měl též velký smysl pro umění, byl zástupcem protektora (t.j.
císaře) v České akademii věd a umění. Zachoval se jeho portrét od Vojtěcha Hynaise (viz příloha 1, dnes na zámku Lužany), jeho portrétisty dále byli F. Ženíšek a L. Brillmayer, jeho bustu ztvárnil J. V. Myslbek. Zemřel 21. 12. 1908 v Praze.
Se svou manželkou Annou (1846 – 1924), rozenou Lichtensteinovou měl 12 dětí, z nichž rodová sídla Mělník a Hořín zdědil nejstarší syn Bedřich (1881 – 1923), zakladatel moderního mělnického vinařského podniku. Po vyhlášení ČSR se stal kapitánem čs. armády u automobilového praporu.
Jeho jediný syn Jiří Kristián (nar. 22. 2. 1907 v Turnově, zemřel 22. 5. 1932 v Berlíně) pokračoval v průmyslovém podnikání svého otce, ale byl také nadšeným sportovcem a kulturním mecenášem. 3/ Již jeho matka Josefina hraběnka z Thun-Hohensteinu (1886 – 1971) byla obdivovatelkou automobilismu. To ovšem netušila, že její jediný syn Jiří Kristán ml. kníže z Lobkowicz ukončí svůj život jako proslulý automobilový závodník při Velké ceně v Berlíně na okruhu AVUS. Zemřel svobodný a je pohřben v Hoříně. Žurnalisté Karel Dobeš a Arno Bělohlávek si všímali i jeho společenské angažovanosti v řadách „zlaté mládeže“, m. j. byl prý přítelem H. Jelínka, známého transakcí s prodejem hradu Karlštejn. 4/
Na počest tohoto nadaného sportsmana se jezdil v Pardubicích Memoriál J. K. Lobkowicze (od 31. 7. 1931 do 12. 6. 1938 – tedy 7 ročníků). 5/ M. Hlávka napsal o J. K. ml. poemu „Korunován“.
Třetí vstup rodu Lobkowiczů na pardubickou půdu se udál 24. srpna 2008 na svatobartolomějském posvícení, kdy se kmotrem nového zvonu Vilém z Pernštejna stal Vilém Theobald hrabě Czernin, od roku 1961 manžel paní Polyxeny, rozené z Lobkowicz (nar. 28. 4. 1941 v Praze), dámy Hvězdového kříže a Řádu maltézských rytířů, matky 1. biskupa ostravsko-opavské diecéze Františka Václava Lobkowicze. 6/

Poznámky:
1/ S. Kasík – P. Mašek – M. Mžyková, Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, vyd. VEDUTA Č. Budějovice 2002.
2/ Tamtéž, s. 46-47 a 182-183.
3/ Tamtéž, s. 47 a 184.
4/ A. Bělohlávek – K. Dobeš: Neprodal jen Karlštejn, vyd. MF 1984.
5/ Z. Bičík, Pardubice od A do Z, Pardubice 1974, heslo Plochá dráha (se seznamem vítězů Lobkowiczova memoriálu na s. 58).
6/ Kasík, cit. d., s. 196 a 198
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem