Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
40 let od smrti Jiřího Pištory
nám připomněl televizní dokument
režiséra B. Šafaříka „Odepsaní ze života“,
odvysílaný Českou televizí 5.
1. t.r. Básník Jiří Pištora (12. 6. 1932
v Pardubicích – 26. 9. 1970), syn předsedy
Okresní nemocenské pojišťovny
Antonína Pištory, oběti nacismu (popraven
na Zámečku 2. 7. 1942) a Marie
Pištorové, maturoval roku 1951 na pardubickém
gymnáziu. Vystudoval na FF
v Olomouci obor český jazyk a dějepis.
Jistou dobu pracoval na stavbě elektrárny
v Opatovicích n. Labem, roku 1958 se
stal zaměstnancem pardubické knihovny,
odkud přešel do Prahy do Svazu čs.
spisovatelů. Jeho první básnická sbírka
„Hodiny v řece“ vyšla roku 1961,
roku 1965 pak následovala sbírka „Země přibližných“.Publikoval v Literárních novinách a časopisech Host do domu, Tvář a Sešity. Po sovětské invazi roku 1968 emigroval se svou druhou ženou zubní laborantkou Marií (z prvního manželství s I.Vaňkovou měl syna Ivana) do Švýcarska, kde pobyl jen do roku 1969. Na výzvy své maminky se vrátil do ČSSR a v roce prvního výročí sovětské invaze (1969) mu vyšla v Mateřídoušce proslulá říkanka „Lapkové“ s ilustracemi L. Vimra. Její refrén stále opakoval: „Ať si jsou, kde si jsou, jen ať na nás nelezou.“ Básník přišel o práci a nesměl publikovat, jeho básničku zatratilo Rudé právo, tiskový orgán ÚV KSČ. Jiří Pištora prožíval věc i jako osobní krizi a 26. září 1970 zvolil v Praze dobrovolnou smrt svítiplynem. Jeho druhá manželka Marie se roku 1982 znovu provdala za beatového hudebníka P. Kaplana (Mefisto) a po rozvodu s ním roku 1984 emigrovala do USA. Užívá jméno Kaplan-Sismic. Byla to ona, která v České televizi přiblížila osudy pardubického básníka i jeho švýcarskou emigraci spolu se spisovatelem a filmovým scénáristou K.Michalem (vl. jm. P. Buksa, zastřelil se roku 1970 v Basileji).
Vzpomínám si na milá setkání s maminkou J. Pištory paní Marií roku 1975 v jejím bytě u Husova sboru v Pardubicích (čp. 1716), kde mi vyprávěla o svém těžkém životním osudu, kdy jí obě totality 20. století připravily o její nejbližší, manžela i syna. Její neteř učitelka Věra Junková (nar. 1917) se také stala obětí nacistického běsnění na Zámečku za heydrichiády 2. 7. 1942, spolu se svým strýcem Antonínem Pištorou.
