Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhovor s architektem Janem Klimešem
Dnes hovoříme se známým pardubickým
architektem Janem Klimešem (ateliér Zelený
dům Jindřišská ulice).1) Jaký je Tvůj osobní vztah k našemu městu a jaké části starých Pardubic jako architekt nejvíce oceňuješ?
Do Pardubic jsem se přistěhoval, když se bourala Veselka (1972), do té doby jsem tady nikdy nebyl. Pardubice jsem si brzy zamiloval, zvláště, když jsem se angažoval na jejich postupné obnově. Byl jsem totiž zaměstnán jako projektant Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů (SÚRPMO). Na Pardubicích je asi nejatraktivnější (kromě historického jádra) areál zámku. Záměrně říkám areál, protože zámek nezačíná velkými dřevěnými vraty, ale už ulicí Labskou a na druhé straně ulicí U Stadionu. Tyto skutečnosti musíme mít na mysli dnes při řešení Tyršových sadů. Nemůžu se ale nezmínit o kvalitní pardubické architektonické moderně mezi válkami. Ta, ač existuje poněkud rozptýlená, zaujímá ve vývoji města významné místo. Některé stavby patří do Zlatého fondu české moderní architektury. Namátkou jmenujme stavby profesora Gočára (Automatické mlýny, Okresní dům), P. Janáka (krematorium), L. Machoně (reálka, budova Ředitelství pošt a telegrafů, Pasáž) a v neposlední řadě Karla Řepy (obytné domy v centru, nádraží).
2) Jaký je Tvůj názor na současnou architekturu ve městě (např. AFI- -Palace a MAGNUM?
Dle mého názoru kvalitní architektura končí 50. léty 20. století. Léta devadesátá přinesla sebou kromě svobody vlnu individuálních zájmů nepoučených, nekulturních investorů, kterým nedokázaly úřady aktivně čelit. Výsledky těchto tendencí pociťujeme dodnes u právě jmenovaných staveb, které se jednoduše řečeno nepovedly. Povedly se stavby, o kterých se málo mluví a veřejnost je ani třeba nezná. Jmenoval bych např. Katastrální úřad, přístavbu kramatoria a nejnovější areál Domec pod Vinicí.
3) Je znovuzřízení odboru hlavního architekta správným řešením, nebo jde spíš o „hašení požáru“? Co bys vzkázal vedení města?
Pamatuji období, kdy vedení města prohlašovalo, že hlavního architekta nepotřebuje. Potom pamatuji dobu, kdy úřad vybral tři architekty (údajně zástupce tří generací), kteří budou spolu dohlížet na důležité stavební zakázky ve městě. S tímto postojem se asi nedá úspěšně prosazovat jakákoli smysluplná koncepce rozvoje města. Čili: zřízení a způsob uvedení do života toho to útvaru (komisionelní výběrové řízení apod.) je samozřejmě chvályhodné. Problém je v nezávislosti tohoto útvaru a ta zřízením útvaru zaručena není. Smysl útvaru hlavního architekta se nachází v optimalizaci řešení odborných koncepcí v dlouhodobém horizontu, nikoli v plnění přání nebo přímo diktátu politických neb lobbystických skupin. S tím souvisejí i křiklavé příklady četných staveb, které nejsou pro město dobrou vizitkou.
4) Co bys rád našel do budoucna na stránkách Zpráv KPP?
Zprávy KPP si dlouhodobě drží vysoký odborný standard v oblasti regionální vlastivědy. Ze své praxe vím, že jsou využívány jak amatérskými, tak profesionálními badateli. Sám vím, kolik jsem se v nich dočetl zajímavostí a detailů z historie, o kterých jsem jako „moravská naplavenina“ neměl potuchy. Co bych si ve Zprávách rád přečetl? Třeba kalendář kulturních akcí na celý rok, polemiku nad pardubickou architekturou a uměním, anketu o nejhezčí a nejhorší stavbu roku nebo rozhovory s lidmi, kteří něco dokázali. Přeji vám ve vaší bohulibé práci hodně zdaru!
Děkujeme za rozhovor.
