Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Vybrané kapitoly z kroniky pardubického Filmového klubu - 2. část
Muži v pozadí promítací technikyFilmová studia, podílející se na výrobě filmů, filmové laboratoře, zabývající se zpracováváním filmových materiálů, kopírováním filmů a výrobou distribučních kopií a programové fondy filmových kopií, obhospodařující distribuční kopie by se staly zbytečnými, kdyby nebylo kin, případně jiných druhů filmového promítání.
Lze tedy konstatovat, že konečným výsledkem úsilí velkého a početného štábu různých tvůrčích, technických i ekonomických pracovníků v oblasti filmu je působení filmového díla jako celku.
Jeho maximálně působícího účinku lze dosáhnout pouze pečlivým zacházením s filmovou kopií při manipulaci a pečlivou údržbou promítacího zařízení, které dovoluje při promítání vytvořit kvalitní optický obraz a věrný, srozumitelný reprodukovaný zvuk.
Nelze říci, že moderní zařízení, kterým je kino vybaveno, je zárukou jakostního promítání. Svědomitá práce promítače a jeho kvalifikace jsou jedinými zárukami, že filmové dílo, na kterém se podílejí tvůrčí pracovníci, herci, velký počet technických i jiných pracovníků, bude úspěšně předvedeno divákům.
Při zahájení Klubu přátel filmového umění v kině Svět v roce 1963 a dalších promítacích sezónách, stáli u promítacích přístrojů: František Dlabal, Bohumil Kaiser aj. Praktickým promítáním se rozumí provoz a k tomu potřebná obsluha veškerého technického zařízení v průběhu filmového představení, případně i před a po něm. Práce promítače není jen vlastní promítání, aleje spojena sřúdržbou, ošetřováním, čištěním a seřizováním veškerého provozně technického zařízení, kterým je kino vybaveno. V kině LÍPA, kam také na nějaký čas byla činnost Filmového klubu přenesena, včetně pozdějšího promítání KINA PONREPO, obsluhovali zase zcela jiný typ promítacích strojů: František Macek, Jaroslav Červený, Bohumil Kaiser aj.
Každý promítač má na základě platných norem, směrnic a výnosů udržovat veškeré zařízení v kině v naprostém pořádku a čistotě, musí dbát na to, aby toto zařízení bylo v každé době schopno provozu, aby splňovalo požadavky obecné bezpečnosti a aby se nepodílelo na nadměrném opotřebováni nebo poškození distribuční filmové kopie.
Filmový klub také měl svoje „sídlo" v kině JAS, kde za kvalitní promítání odpovídali: František Dlabal, Emanuel Bezdíček, Josef Stejskal, František Zeman aj.
Před založením filmové kopie do promítacího stroje musí se promítač přesvědčit o správné funkci promítacího zařízení a teprve pak založit předem již připravenou a překontrolovanou filmovou kopii. Promítač musí během promítání stále sledovat promítaný obraz a reprodukovaný zvuk, a podle potřeby obraz přeostřovat a zvuk nastavovat na správnou hlasitost.
Ve svítkovském kině LETKA zabezpečovali jednotlivé akce Filmového klubu při pořadech programů náročného diváka či PONREPO u promítacích strojů: Oldřich Keller, Petr Ipser aj. Po převzetí zásilky filmového programu, podle příslušných průvodních dokladů, provádí promítač kontrolu a přejímku kopie po technické stránce.
Při převíjení filmu promítač kontroluje stav ochranných, úvodních a koncových pásů, prolínacích (zapínacích i přepínacích značek). Řadí díly podle víjení kontroluje stav otvorů děrování, kvalitu provedených slepek. Vyhodnocuje a zapisuje zjištěná poškození, neboť technický stav kopie je rozhodující pro zařazení do jednotlivých klasifikací 1 až 3. Kopie označené klasifikací 4 jsou určeny k vyřazení!
V rosickém kině KVĚTEN obsluhu promítacích přístrojů zajišťovali: Jiljí Vaverka, Jan Remač, Míla Špalek, Jaroslav Bartoška, Miroslav Hanuš, ing. Pavel Rais aj. V počátcích kinematografie se filmy předváděly v restauracích, ve varieté, případně v jakýchkoliv místnostech, které se daly zatemnit a které byly přístupny veřejnosti. Provozovatelé se nijak nesnažili budovat samostatná kina, jednak proto, že délka „programu" nepřesahovala zpravidla 20 až 50 m a jednak proto, že promítání bylo ponejvíce provozováno jarmarečníky a kočovnými cirkusáky.
Postupně s pořizováním dalších a zajímavějších hraných filmů stalo se nutností vyhledávat a upravovat stále provozovny. Zpočátku to bylo jen jednotlivé místnosti, později již samostatné účelové budovy.
Také požadavky na vybavení kina se postupně zvyšovaly.
Do roku 1930, do kterého byly promítány pouze němé filmy, stačilo pouze splnit podmínku dobré viditelnosti promítaného obrazu.
S příchodem zvukového filmu bylo však třeba splnit další podmínku: zajištění dobré slyšitelnosti a srozumitelnosti zvuku, zejména mluveného slova.
A konečně s příchodem barevného filmu bylo třeba zajistit zdroje světla pro promítání, které zachovají věrnost barev.
Samostatnou kapitolou však je příchod nových obrazových formátů, které dovolují promítání novými technologiemi a promítání 70 mm filmu.
Tyto formy promítání zvýšily požadavky na odbornou způsobilost všech technických pracovníků a promítačů v kinech, kteří tvoří poslední a velmi významný článek celého řetězu kinematografie.
Svého času byla činnost Filmového klubu též převedena do nového kina - KINOKAVÁRNY.
Zde, během působení Filmového klubu, zajišťovali maximální kvalitu promítaného obrazu tito vyškoleni promítači:
Karel Štarha, Jiljí Vaverka, Míla Špalek, Miroslav Hanuš aj. Údržba a hlavně včasná preventivní péče o technický stav zařízení, má široký dosah, zejména na prodloužení a provozní spolehlivosti kinotechnického zařízení i zapůjčených distribučních filmových kopií.
Filmový program (celovečerní film) se promítá střídavě ze dvou promítacích strojů, a to tak, že zatímco dobíhá konec jednoho dílu v jednom promítacím stroji, rozbíhá se začátek následujícího dílu ve druhém promítacím stroji. Ve vhodném okamžiku, kdy se na promítací ploše objeví tzv. prolínací značky, přechází promítání, pro diváka nepostřehnutelně, z jednoho promítacího stroje na druhý.
Posledním „klubovým kinem" se stalo kino na nádraží - SIRIUS -, kde jednotlivé distribuční filmové kopie podrobují pečlivé kontrole promítači: Josef Jiránek, Stanislav Šťastný, Jaroslav Červený aj.,
kteří velmi dobře znají nedostatky, které mohou snížit, nebo dokonce ohrozit kvalitu promítacího obrazu, či reprodukce zvuku. Znají, jaké důsledky mohou mít nesprávné zhotovení slepky, které ohrožují bezpečné předvedení filmu, dojde-li k jeho přetržení během promítání, a dále přihlížejí k technickému vybavení, jak po stránce kvalitativní, tak i po stránce kompletnosti, tj. technického stavu filmové kopie.
Promítači jednotlivých pardubických kin (tak jako i v ostatních kinech v republice) prošli internátním školením promítačů nových technologií, mistrů promítačů a promítačů a získané znalosti obhajovali před zkušební komisí.
Každý promítač má doklad o vykonané předepsané zkoušce - „Promítač-ský průkaz", který jej opravňuje obsluhovat kinematograf ické stroje (16 mm, 35 mm a 70 mm) pouze v souladu s dosaženou kvalifikací.
Promítači tvoří poslední a velmi významný článek celého řetězu kinematografie!
