Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Poslanec ČSL J. Nermuť o obci Ležáky v ÚNS
Pátek 13. září 1946Poslanec nermuť: Pane předsedo, slavné ústavodárné Národní shromáždění! Uctíváme-li dnes zákonným opatřením památku lidických mučedníků, kteří položili svůj život jako symbol odboje proti německým okupantům, kteří tehdy v bezdůvodné surovosti zničili tuto kvetoucí obec, povraždili její muže, zavlekli její ženy a děti, je jistě vhodné vzpomenout s tohoto místa druhé slavné osady českého odboje, Ležáků.
Tato osada v podhoří Českomoravské vysočiny, rozsetá v kamenité stráni na rozhraní Nasavrcka a Skutečska, kde, jak se říká, přestává chléb a začíná kamení, byla zničena za skutečnou odbojovou činnost svých obyvatel. Tento chudý zemědělský lid, který doplňoval svou obživu prací v žulových lomech, se nikdy nesmířil s údělem otroků, nikdy ve své duši nesouhlasil s panstvím německého tyrana.
Mlynáři Švandovi, typické osobnosti tisíců českých mlynářů, kteří s nasazením života živili za poslední války náš národ, nestačila tato činnost. Jemu a jeho spolupracovníkům bylo málo, že celé okolí bylo zásobováno z ležáckého mlýna. Jim trpkl v ústech chléb nevolníků. Jejich ilegální činností bylo skutečné odbojové zapojení. Osud Ležáků byl horší osud kterékoli jiné obce. Po vypálení osady bylo zmučené obyvatelstvo zavlečeno na pověstný pardubický Zámeček a zde bez milosrdenství pobiti nejen muži a ženy, ale i mladiství, a veliká většina dětí je dosud nezvěstná. Celý národ musí býti těmto našim hrdinným obětem Českomoravské vysočiny za jejich nesmlouvavý postoj národní věrnosti vděčen. Vdečna by měla býti i československá vláda a ústavodárné Národní shromáždění. Nebylo by spravedlivé, abychom při budování nových Lidic – což je jistě počin, který schvaluje celý národ – zapomínali na vybudování důstojného pomníku ležáckých mučedníků. Budou-li Lidice obnovovány jako nová obec, nepomýšlí se podobným způsobem obnovovat osadu Ležáky, a to již proto, že z jejich obyvatelů se téměř nikdo nevrátil z nacistického pekla.
Zde je v úmyslu tamních činitelů, příbuzných a přátel po umučených vybudovat důstojnou kapli jako symbol křesťanské víry a nezlomné národní věrnosti. Vedle toho pomýšlí se v tomto chudém, ale přírodními krásami obdařeném kraji zřídit rekreační středisko, které by mělo za úkol pečovat o udržení zdraví naší mládeže.
Je mou poviností, abych jako parlamentní zástupce tohoto kraje, který přicházel do osobního styku s obyvateli Ležáků, jménem svým i jménem poslanců Národní fronty pardubického kraje připomenul, že ve fondu pro výstavbu Lidic jsou obsaženy i peněžní částky, které byly věnovány s úmyslem jak prospěti znovuobnovení Lidic, tak přispěti k uctění obětí Ležáků. Toto předsevzetí nesmí být opomenuto naším ústavodárným sborem ani nově uzákoňovanou Společností pro obnovu Lidic.
Českomoravská vysočina, tento chudý kraj, v jehož srdci leží památné Ležáky, je koutem našimi vládními činiteli opomíjeným. Všude jinde se plánuje výstavba průmyslových i kulturních středisek, ale horské Nasavrcko, Skutečsko a Hlinecko je ponecháváno svému osudu pozvolného hospodářského odumírání. Bylo by zajisté záslužným činem vlády a našich hospodářských činitelů, kdyby na tento kraj bylo při výstavbě státu pamatováno s podporou na jeho hospodářské zesílení. Vždyť žádný kraj nepředčil v době, kdy bylo národu nejhůře, Českomoravskou vysočinu v její věrnosti republice. Tento chudý, ale do všech důsledků věrný lid stál po celou okupaci v trpném i aktivním odboji proti německé tyranii. Věrnost tohoto lidu je symbolisována tragédií Ležáků; při ní vynikají ušlechtilé vlastnosti našeho horského lidu, který se nenechal zlomiti ani šíleným a barbarským terorem Němců, hrozným mravním úpadkem národa, jenž, zlomiv kříž, zlomil nakonec i sebe. Oběti Ležáků a Lidic nás zavazují k věrnosti nejvyšším lidským hodnotám, za které byla prolita nevinná krev umučených – svobodě a demokracii. (Potlesk.)
/Děkujeme pracovníku SOA v Zámrsku Mgr. M. Štorkovi za zajímavý dokument./
