Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Jsou počátky Pardubic v Pardubičkách?

obrázek k článku Pod tímto názvem se v polovině ledna 2010 konala další přednáška z cyklu „Hovory o Pardubicku“.
Hostem byl tentokrát archeolog z Národního památkového ústavu Mgr. Tomáš Čurda.
Ten návštěvníkům přiblížil některé z výsledků průzkumu archeologického naleziště v Pardubičkách. Archeologický výzkum v Pardubičkách započal v roce 1993. Tehdy totiž pardubická nemocnice uvažovala o tom, že v oblasti nedaleko hřbitova a kostela sv. Jiljí postaví onkologický pavilon. Nakonec z tohoto záměru sešlo, nemocnice stavěla v jiné lokalitě. Z důvodu významného archeologického objevu byla tato plocha prohlášena za nemovitou kulturní památku.

Je známo, že na konci 12. století či na počátku století třináctého byla založena osada Pordobic – tedy původní Pardubice. Jak prozradil Čurda, z této doby se při archeologicém průzkumu v Pardubičkách podařilo nalézt v příslušných kulturních vrstvách a objektech pouze keramiku a minci, kterou je denár z poloviny 12. století.
Volba tehdejších lidí pro usídlení v prostorách dnešních Pardubiček byla dle něj poměrně vhodnou volbou. Vesnice se totiž nacházela na ostrohu nad Chrudimkou, na trase mezi Hradcem Králové a Chrudimí. „Bohužel nevíme, kdo tuto vesnici založil, ale předpokládáme, že k této vesnici musel existovat také nějaký svatostánek. Je velmi pravděpodobné, že to byla kaple sv. Jiljí, která je zmiňována v bule papeže Bonifáce VIII. z roku 1295. Jisté také je, že okolo kostelíka stával hřbitov. Bohužel žádné pozůstatky původního kostela při archeologických průzkumech objeveny nebyly.“ Kostelík zůstal nejspíš skryt pod podlahou dnešního kostela sv. Jiljí nebo zanikl vlivem dlouhodobého pohřbívání. Tři archeologické sondy prokázaly, že se zde pohřbívalo ještě před vznikem současného kostela sv. Jiljí.
Ve druhé polovině 13. století se poloha vesnice posunula, když musela ustoupit stavbě druhého kostela. „V té době po roce 1256 dochází totiž k zásadní události, kterou je příchod cyriaků do Čech a posléze i do Pardubiček,“ vysvětlil Čurda dále. Zanedlouho byl při klášteře založen druhý kostel. Tímto zděným kostelem, jehož archeologické pozůstatky se podařilo nalézt, byl kostel sv. Bartoloměje uvedený v tzv. darovací listině Arnošta z Hostýně z roku 1332. Arnošt z Hostýně, otec Arnošta z Pardubic, v této listině věnuje svou vesnici Pardubice mnichům cyriakům, v jejichž kostele si přál být pochován. V centrální části tohoto kostela, v presbyteriu, existovala extrémně velká hrobová jáma bez skeletu, o níž lze předpokládat, že mohla sloužit za (husity zničený) Arnoštův hrob. Náhrobní kameny přisuzované Arnoštovi z Hostýně a jeho ženě Adlétě byly ze zničeného kostela sv. Bartoloměje vyzvednuty a až později vsazeny do podlahy současného kostela sv. Jiljí. Ten stojí na hřbitově v Pardubičkách a uložení náhrobků v něm bylo potvrzeno jako druhotné.
První klášterní dům, který zde cyriaci založili, byl nejspíše dřevěnou stavbou. Kamennou stavbou byl až již zmiňovaný kostel sv. Bartoloměje založený v polovině 13. století. Ten však zůstal dlouho nedostavěný. Postaven byl pouze presbytář, který po určitou dobu sloužil pro bohoslužby. Při jeho jižní straně byl založen nový hřbitov. Je také prokázáno, že hřbitovy založené okolo obou kostelů – tedy sv. Bartoloměje i sv. Jiljí, byly oddělené a vzájemně se neprolínaly. Později byly zpevněny základy kostela sv. Bartoloměje a dostavěna kostelní loď. Teprve ke konci první poloviny 14. století došlo k dostavbě kláštera cyriaků. Archeologickými nálezy bylo zjištěno, že klášter z jižní strany přiléhal ke kostelu sv. Bartoloměje.
Již na sklonku 12. století založená vesnice měla své opevnění. Bylo v podobě příkopu a valu. Na konci 13. století spolu se stavbou kláštera došlo k přebudování obranného systému, část původního příkopu byla využita pro pozdější ochranu kláštera s kostelem sv. Bartoloměje.
Klášter, kostel sv. Bartoloměje i kaple sv. Jiljí byly vypáleny roku 1421 husity. Veškeré stavby pak byly poté rozebrány a následně použity. Například v dnešním kostele sv. Jiljí byl použit čedič i opracovaný pískovec nejspíše z původního kláštera. Současný kostel sv. Jiljí v Pardubičkách vznikl na přelomu 15. a 16. století.
Pozůstatky původního kostela sv. Bartoloměje a kláštera cyriaků spolu s ochranným příkopem byly patrné ještě do 19. století, jako terénní nerovnosti. Později byla plocha zasypána, charakter terénu narušila také vojenská drážka, která tudy byla vedena v první polovině 20. století.
V následné diskusi se pak návštěvníci z řad veřejnosti Mgr. Čurdy ptali například na to, podle čeho usuzuje, že právě Pardubičky jsou tou nejstarší částí Pardubic. „Je to například skutečnost, že nikde na území samotného města nebyly objeveny pozůstatky osídlení ze 13. století. Pardubice nejsou bohužel důkladně archeologicky prozkoumány. Nálezy datované ke konci 14. století byly objeveny pod podlahou původní městské zvonice, jižně od kostela sv. Bartoloměje. V místech dnešního kostela sv. Bartoloměje nebyly nalezeny žádné základy starší svatyně, naopak byly zjištěny terénní nerovnosti, které komplikovaly stavbu kostela. Dnešní kostel sv. Bartoloměje zbudovaný po požáru v roce 1507 byl postaven na navážkách,“ vysvětlil Čurda. Dle jeho názoru stávaly Pardubice, zmiňované k roku 1340 jako město, u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
A jaká by měla být budoucnost areálu v Pardubičkách? Jak Mgr. Čurda prozradil, původní snahou bylo zbudování jakéhosi prehistorického skanzenu. To by však bylo, jak se ukazuje, velmi finančně nákladné. Proto se nyní uvažuje pouze o zatravnění plochy s vyznačením půdorysu klášterních staveb a trasy příkopu a o postavení několika informačních tabulí. V okolní části naleziště by mohl vzniknout park.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem